reklama
 
 

Historici dali na web osudy popravených po únoru 48

10. 9. 2008 7:00
Mezi lety 1948 a 1989 byly popraveny stovky lidí

Praha - Téměř šedesát let po popravyě Milady Horákové poslal soud na šest let za mříže prokurátorku z jejího procesu Ludmilu Brožovou-Polednovou.

Horáková je ovšem pouze jednou z mnoha politických obětí po "vítězném" únoru 1948. Osudy všech popravených se rozhodl zmapovat Úřad pro studium totalitních režimů, který na svých internetových stránkách začal zveřejňovat první příběhy a příští rok vydá souhrnnou publikaci.

V tuto chvíli ústav zveřejnil životopisy prvních třináctí popravených - více ZDE

"Komunistická moc využívala k přípravě soudních procesů i při vlastním přelíčení mnoho postupů, které svou svévolí a brutalitou neměly v našem prostoru, vynecháme-li léta protektorátu, obdoby," řekl Petr Mallota, který je garantem tohoto projektu.

Nepomohlo ani členství v KSČ

Jednou z obětí byl i Karel Sabela, který za druhé světové války bojoval na západní frontě, pomáhal osvobozovat okupovanou Francii a za své vojenské zásluhy získal mnoho vyznamenání, třeba Za chrabrost před nepřítelem.

Po únoru 1948 byl komunistickými soudy odsouzen k smrti a popraven. Klement Gottwald - "první dělnický prezident" - mu odmítl udělit milost. Od popravy Sabelovi nepomohlo ani to, že v roce 1946 vstoupil do KSČ.

"Jako vysoký důstojník se západní minulostí se stal obětí komunistické zvůle a byl zařazen do pravděpodobně smyšleného či vyprovokovaného protistátního vojenského spiknutí (Akce Norbert), ve kterém měl figurovat jako velitel tankové jednotky, jejímž úkolem bylo podílet se na ovládnutí hlavního města," uvedl Ústav pro studium totalitních režimů na svých internetových stránkách.

Spolu s dalšími "spiklenci" byl v červnu 1949 odsouzen z velezrady a vyzvědačství a následující měsíc v Praze na Pankráci popraven.

Stovky politických obětí. Ale kolik?

Mezi lety 1948 a 1989 byly popraveny stovky lidí. Ovšem kolik přesně za politické činy, se historici nedokáží shodnout.

"Můžeme se tak mimo jiné setkat s číslem 248 nebo také s číslem 262, respektive 227, přičemž seznamy zahrnují ty, kteří byli odsouzeni za naprosto smyšlené trestné činy, i ty, kteří byli odsouzeni za skutečný protikomunistický odboj," uvedl Ústav pro studium totalitních režimů.

"Zde je nutné upozornit, že seznam obětí není prozatím konečný, byť se již zřejmě nebude nijak dramaticky měnit. Navíc je jeho výsledná podoba poznamenána i metodikou výběru," upozornil historik Petr Mallota.

Za posledního popraveného z politických důvodů je nejčastěji považován Vladivoj Tomek, jehož život byl ukončen v Praze na Pankráci dne 17. listopadu 1960.

Nejvíc lidí dostalo provaz po válce

Nejvíce odsouzených ovšem neskončilo na šibenici v 50. letech za Klementa Gottwalda, ale v prvních letech po válce.

Popravy, které následovaly po komunistickém převratu v únoru 1948, ovšem měly s těmi poválečnými jedno společné: Na popravišti končili podle Úřadu pro dokumentaci zločinů komunismu také nevinní lidé.

"Mimořádné lidové soudy vynesly kromě mnoha trestů dlouholetého odnětí svobody také více než 730 rozsudků smrti," uvádí historik Jaroslav Vorel. 

"Během tohoto revolučního soudnictví docházelo samozřejmě k řadě přehmatů a také vyřizování osobních účtů; netradiční způsob soudnictví byl v řadě případů zneužit k likvidaci nepohodlných osob," dodává. 

10. 9. 2008 7:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama