Historik popsal online, co provázelo vraždu Horákové

Markéta Chaloupská
30. 1. 2009 11:05
Historik Koura odpovídal na Aktuálně.cz
Rok 1950. Milada Horáková před soudem.
Rok 1950. Milada Horáková před soudem. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, kterou soud poslal za justiční podíl na vraždě Milady Horákové na šest let za mříže, se na politický monstrproces velmi aktivně připravovala.

Aspoň to vyplývá z nově objevených dokumentů, které vypátrali historici Petr Koura a Pavlína Formánková a zveřejnili je ve své knize Žádáme trest smrti.

"Paní Brožová byla "pouze" prokurátorkou, ale proces byl vedený naprosto proti principům spravedlnosti a ona si musela být podle mého přesvědčení vědoma toho, že se nejedná o demokraticky vedené soudní řízení. "Obžaloba se žalovaným nebude dávat do ruky" - tam mimo jiné zaznělo. Takže nese odpovědnost za tento politický proces i za rozsudky v něm vynesené," napsal v online rozhovoru Koura.

Podle historika Brožová pracovala nad rámec běžných povinností.

"Před vykonáním poprav objížděla paní Brožová republiku s přednáškami o tom, že obžalovaní chystali atentáty na funkcionáře KSČ - to byla naprostá lež," uvedl Koura.

Dokumenty mimo jiné popisují, jak pečlivě a důkladně komunisté politické procesy připravovali. Dopodrobna rozebírali například to, kde bude umístěna lavice obžalovaných, kdy si budou obžalovaní moci sednout, zda za nimi bude stát stráž nebo zda budou mít sklenici s vodou.

Historici také našli několik rezolucí a dopisů, které žádali co nejpřísnější potrestání obžalovaných. Mezi nimi i dopis tehdejšího Realistického divadla, dnes známého pod názvem Švandovo divadlo, kde byla podepsána například herečka Irena Kačírková nebo režisér a dramaturg Ota Ornest.

"Podle závěrečné zprávy Státní prokuratury přišlo v průběhu soudu celkem 6300 rezolucí. Další ale docházely ještě po jeho skončení, jiné byly adresovány jiným orgánům (stranickým orgánům, ministerstvu spravedlnosti, prezidentské kanceláři). Odhadujeme s kolegyní Formánkovou, že je podepsali stovky tisíc občanů," upřesnil Koura.

Co přesně z dokumentů vyplývá? Jak se soudruzi na proces připravovali? Proč byla Brožová před procesem tak aktivní? Měla jinou možnost?

Na to vše odpovídal v online rozhovoru historik Petr Koura, který zkoumá propagandistickou kampaň, jež proces s Horákovou doprovázela.

Odpovězeno: 30. 01. | 09:36Autor: Martin

Otázka: Dobrý den, zajímalo by mne jaká byla struktura občanů a institucí, kteří zasílali dopisy žádající nejpřísnější potrestání. Kdo a jak tuto akci organizoval. Lidé jen tak z ničeho nic přeci nepošlou tisíce dopisů, že ano.

Petr Koura: Dobrý den, tu propagandistickou kampaň organizoval aparát KSČ, především Ústřední výbor. Jsou zachované instrukce, jak má tato kampaň probíhat, a hlášení z jednotlivých krajů. To vše je v naší knize. Co se týče sociální struktury - mezi signatáři rezolucí jsou nejrůznější společenské skupiny - od dělníků, krmičů vepřů, číšníků až po učitele, vysokoškolské profesory a herce.

Odpovězeno: 30. 01. | 09:39Autor: Bavor

Otázka: Jaký vidíte rozdíl mezi činy Brožové - Polednové a činy bratrů Mašínových. Proč za tentýž trestný čin, spáchaný v téže době, byla Brožová - polednová odsouzena a bratři Mašínové vyznamenáni?

Petr Koura: Bratři Mašínové nebyli součástí systému, který posílal své odpůrce na šibenice. Jejich akce neměli za úkol primárně zabíjet lidi. Naproti tomu paní Brožová se o své vůli účastnila několika monstrprocesů, na jejichž konci byli popravení nevinní lidé.

Odpovězeno: 30. 01. | 09:44Autor: Zdeněk Hromas

Otázka: Myslíte, že si Polednová uvědomovala hrůznost a nenávistnou krutost k opozici tzv. třídnímu nepříteli nebo ji skutečně sama pomáhala vyvolávat, jako přesvědčená a nekompromisní komunistka?

Petr Koura: Paní Brožová určitě přesvědčená komunistka byla a je jí evidentně dodnes. Působí ale poněkud zvláštně, když v procesu s Miladou Horákovou a spol. hovoří o hospodářské krizi, o vykořisťovatelském kapitalismu, o fašistech. Přitom pocházela ze středostavovské rodiny, její otec byl vysokým úředníkem na ministerstvu vnitra, a to ještě na začátku nacistické okupace. Hrůznost a krutost tzv. třídního boje si musela být vědoma - z dochovaných zápisů ještě i nyní běhá mráz po zádech, skutečnost musela být ale ještě horší (zápisy považuji za "měkčí" variantu toho, co se skutečně na poradách říkalo). Nelze vyloučit, že právě její "nedělnický původ" byl důvodem jejího většího fanatismu...

Odpovězeno: 30. 01. | 09:50Autor: františek

Otázka: oldo, ty znáš pana historika osobně nebo jen neumíš číst?:)

dotaz na p. kouru: zachovaly se i protokoly o průběhu poprav. zda to odsouzení nesli aspoň nezlomeně se ctí, nebo je zlomili atd..?
polednová jim prý byla taky přítomna.

Petr Koura: Zdravím, Františku. Záznamy o průběhu poprav se zachovaly - díky nim kupříkladu známe poslední slova Milady Horákové: "Miluji tuto zemi, miluji tento lid, chystejte mu blahobyt, odcházím bez nenávisti k vám..." (tak nějak, cituji po paměti, lze to najít v historické literatuře i v naší knize. Jan Buchal zase na šibenici provolával slávu svobodnému Československu a Edvardu Benešovi. Takže si trufám tvrdit, že odsouzení šli na smrt nejen nezlomeni, ale v případě Milady Horákové dokonce smíření se svými katy. Paní doktorka Horáková byla praktikující evangeličkou, je známo, že již za války v Terezíně posilovala své spoluvězenkyně modlitbami. Brožová byla popravě přítomna - a je patrně poslední žijící člověk, který viděl dr. Horákovou a její druhy umírat.

Odpovězeno: 30. 01. | 09:54Autor: Petr FRANC, Jedovnice

Otázka: Kolik lidí podepsalo petice, požadující pro Miladu Horákovou trest smrti? Kdo byli ti lidé?

Petr Koura: Podle závěrečné zprávy Státní prokuratury přišlo v průběhu soudu celkem 6300 rezolucí. Další ale docházely ještě po jeho skončení, jiné byly adresovány jiným orgánům (stranickým orgánům, ministerstvu spravedlnosti, prezidentské kanceláři). Odhadujeme s kolegyní Formánkovou, že je podepsali stovky tisíc občanů. O sociálním složení signatářů jsem psal již výše - ještě poznamenám, že "velezrádce" "odsoudili" například i římskokatoličtí kněží z Ostravska.

Odpovězeno: 30. 01. | 09:57Autor: Petr

Otázka: Dobrý den, dají se ještě dens dohledat konkrétní jména lidí co procesy pripravovali?? A jaký máte nározr na Ludmilu Brožovou-Polednovou??? Mela by nastoupit do výkonu trestu?

Petr Koura: Přeji dobrý den, Petře. Ta jména se dohledat dají - v naší knize jsme se pokoušeli k nim dohledat i biografické informace. Jména jsou zachována v dokumentech. Vedle pracovníků ministerstva vnitra to byli i lidé z aparátu KSČ, ministerstva spravedlnosti, informací, ale i někteří novináři. Někteří z těchto aktérů se v roce 1968 stali aktivními stoupenci tzv. pražského jara. Jinak se též zachoval dokument, který vypisuje, jaké odměny dostanou příslušníci ministerstva spravedlnosti za proces s Miladou Horákovou.

Odpovězeno: 30. 01. | 09:58Autor: Bolek

Otázka: pane Koura, to si opravdu myslíte že ti strážníci byli co je podřízli Mašíni byli komunisti tvrdého jádra kteří si zaloužili smrt?

Petr Koura: To jsem nikdy neřekl, Bolku. Prosím, bavme se o procesu s Miladou Horákovou, kvůli tomu jsem přišel. Děkuji

Odpovězeno: 30. 01. | 10:03Autor: Amarok

Otázka: Neni vetsi podil viny na techto procesech spise na strane soudruhu ze SSSR, kteri je k nam prinesli?

Petr Koura: Zajímavá otázka, Amaroku. Tenhle postoj se objevil v době tzv. pražského jara - za všechno mohli Sověti, my Češi jsme byli nevinní... V podobném duchu hovořila na jaře 1968 na Žofíně na jednom setkání Marie Švermová, která byla v květnu 1950 zástupkyní generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského a její podpis nesou instrukce k organizování kampaně proti Miladě Horákové. Samozřejmě, sovětští poradci sehráli v celém procesu klíčovou roli. Ale sovětský systém by se zde neudržel, kdyby nenašel spousty aktivních spolupracovníků. Těm statisícům lidí, kteří podepsali rezoluce, nedržel žádný sovětský voják za zády pistoli. A tady by podle mého názoru mělo začít tzv. vyrovnávání se s minulostí - přiznat si vlastní účast na zločinech a neházet to vše na Sověty, nebo třeba na Ludmilu Brožovou, protože jediná přežila.

Odpovězeno: 30. 01. | 10:06Autor: eli

Otázka: Dobrý den, chci se zeptat proč trvalo tak dlouho než byla Brožová obžalována a proč nebyly postaveni před soud i ti další?

Petr Koura: Tak tuto otázku by měl asi zodpovědět někdo jiný - dlouhá léta zýde existuje specializované policejní pracoviště, které mělo tyto případy řešit. Ostatní nebyli postaveni před soud, protože mezitím zemřeli - i když např. další z prokurátorů z procesu s Miladou Horákovou a spol Antonín Havelka zemřel poměrně nedávno.

Odpovězeno: 30. 01. | 10:12Autor: Okradený občan nezávislími soudci

Otázka: Ještě nikde nebyla zodpovězena otázka,že Polednová byla pouze prokurátorkou a proto v žádném případě nemohla rozhodovat o výši a druhu nějakého trestu.To měli a dosud mají pouze soudci. Bohužel ti se ti na všechno měli,mají a dnes ještě více zneužívají, formulku "nezávislosti." A tak se oběť vymyslí

Petr Koura: Dobrý den, tak ze soudců procesu s Miladou Horákovou a spol. už nikdo nežije a nepochybuji, že kdyby žili, seděli by na lavici obžalovaných spolu s paní Brožovou. Ano, paní Brožová byla "pouze" prokurátorkou, ale proces byl vedený naprosto proti principům spravedlnosti a ona si musela být podle mého přesvědčení vědoma toho, že se nejedná o demokraticky vedené soudní řízení. "Obžaloba se žalovaným nebude dávat do ruky" - tam mimo jiné zaznělo. Takže nese odpovědnost za tento politický proces i za rozsudky v něm vynesené. Navíc prokurátoři po vynesení rozsudku protestovali proti jeho "mírnosti" a požadovali nejvyšší trest pro všechny obžalované. Před vykonáním poprav objížděla paní Brožová republiku s přednáškami o tom, že obžalovaní chystali atentáty na funkcionáře KSČ - to byla naprostá lež.

Odpovězeno: 30. 01. | 10:17Autor: Petr FRANC, Jedovnice

Otázka: Jak pokračovala soudružka Polednová ve své kariéře po procesu s M. Horákovou? Účastnila se i dalších justičních zločinů?

Petr Koura: Dobrý de, Petře, pozdravujte v Jedovnicích krásný kostel s oltářem Mikuláše Medka. Prokurátorka Brožová se ještě před procesem s Miladou Horákovou účastnila jednoho politického procesu na jižní Moravě, kde padl jeden trest smrti. Zapomíná se též na to, že byla přítomna v Čihošti po zatčení faráře Toufara a údajně vyslýchala školní děti za účelem zajištění kompromitujících informací na něj. Po procesu působila jako prokurátorka v tzv. následných procesech, kde nepadaly tresty smrti, ale "pouze" doživotní žaláře. Pak odešla do Plzně, kde se nadále věnovala jako prokurátorka politickým případům.

Odpovězeno: 30. 01. | 10:20Autor: Honza

Otázka: Dobry den, proc to trvalo tak dlouho. Soudruzka mela jit sedet maximalne v roce 1995. Dnes to mohla mit za sebou.
Dekuji

Petr Koura: Dobrý den, Honzo. Snažil jsem se na to odpovědět už v předchozích odpovědích. Ten klíčový dokument, na základě kterého došlo k zahájení soudního řízení a následnému odsouzení Ludmily Brožové, byl publikován Karlem Kaplanem již v roce 1996. Na druhou stranu si myslím, že komunistické zločiny, stejně jako nacistické, by neměly být promlčeny.

Odpovězeno: 30. 01. | 10:26Autor: jakoforest

Otázka: Dobrý den, osobně si myslím, že soudní proces s Marií Polednovou přišel s " křížkem po funuse ".
Podle mě se tyto záležitosti měly řešit už někdy před 19 roky a ne po tak dlouhé době, kdy už někteří účastníci politických procesů z padesátých let nežijí a ti ostatní " dožívají ".

Petr Koura: Dobrý den, máte pravdu, ale za to já nemohu, jsem historik, nikoliv právník nebo policejní vyšetřovatel. Nicméně si myslím, že na vyrovnání se s těmito činy nikdy není pozdě. Je zajímavé, že v západním Německu došlo k vlně vyrovnávání se s nacismem až dvacet let po jeho pádu. Tehdy taky již někteří aktéři nepravostí nežili a nebo "dožívali", a přesto byli morálně odsouzeni a jejich potomci se od jejich zločinů ostře distancovali.

Odpovězeno: 30. 01. | 10:32Autor: Kamil

Otázka: Proc jsme tyto vrahy nesoudili okamzite po prevratu ? Nemyslite, ze revoluce byla predem naplanovana a rizena STB, aby komuniste beztrestne prevlekli kabaty a dal zustali u moci ? Vse tomu nasvedcuje.
Hezky den.

Petr Koura: Dobrý den, Kamile, nejsem příznivcem konspiračních teorií. Na historii mě fascinuje mimo jiné to, že některé události proběhly naprosto banálně či náhodně a později jim byl přičítán dalekosáhlý význam. Nemyslím si, že by StB řídila revoluci. Přečtěte si knihu Jiřího Suka Labyrintem revoluce, kde zjistíte řadu zajímavých detailů, které konspirační teorie vyvrací. To, že se komunistické elity transformovaly po listopadu 1989 v elity ekonomické je jiná záležitost. Loučím se se všemi účastníky, děkuji za otázky a těším se někdy na shledanou. Pokud máte zájem o více informací o propagandistické kampani kolem procesu s Miladou Horákovou a spol., najdete je v knize "Žádáme trest smrti", kterou jsme napsali s kolegyní Pavlínou Formánkovou a která právě vyšla. Petr Koura


 

Právě se děje

Další zprávy