Historik: Poslanec KSČM byl `horlivý` dozorce

čtk
9. 8. 2007 14:30
Vypovídají o tom dobové dokumenty

Praha -Aktivní až "horlivý" tak se v dobových dokumentech píše o bývalém dozorci, dnes poslanci za KSČM, Josefu Vondruškovi.

Říká to historik Tomáš Bursík, který studoval jeho personální spis příslušníka Sboru nápravné výchovy (SNV).

Podnět k vyšetřování jeho působení v 70. a 80. letech podal loni v září známý disident a aktivista Petr Cibulka. Vondruška za komunistického režimu působil jako dozorce ve věznici v Minkovicích na Liberecku a na jeho chování si stěžuje řada lidí, kteří se s ním tehdy ve vězení setkali.

Bude stíhán? Rozhodne sněmovna

Okresní státní zastupitelství v Liberci ve středu požádalo sněmovnu, aby Vondrušku zbavila imunity. Žádost souvisí právě s jeho činností za minulého režimu.

Vondruška podle dochovaných materiálů nastoupil k SNV v roce 1972. Až do února 1990, kdy požádal o uvolnění, jeho kariéra strmě stoupala. Z rotmistra povýšil na majora a ve službě také dokončil střední i vysokou školu Sboru národní bezpečnosti. V roce 1988 pak získal titul doktora práv.

Podle pravidelných hodnocení byl údajně velice aktivní, ale při řešení problémů "až příliš horlivý". Nadřízení ho prý často upozorňovali, aby nejednal s vězni sám, protože se tak s nimi dostává do konfliktů. Měl také zlepšit své jednání a vystupování.

V roce 1977 byl kázeňsky potrestán za to, že nenahlásil svůj konflikt s vězněm. "To už musela být opravdu mimořádná událost, když se nezametla pod koberec a objevila se ve spise," podotkl Bursík.

Minkovice patřily k nejtvrdším

Historik také potvrdil, že věznice v Minkovicích patřila k nejhorším v republice. "Bylo to peklo na zemi. Věznice sice patřila do druhé nápravné skupiny, ale lidé, kteří tam byli přeřazeni například z třetí skupiny ve Valdicích, po několika týdnech žádali o návrat," uvedl. Pamětníci prý popisovali incidenty, kdy opilí bachaři vtrhli do cely a bezdůvodně zbili bezbranné vězně.

Nesnesitelné byly také pracovní podmínky v továrně Precioza, kde vězni vyráběli skleněnou bižutérii. Odsouzení museli pracovat na zastaralých strojích a plnit limity, které neplatily ani v civilní výrobě. Často se pracovalo na tři směny, to vše za naprosto nevyhovujících hygienických podmínek.

Podle tehdejších vězňů využíval Vondruška násilí a tresty nejčastěji, když vězni neplnili normu. Na jejich pracovních výkonech prý byl ekonomicky zainteresovaný.

Vondruška popírá, že by vězně jakkoli trýznil. Podle něj jde o "holé nesmysly". Poslanci KSČM zastávají názor, že by se jeho minulost a případná trestná činnost měly řádně vyšetřit.

Vondruška byl v loňských volbách lídrem KSČM v Libereckém kraji. Vondruškovo chování ve věznici podle Lidových novin popsali dva bývalí "muklové" - Jiří Wolf a Jiří Gruntorád. Wolf už dokonce v roce 1981.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy