Hlasy okamurovců Zemanovi nepomohou. Rozhodnou voliči ANO, kteří často zvažují i Drahoše

Martin Biben Martin Biben
14. 12. 2017 5:30
Klíčovou skupinou, která nejspíš rozhodne v prvním i druhém kole prezidentských voleb, budou podle sociologů voliči ANO. Jsou často nerozhodnutí, navíc jsou mezi nimi příznivci obou favoritů - jak současného prezidenta Miloše Zemana, tak i jeho zatím nejvážnějšího protikandidáta Jiřího Drahoše.
Miloš Zeman na celostátní konferenci SPD.
Miloš Zeman na celostátní konferenci SPD. | Foto: ČTK

Praha - Prezident Miloš Zeman se na víkendovém sjezdu SPD sice nedočkal jasně vyřčené podpory, ale předpovědět, koho si vyberou voliči Tomia Okamury, není těžké. Dostatečně výmluvné byly ovace po Zemanovu projevu, významné pochvaly i osobní preference vyjádřené například místopředsedou SPD Radimem Fialou.

Pro výsledek prezidentských voleb to však nejspíš není příliš důležité. Podle sociologů a předvolebních průzkumů je skupina, která nakonec rozhodne o výsledcích obou volebních kol, jiná. Jsou to zejména často dosud nerozhodnutí voliči ANO.

Stoupenci hnutí Andreje Babiše jsou navíc ve značné míře příznivci Miloše Zemana nebo Jiřího Drahoše, podle dosavadních průzkumů dvou hlavních favoritů voleb. Pro některé z nich jsou dokonce přijatelní oba. Přívrženci ostatních stran většinou vyjadřují svoji podporu jednotlivým kandidátům daleko jednoznačněji.

"Hlavním střetem prezidentských voleb bude boj ohledně identity demokratického režimu a zahraničněpolitické směřování. Tady je jasné rozdělení podle sociálních skupin. Pro nízkopříjmové, lidi s nižším vzděláním, důchodce a manuálně pracující je demokracie menší hodnotou, jsou to většinou voliči Miloše Zemana, naopak vzdělanější, mladší a bohatší vybírají mezi jeho protikandidáty," myslí si expert na volební chování Lukáš Linek ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Převedeno na voliče politických stran lze hranici vést mezi KSČM, SPD a stranami, jako jsou TOP 09, ODS či KDU-ČSL. Někde mezi jsou voliči ČSSD, kterých však oproti minulým volbám razantně ubylo, a zdaleka nejpočetnější skupina, tedy sympatizanti hnutí ANO.

"Ti však oproti volbám v roce 2013 velmi dramaticky zestárli. A zejména tito lidé, kterých je mezi Babišovými podporovateli kolem 40 procent, mají svými postoji blízko k SPD a KSČM," dodal Linek.

V blížících se prezidentských volbách je proto možné mezi stoupenci KSČM a SPD hledat Zemanovy skalní voliče, u stran takzvaného Demokratického bloku lze čekat přesný opak. Převážit nejspíš těsný volební výsledek mezi hlasy pro a proti Zemanovi tak mohou příznivci ČSSD, kterých však zbylo málo, a zejména voliči ANO.

Jak preferují prezidentské kandidáty voliči jednotlivých parlamentních stran, naznačil listopadový průzkum firem Median a Kantar TNS pro Českou televizi. Volbu Zemana podle sociologa Daniela Prokopa ze společnosti Median zvažuje 40 procent podporovatelů hnutí ANO, pro dalších 30 procent byl přijatelný, pro dalších 30 procent ale nevolitelný.

Zhruba stejných čísel dosáhl u voličů ČSSD a ještě větší podporu získal u KSČM, významnou i u SPD. "U žádné další strany nezvažovalo jeho volbu více než 10 procent respondentů. Ale i podpora kandidátů v rámci elektorátů stran se může do voleb výrazně vyvíjet," řekl Prokop.

Oproti tomu Jiřího Drahoše chtělo vážně volit 20 procent voličů ANO, pro dalších 30 procent byl přijatelný, 20 procent ho odmítalo. Celých 30 procent ho však ještě v listopadu neznalo. Průzkum tak ukázal, že část voličů ANO je schopná si vybírat mezi Zemanem a Drahošem, případně jiným, takzvaně "demokratickým" kandidátem, jako dvěma rovnocennými variantami.

A zdá se, že právě tito lidé mohou rozhodnout. Apel na demokracii a směřování země na Západ však na ně podle Linka nejspíš působit nebude. "Spíš vyslyší poukazování na problematické lidi ze Zemanova okolí, vulgární chování a zdraví," míní Linek.

Znalost jejich pestrého voličstva je nejspíš i jednou z příčin, proč Babiš a jeho hnutí ANO dodnes lavírují a nechtějí jasně vyjádřit podporu žádnému kandidátovi. V poslední době se navíc objevily i neshody mezi Babišem a Zemanem, které naznačují, že by Babišova "neutralita" mohla vydržet.

Babiš se například postavil proti Zemanovu návrhu přemístit českou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, což prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček jedovatě komentoval na sociální síti Twitter. "Andrej Babiš se dosud nezabýval zahraniční politikou a bude zřejmě trvat nějaký čas, než se v ní zorientuje," napsal.

Ani Babišův výrok v rozhovoru pro iDnes, že on i Zeman společnost polarizují, ale zatímco Zeman si v tom libuje, jeho to mrzí, nebudí dojem dokonalé harmonie vztahů obou nejsilnějších postav současné české politiky. 

 

Právě se děje

Další zprávy