Hilsnerovi vina za vraždy zůstává, do jeho kauzy odmítl vstoupit nejvyšší žalobce

Jan Horák Jan Horák
13. 4. 2021 19:48
Kauza Leopolda Hilsnera, odsouzeného za dvojnásobnou vraždu, se otvírat nebude. Rozhodlo tak Nejvyšší státní zastupitelství, úřad Pavla Zemana potvrdil závěry dvou nižších žalobních instancí. Hilsner dostal trest smrti v listopadu 1900. Soudní proces provázely silné antisemitské nálady. Verdikt se později změnil na doživotí, Hilsner nakonec po milosti opustil vězení roku 1918.
Leopold Hilsner (vpravo) a sestřenice zavražděné Anežky Hrůzové (do roku 2016 se mělo za to, že na snímku je přímo Hrůzová).
Leopold Hilsner (vpravo) a sestřenice zavražděné Anežky Hrůzové (do roku 2016 se mělo za to, že na snímku je přímo Hrůzová). | Foto: ČTK

Advokát Lubomír Müller se ve své praxi dlouhodobě věnuje historicky sporným trestním kauzám. Už více než rok usiluje o to, aby česká justice přehodnotila Hilsnerův případ. Podle něj vraždy nespáchal. Jeho podnět k obnově řízení ale narazil u Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích. Tamní žalobci ho dostali na stůl kvůli tomu, že Hilsnerovu kauzu před 120 lety vyřizoval soud v Písku.

Po zamítavém postoji českobudějovických žalobců se advokát Müller obrátil na Vrchní státní zastupitelství v Praze a požádal o dohledovou prověrku. Vrchní žalobci měli prověřit, zda postup jejich kolegů z jižních Čech proběhl v souladu se zákonem. Letos 12. ledna se advokát dozvěděl, že proběhl. Müllerovi tak nezbylo než oslovit Nejvyšší státní zastupitelství.

Jeho snahou bylo, aby úřad Pavla Zemana přezkoumal závěry vrchních žalobců z Prahy. V ideálním případě je měl instruovat, aby nařídili českobudějovickým státním zástupcům přehodnotit svůj původní závěr. Nejvyšší státní zastupitelství však do takových řízení vstupuje výjimečně. Platilo to i v tomto případě.

"Dohled" Nejvyššího státního zastupitelství 

"K takovému přezkoumání nevznikl důvod, přičemž z hodnocení úrovně a účinnosti dohledu provedeného Vrchním státním zastupitelstvím v Praze nelze dovodit nezákonnost jeho postupu," stojí ve vyrozumění z 29. března, jejž má Aktuálně.cz k dispozici a které za úřad vyřizoval Jan Lata, shodou okolností prezident Unie státních zástupců.

Znamená to jediné. Za stávající situace nevidí soustava státního zastupitelství důvod, aby se Hilsnerův případ po více než století revidoval. Z pohledu justice zůstává platným závěrem, že spáchal dvojnásobnou vraždu. Pokud by případ někdo chtěl v budoucnu znovu oživit, musel by předložit nové důkazy.

Dvojitý proces s Hilsnerem

První proces s Leopoldem Hilsnerem se konal 12. a 16. září 1899 u krajského soudu v Kutné Hoře. Státním zástupcem byl Antonín Schneider-Svoboda, za velkého přispění zmocněnce rodiny zavražděné Karla Baxy, pozdějšího předsedy Ústavního soudu, dostal Leopold Hilsner na základě nepřímých důkazů trest smrti.

Po protestech tehdejšího univerzitního profesora Tomáše Masaryka byl kasačním soudem ve Vídni na základě znaleckých posudků rozsudek 25. dubna 1900 zrušen. Druhý proces, tentokrát konaný u soudu v Písku, odstartoval v říjnu 1900. Hilsner v něm byl navíc obžalovaný z vraždy další dívky Marie Klímové, která zemřela roku 1898 a žila ve stejné vesnici jako první a hlavní oběť Anežka Hrůzová. Na základě nepřímých důkazů a výpovědi svědka, který měl při činu Hilsnera poznat na 400 metrů daleko, byl opět odsouzen k trestu smrti.

V červnu 1901 dal Hilsnerovi milost císař František Josef I., Nejvyšší soud proto změnil trest na doživotí. Hilsner opustil vězení 24. března 1918 po milosti císaře Karla I. ve svých 41 letech, po propuštění žil ve Vídni. Zemřel tam na rakovinu tlustého střeva v lednu 1928 v nedožitých 52 letech.

"Mě na celé věci fascinuje to, jak různí představitelé justice vysvětlují, proč to nejde, a jak tyto důvody stále mění. Navíc mám za to, že zde nejde jen o Hilsnera, ale o to, že právo na spravedlivý proces mají všichni, a mělo by se tedy alespoň in memoriam dostat i těm, kdo už zemřeli. Jak se to například v posledních měsících podařilo v kauzách generála Milana Píky či Pavla Wonky," řekl k tomu Aktuálně.cz advokát Müller.

Rozhodla návštěva Polné

Jeho zájem se k Leopoldu Hilsnerovi stočil v létě 2019. Tehdy navštívil Polnou na Vysočině, kde k vraždám v letech 1898-99 došlo, a zašel do místní synagogy, jejíž součástí je expozice o hilsneriádě. Tak se nazývá vzedmutí antisemitských nálad v důsledku vražd, které na Hilsnerovi, jenž byl židovského původu, ulpěly. Řada historiků je přesvědčených, že tato atmosféra přispěla k jeho nespravedlivému odsouzení.

"Zaujala mě tam informace, že bývalá ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová případ přezkoumala s tím, že zákon byl v Hilsnerův neprospěch porušen," vysvětluje advokát. Podle Parkanové s tím však česká justice nemůže nic dělat, protože rozhodnutí původní písecké instance se stalo pravomocným po verdiktu kasačního soudu ve Vídni. Odpovědná je proto rakouská justice.

Ovšem pár měsíců před návštěvou advokáta v Polné Nejvyšší soud v lednu 2019 na podnět současné ministryně spravedlnosti Marie Benešové rozhodl o porušení zákona v neprospěch Jana Poláka v jiném případu. Toho roku 1952 pravomocně potrestal soud ve slovenském Trenčíně za odepření vojenské služby kvůli jeho víře. Byl svědek Jehovův. Česká justice tedy konala ve slovenském případě.

"Tak jsem paní ministryni pouze napsal, že pokud dnes judikatura uvedený problém překonala, nic by nemělo bránit podat stížnost pro porušení zákona i ve věci Leopolda Hilsnera. Nicméně paní ministryně to odmítla s tím, že na tom nikdo nemá konkrétní a individuální zájem," přiblížil advokát.

Dvě věty k vysvětlení zamítnutí

Ministryně Benešová měla za to, že pro nový pohled na Hilsnerovu kauzu chybí veřejný zájem. Podle ní nemá revize případu sloužit pouze k napravení historické křivdy. Aby se oživil, jeho přehodnocení by muselo mít osobní význam pro dotčenou osobu - Hilsnerova příbuzného, potomka či někoho blízkého. Podle Benešové nikdo takový neexistuje. Nicméně v odpovědi Müllerovi nechala důležitou indicii.

"V předmětné věci přitom na jednu stranu dnes není seriózních pochyb o tom, že odsouzení Leopolda Hilsnera bylo ovlivněno mimoprávními okolnostmi a nebylo tak v souladu se zásadami spravedlivého procesu," odepsala. Její vyjádření posloužilo Müllerovi jako základ pro žádost o obnovu řízení. Byl přesvědčený, že citované stanovisko ministryně je z pohledu trestního práva novou skutečností.

V tomto domě (vpravo) žil Leopold Hilsner. Sousedí s domem, kam docházela šít Anežky Hrůzová. Vídali se pravidelně.
V tomto domě (vpravo) žil Leopold Hilsner. Sousedí s domem, kam docházela šít Anežky Hrůzová. Vídali se pravidelně. | Foto: Honza Mudra

Jeho podnět na zmíněném Krajském státním zastupitelství v Českých Budějovicích vyřizoval žalobce Josef Český. Loni v srpnu advokátovi odepsal, že Benešové vyjádření coby důkaz neobstojí. "Po prostudování obsahu těchto usnesení jsem dospěl k závěru, že skutečnosti v nich uvedené, jakož i další skutečnosti v této trestní věci neodůvodňují podání návrhu na povolení obnovy řízení ve prospěch zemřelého Leopolda Hilsnera."

Stanoviska Parkanové a Benešové nepomohla

Vrchní státní zastupitelství se kauze při dohledové prověrce věnovalo podrobněji. Vzalo v úvahu stanovisko exministryně spravedlnosti Vlasty Parkanové, tvrzení současné první ženy české justice Benešové či dobový text od Tomáše Garrigua Masaryka. Pozdější zakladatel Československa a prezident oponoval verzi o rituální vraždě, kterou šířila tehdejší antisemitská propaganda.

"Všechny tyto dokumenty řeší nebo posuzují některé skutečnosti dotýkající se uvedené věci nebo se jí do určité míry zabývají, avšak nejedná se o skutečnosti takového charakteru, které by mohly změnit předchozí rozhodnutí soudu o vině a trestu," odepsal advokátovi státní zástupce Jaroslav Novák. Z tehdejšího vedení procesu proti Hilsnerovi podle něj neplyne žádná vada, která "mohla ovlivnit rozhodnutí ve věci."

Masarykův dobový článek podle žalobce nelze vnímat jako něco, co by na kauzu vrhlo nové světlo. Z jeho pohledu Masaryk nevolal po Hilsnerově očištění. Rozporoval jen část případu, která ovšem nebyla pro obžalobu podstatná a již "šířila antisemitská šeptanda i většina tisku - tedy motiv rituální židovské pesachové vraždy křesťanské panny".

Jak se zmiňuje v úvodu tohoto textu, Nejvyšší státní zastupitelství závěry podřízených instancí přijalo. Snaha advokáta Lubomíra Müllera narazila na své limity. "Je zajímavé, že ačkoli obě ministryně o porušení zákona nepochybují, státní zastupitelství odsuzující rozsudek vehementně obhajují a přesvědčují mě, že si závěry obou ministryň špatně vysvětluji," reaguje advokát.

Klíčový svědek viděl čin na 650 metrů

Z tohoto pohledu zaslouží pozornost především závěr někdejší ministryně Parkanové. Její resort v roce 1998 podrobně prověřil spis k případu. "Lze konstatovat, že argumentace o vině Leopolda Hilsnera v obžalovacím spise se pohybovala v rovině vyvratitelných domněnek, žádný přímý důkaz nebyl vyšetřováním zajištěn," napsala do svého stanoviska o porušení zákona Parkanová.

Podle pravomocného rozsudku Hilsnerova první a hlavní oběť, devatenáctiletá křesťanská dívka Anežka Hrůzová, zemřela 29. března 1899. Vrah ji zabil v lese Březina přiléhajícím z jižní strany k Polné. Dívku zezadu udeřil do hlavy, holí či kamenem, omráčenou ji následně podřízl. Poté ji vysvlékl a kusy jejích šatů rozvěsil po okolních stromech.

Pieta na místě nálezu těla Anežky Hrůzové
Pieta na místě nálezu těla Anežky Hrůzové | Foto: ČTK

Parkanová upozornila, že už podle tehdejšího revizního znaleckého posudku byly výsledky pitvy Anežky Hrůzové zavádějící. Stejně tak expertiza vyvrátila, že stopy na Hilsnerových kalhotách jsou od lidské krve. Jak také Parkanová připomněla, během soudního řízení neobstála výpověď hlavního svědka Petra Pešáka. Hilsnera měl údajně při činu rozeznat na více než 650 metrů daleko.

Pomíjený sexuální motiv

"Při prověrce výpovědi však svědek Petr Pešák nerozeznal, jakou pokrývku hlavy měla dotyčná osoba (figurant) v uvedené vzdálenosti, ze které měl Hilsnera poznat. Nerozeznal smeknutí čepice, nerozeznal, zda vůbec osoba měla tmavou hůl (stejně jako údajně Hilsner při činu)," připomíná tehdejší rekonstrukci činu Parkanová. Pešákovi pózovali dva figuranti. Neurčil ani jednoho, přičemž oba osobně znal.

Rakousko-uherská justice zamítla i další pochybnost v Hilsnerův prospěch. Podle rozsudku vraždil se spolupachateli, které se ovšem nepodařilo vypátrat. Takový závěr je ovšem v rozporu s vražedným motivem, na nějž poukázali znalci. Vrah podle nich připravil Anežku Hrůzovou a o osm měsíců dříve Marii Klímovou o život v důsledku chorobného sexuálního puzení.

"Výrok o vině zcela pominul skutkové zjištění z ústavního znaleckého posudku, že motivaci je nezbytné hledat v sexuální oblasti a nelze proto přistoupit na interpretaci důkazů, že obžalovaný Leopold Hilsner mohl být jedním z více pachatelů," uvedla Parkanová. Vrah s takovou pohnutkou vždy koná sám. U Hilsnera se navíc sexuální úchylky neprokázaly. Tyto pochybnosti však tehdejší soud o nevině nepřesvědčily, stejně tak ani po 120 letech současné žalobce.

 

Právě se děje

před 22 minutami

GIBS nezjistila, že by informace z kauzy soudce Sováka vynášeli policisté. Prověřování odložila

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

"Vyhodnocením všech získaných materiálů a informací nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníka bezpečnostního sboru. Celá věc tak byla uložena ad acta," řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Benešová v lednu uvedla, že by se GIBS měla kauzou zabývat. Zároveň žádala Bradáčovou o prověření úniků. V případu soudce Sováka obviněného z korupce a ovlivňování soudních řízení podle ní některá média měla přístup k interním informacím.

Benešová také uvedla, že vzhledem k rozsahu a detailnosti informací je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. Pražské vrchní státní zastupitelství, jehož státní zástupce Sovákovu kauzu dozoruje, se proti kritice ohradilo. Únik ze spisů ze strany policie pak odmítl i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Mazánek i Bradáčová poukázali na to, že k únikům došlo až poté, co příslušné dokumenty obdržely strany trestního řízení - tedy mimo jiné stíhaní lidé a jejich obhájci.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce tvrdí, že úplatky nebral.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy