Historici stále pátrají po obětech Pražského povstání. Původní seznam rozšířili již o 1200 jmen

ČTK ČTK
7. 5. 2016 18:28
71 let od ukončení války se historici stále snaží zjistit přesný počet obětí bojů Pražského povstání. Původní poválečný seznam rozšířili o asi 1200 jmen na 2898. Nyní prochází matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy. První soupisy vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Komunistický režim se totiž snažil význam Pražského povstání snižovat a naopak z propagandistických důvodů uměle zvyšoval podíl Rudé armády.
Fotografie z Pražského povstání, na ulicích tehdy zemřelo nejméně 2898 lidí
Fotografie z Pražského povstání, na ulicích tehdy zemřelo nejméně 2898 lidí | Foto: ČTK

Praha - Historici se stále snaží zjistit přesný počet obětí bojů Pražského povstání z května 1945. Při loňském 70. výročí od konce války dějepisci z Vojenského historického ústavu (VHÚ) vydali dosud nejpřesnější seznam padlých. Původní poválečný rozšířili o asi 1200 jmen na 2898.

Nyní procházejí matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy. Tomáš Jakl z VHÚ řekl, že očekává konečné číslo kolem 3 tisíce padlých. Během celého Květnového povstání českého lidu podle něj padlo asi 6 tisíc lidí. Jasno není ani o počtu sovětských vojáků, kteří zemřeli při pomoci Praze.

První soupisy s téměř 1700 padlými obránci Prahy vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Komunistický režim se totiž snažil význam Pražského povstání snižovat a naopak z propagandistických důvodů uměle zvyšoval podíl Rudé armády. Přesný počet bojovníků na barikádách a dalších obětí povstání v Praze nikdo nezjišťoval.

Bílé místo se pokusili zaplnit autoři knihy Padli na barikádách - Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.- 9. května 1945. Publikace byla vydána loni před oslavami 70 let od konce války. Podle Jakla při jejím sestavování historici pracovali především s dobovými úředními seznamy. Nyní se snaží projít i matriky nebo kartotéky.

Badatelé zkoumají i kolik padlo rudoarmějců

Evidenci "pražských padlých" třeba podle Jakla často unikají mimopražští bojovníci. Jejich těla si totiž někdy příbuzní odvezli do jejich domovů a do oficiálních seznamů se tak nedostali.

Historici se snaží zjistit i to, kolik padlo při osvobozování Prahy rudoarmějců. Většinou se v současné době uvádí, že za svobodu hlavního města zemřelo přímo na území Prahy několik desítek vojáků Rudé armády. Jakl jejich počet odhadl na třicet. Přesnější určení podle něj komplikuje třeba to, že Sověti do Prahy přivezli i vojáky, kteří padli již dříve. Na Olšanském pohřebišti jsou také pochováni vojáci, kteří zemřeli až po 9. květnu.

Mezi příčinami smrti přitom mohou být i sebevraždy, autonehody, popravy nebo metylalkohol. Při zjišťování ruských jmen navíc situaci komplikují padlí Vlasovci.

Obránců Prahy a druhoválečných veteránů každoročně ubývá, v současné době jich je kolem 700. Na obraně Prahy se například na straně povstalců podílel Jan Turek, kterému v té době bylo teprve něco přes 15 let. Do domácího odboje ale byl zapojen jako spojka již předtím. Turek řekl, že byl při stavbě první žižkovské barikády. Tu povstalci postavili poblíž žižkovské sokolovny z těžkých vozů určených pro koňské povozy již 5. května ráno. Protože ale neměli dostatek zbraní, Němci je vyhnali. Později se žižkovské jednotce podařilo odzbrojit 30 příslušníků německé armády, vzpomíná Turek.

Tím vznikla bojová jednotka, se kterou se zúčastnil bojů o kulometná hnízda na Vítkově. Zapojil se i do obrany barikády na Pražačce, na kterou zaútočily německé tanky. Vzpomíná na smrt chlapce, kterého znal ze školy. Tomu se podařilo takzvanou pancéřovou pěstí zlikvidovat nepřátelský tank, sám ale při tom zemřel.

Na barikádách plnil skautský slib

Dalším pamětníkem květnových bojů je i tedy sedmnáctiletý skaut Lubor Šušník. Své zapojení do Pražského povstání a bojů o rozhlas dodnes bere jako samozřejmost a jako splnění skautského slibu, který si neustále pamatuje. "Člověk to bral jako samozřejmost, ne jako nějakou frázi, která se pronese a zapomene, ale kterou člověk prožívá po celý život," řekl o dodržení slibu.

Šušník sloužil v přepadové jednotce, která byla vysílána na akutně ohrožená místa. S dojetím vzpomíná na tehdejší soudržnost Pražanů. Lidé bojovníky zvali na jídlo, nabízeli pití nebo alespoň odpočinek ve svých domech.

Já jsem si nikdy nepřál, aby v této době šli tito lidé do vězení, důležité je, aby ty procesy byly a aby se pojmenovalo zlo, říká k odsouzení nacistického dozorce z Osvětimi publicista Stanislav Motl. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 26 minutami

Majitel Zásilkovny zvýšil ve čtvrtletí tržby o 163 procent na miliardu

Skupina Packeta, která provozuje službu Zásilkovna, zvýšila v prvním čtvrtletí tržby o 163 procent na 1,09 miliardy korun. Počet přepravených zásilek v době koronavirových uzávěr obchodů stoupl o 158 procent na 16,9 milionu. Firma to v úterý uvedla v tiskové zprávě.

Zvyšoval se počet výdejních míst skupiny, za první tři měsíce letošního roku vzrostl jejich počet o téměř 1000 na více než 6800, z toho 4650 bylo v České republice. K rekordním výsledkům Packety podle výkonné ředitelky Simony Kijonkové výrazně přispěly všechny trhy, na kterých skupina působí. Vedle Česka rostla v Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku i na Slovensku.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Výbuch ve Vrběticích znehodnotil okolní pozemky a znemožnil jejich využití, obce žádají stamilionové kompenzace

Obce a lidé z okolí vrbětického areálu, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, žádají stát o odškodnění v řádu stovek milionů korun. Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl v úterý novinářům europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák.

Přímé škody na majetku obcí Vlachovice, Haluzice a Lipová a města Slavičína se podle něj pohybují okolo 80 milionů korun. Další škody způsobené obcím a obyvatelům odhadl na stovky milionů korun. Nároky by se podle Polčáka mohly hradit ze zvláštního fondu, jehož vznik obce iniciují. "Obce očekávají, že by se státem mohly dospět k dohodě nejpozději v září, což je i tak sedm let od výbuchu," uvedl Polčák.

Dosud obdrželi v roce 2015 pouze obyvatelé tří dotčených obcí odškodnění 3100 korun, a to za evakuaci po explozích. "Náležitém u odškodnění bránilo provádění záchranných prací, které byly ukončeny teprve na podzim loňského roku, a dále nezjištění skutečného viníka události. Pevně věříme, že s ohledem na nově zjištěné informace nyní stát k odškodnění přistoupí zodpovědně a především rychle," uvedl Zdeněk Hověžák (STAN), starosta Vlachovic, jejichž součástí jsou i Vrbětice.

Obce dále požádaly vládu a ministerstva obrany, vnitra a financí, aby byli v přiměřené době pohnáni k odpovědnosti viníci tragédie, i pokud by byli ve spojení s cizí státní mocí. Navrhly také adekvátní směnu vhodných pozemků ve vlastnictví státu s pozemky dotčenými mimořádnými událostmi. Požadují zabezpečení hloubkového pyrotechnického průzkumu na zasažených pozemcích. "Návrhy nyní budou projednávat zastupitelstva jednotlivých obcí," řekl Polčák.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Bulharský prezident jmenoval svého spolupracovníka Janeva šéfem dočasné vlády

Bulharský prezident Rumen Radev jmenoval svého spolupracovníka Stefana Janeva šéfem dočasné vlády, která má zemi dovést k červencovým volbám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy