Historici stále pátrají po obětech Pražského povstání. Původní seznam rozšířili již o 1200 jmen

ČTK ČTK
7. 5. 2016 18:28
71 let od ukončení války se historici stále snaží zjistit přesný počet obětí bojů Pražského povstání. Původní poválečný seznam rozšířili o asi 1200 jmen na 2898. Nyní prochází matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy. První soupisy vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Komunistický režim se totiž snažil význam Pražského povstání snižovat a naopak z propagandistických důvodů uměle zvyšoval podíl Rudé armády.
Fotografie z Pražského povstání, na ulicích tehdy zemřelo nejméně 2898 lidí
Fotografie z Pražského povstání, na ulicích tehdy zemřelo nejméně 2898 lidí | Foto: ČTK

Praha - Historici se stále snaží zjistit přesný počet obětí bojů Pražského povstání z května 1945. Při loňském 70. výročí od konce války dějepisci z Vojenského historického ústavu (VHÚ) vydali dosud nejpřesnější seznam padlých. Původní poválečný rozšířili o asi 1200 jmen na 2898.

Nyní procházejí matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy. Tomáš Jakl z VHÚ řekl, že očekává konečné číslo kolem 3 tisíce padlých. Během celého Květnového povstání českého lidu podle něj padlo asi 6 tisíc lidí. Jasno není ani o počtu sovětských vojáků, kteří zemřeli při pomoci Praze.

První soupisy s téměř 1700 padlými obránci Prahy vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Komunistický režim se totiž snažil význam Pražského povstání snižovat a naopak z propagandistických důvodů uměle zvyšoval podíl Rudé armády. Přesný počet bojovníků na barikádách a dalších obětí povstání v Praze nikdo nezjišťoval.

Bílé místo se pokusili zaplnit autoři knihy Padli na barikádách - Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.- 9. května 1945. Publikace byla vydána loni před oslavami 70 let od konce války. Podle Jakla při jejím sestavování historici pracovali především s dobovými úředními seznamy. Nyní se snaží projít i matriky nebo kartotéky.

Badatelé zkoumají i kolik padlo rudoarmějců

Evidenci "pražských padlých" třeba podle Jakla často unikají mimopražští bojovníci. Jejich těla si totiž někdy příbuzní odvezli do jejich domovů a do oficiálních seznamů se tak nedostali.

Historici se snaží zjistit i to, kolik padlo při osvobozování Prahy rudoarmějců. Většinou se v současné době uvádí, že za svobodu hlavního města zemřelo přímo na území Prahy několik desítek vojáků Rudé armády. Jakl jejich počet odhadl na třicet. Přesnější určení podle něj komplikuje třeba to, že Sověti do Prahy přivezli i vojáky, kteří padli již dříve. Na Olšanském pohřebišti jsou také pochováni vojáci, kteří zemřeli až po 9. květnu.

Mezi příčinami smrti přitom mohou být i sebevraždy, autonehody, popravy nebo metylalkohol. Při zjišťování ruských jmen navíc situaci komplikují padlí Vlasovci.

Obránců Prahy a druhoválečných veteránů každoročně ubývá, v současné době jich je kolem 700. Na obraně Prahy se například na straně povstalců podílel Jan Turek, kterému v té době bylo teprve něco přes 15 let. Do domácího odboje ale byl zapojen jako spojka již předtím. Turek řekl, že byl při stavbě první žižkovské barikády. Tu povstalci postavili poblíž žižkovské sokolovny z těžkých vozů určených pro koňské povozy již 5. května ráno. Protože ale neměli dostatek zbraní, Němci je vyhnali. Později se žižkovské jednotce podařilo odzbrojit 30 příslušníků německé armády, vzpomíná Turek.

Tím vznikla bojová jednotka, se kterou se zúčastnil bojů o kulometná hnízda na Vítkově. Zapojil se i do obrany barikády na Pražačce, na kterou zaútočily německé tanky. Vzpomíná na smrt chlapce, kterého znal ze školy. Tomu se podařilo takzvanou pancéřovou pěstí zlikvidovat nepřátelský tank, sám ale při tom zemřel.

Na barikádách plnil skautský slib

Dalším pamětníkem květnových bojů je i tedy sedmnáctiletý skaut Lubor Šušník. Své zapojení do Pražského povstání a bojů o rozhlas dodnes bere jako samozřejmost a jako splnění skautského slibu, který si neustále pamatuje. "Člověk to bral jako samozřejmost, ne jako nějakou frázi, která se pronese a zapomene, ale kterou člověk prožívá po celý život," řekl o dodržení slibu.

Šušník sloužil v přepadové jednotce, která byla vysílána na akutně ohrožená místa. S dojetím vzpomíná na tehdejší soudržnost Pražanů. Lidé bojovníky zvali na jídlo, nabízeli pití nebo alespoň odpočinek ve svých domech.

Já jsem si nikdy nepřál, aby v této době šli tito lidé do vězení, důležité je, aby ty procesy byly a aby se pojmenovalo zlo, říká k odsouzení nacistického dozorce z Osvětimi publicista Stanislav Motl. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 34 minutami

Požár na Říčansku mohl kontaminovat vodu v Lítožském rybníce, platí v něm zákaz koupání

V Lítožnickém rybníce v pražské Dubči a v Říčanském potoce byl v úterý vyhlášen zákaz koupání a rybolovu. Voda může být kontaminovaná po požáru skladovací haly v Uhříněvsi. Na Ttwitteru o tom dnes vpodvečer informovali pražští hasiči. Požár uhasili v úterý odpoledne.

V Lítožnickém rybníce v Praze 10 a v Říčanském potoce, který rybníkem protéká, by mohla být závadná voda z čističky odpadních vod. Byl proto vydán zákaz koupání, odebírání vody a lovu ryb v této oblasti. Na místě jsou chemici, uvedli pražští hasiči.

Hala s drogistickým zbožím v Uhříněvsi začala hořet v neděli odpoledne. Plameny se hasičům podařilo dostat pod kontrolu zhruba po dvou hodinách. Dnes dopoledne byla na místě ještě jedna jednotka, která vyhledávala a dohašovala skrytá ohniska.

Vodu použitou při hašení, která měla zvýšené pH, hasiči nejprve nechávali odtéct kanalizací do nedaleké čističky odpadních vod. Ta ale nedokázala zpracovat všechnu kontaminovanou vodu, a i když hasiči s přečerpáváním přestali, část přetekla do Říčanského potoka. Na problém podle mluvčího pražských hasičů Martina Kavky upozornil úhyn několika ryb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy