Hilšer sbírá podpisy v ulicích, Fischer spouští prezidentskou kampaň přímo z Hradu

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
25. 10. 2022 11:13
Oba jsou senátoři, utkali se už v minulé prezidentské volbě a v lednu si ji zopakují. Průzkumy je řadí mezi přední uchazeče o Hrad. Zatímco ale Pavla Fischera podporuje vládní koalice Spolu, Marek Hilšer vystupuje jako občanský kandidát a od lidí stále ještě sbírá potřebné podpisy. Fischera do voleb vyslali poslanci a senátoři. Aktuálně.cz zjišťovalo, v čem se ještě liší a jak se připravují.
Senátor Marek Hilšer při sběru podpisů pro prezidentskou kandidaturu v roce 2022 u svého stánku na stanici pražského metra Anděl.
Senátor Marek Hilšer při sběru podpisů pro prezidentskou kandidaturu v roce 2022 u svého stánku na stanici pražského metra Anděl. | Foto: Radek Bartoníček

V modrém svetru a rozhalené košili vypadá, jako by si jen odskočil na procházku Prahou. "Je to mnohem lepší než při minulých volbách," říká senátor Marek Hilšer a rozbaluje u stanice metra Anděl svůj předvolební stánek. "Tehdy jsem na to byl úplně sám," připomíná rok 2017, kdy se do boje o Hrad pustil poprvé.

Tentokrát má kolem sebe několik pomocníků, stánek ale jen jeden a jednu podpisovou listinu. Soupeři přitom podpisy nutné pro kandidaturu sbírají na více místech najednou, 50 tisíc jich musí získat do 8. listopadu, kdy je uzávěrka přihlášek. Hilšer věří, že to zvládne.

"Za hodinu se podepíše 40 lidí. Před pěti lety jich bylo tak 15, ale to jsem byl úplně neznámý," uvádí, zatímco se jeho spolupracovníci věnují kolemjdoucím. Na předvolební výjezdy vyráží zřídka, věnuje se senátorské práci a před několika dny navštívil válčící Ukrajinu. "Do Oděsy a Mykolajivu jsem vezl humanitární dary, setkal se s lidmi i s tamními představiteli," říká o městě, které po tuhých bojích obsadila ruská vojska.

Lékař a vysokoškolský učitel byl před pěti lety nejmladším kandidátem, bylo mu 42 let. Zcela neznámý nasbíral přes 43 tisíc podpisů. Protože to nestačilo, přijal podporu senátorů a ve volbách skončil čtvrtý - za Milošem Zemanem, Jiřím Drahošem a Pavlem Fischerem, který se o nejvyšší ústavní funkci utká i tentokrát.

Hlavu státu půjdou Češi volit 13. a 14. ledna. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu, postoupí dva nejúspěšnější do druhého kola o dva týdny později. Jedenáct uchazečů tvrdí, že má ke kandidatuře dostatek podpisů.

Na rozdíl od Hilšera se Fischer opírá o 51 senátorů a poslanců, což mu bohatě stačí. Zákon vyžaduje podpisy deseti senátorů či dvaceti poslanců. "Neumím si představit, že bych práci pro náš stát stopnul a jezdil po republice s obytňákem nebo sbíral podpisy na náměstí," vysvětlil předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, proč nestaví na podpoře občanů.

Tento týden začal Fischer vyrážet do předvolebních debat. Shání také dobrovolníky pro kampaň, kterou spustil ve videu z Hradčanského náměstí. Se sídlem českých prezidentů za zády. "Milí přátelé, zdravím vás z Pražského hradu, ale ještě tam nejsme," oslovil voliče na sociálních sítích s tím, že poděkoval za velkou podporu a požádal o pomoc.

Možnost obrátit se na zákonodárce připouští i Hilšer, pokud nesežene dost podpisů občanů. Kolik jich má, nechce říct s tím, že mu další chodí poštou. U stánku rozdává pohlednice, lidé si je mohou odnést a po úvaze poslat se svým podpisem. Teprve ve druhé řadě počítá Hilšer se senátory. "Bude to určitě snadnější než v roce 2017, kdy jsem je sháněl měsíc," říká s tím, že se mu někteří už nabídli.

Konzervativci pro Fischera, Piráti pro Hilšera

Fischer může těžit z podpory vládní koalice Spolu, tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Ta voličům radí i generála v záloze Petra Pavla a ekonomku Danuši Nerudovou. O Hilšerovi neuvažovala. "Názorově je někde jinde. Sám navíc dopředu upozorňoval, že o naši podporu nestojí," uvedl jeden z koaličních politiků, který si nepřál být jmenován.

K bývalému velvyslanci ve Francii a poradci prezidenta Václava Havla mají zástupci Spolu skutečně blízko. Kandidaturu Fischerovi podepsali předsedové poslaneckých klubů Marek Benda z ODS, lidovec Marek Výborný a Jan Jakob z TOP 09, patřící ke konzervativním zákonodárcům. Fischer mezi své priority řadí úctu k tradicím státu a ochranu lidských práv, bezpečnost nebo ekonomickou a politickou nezávislost Česka. Kritizuje politické režimy v Číně a Rusku a staví se proti manželství pro všechny.

Senátor Marek Hilšer chystá svůj stánek pro sběr podpisů k prezidentské kandidatuře.
Senátor Marek Hilšer chystá svůj stánek pro sběr podpisů k prezidentské kandidatuře. | Foto: Radek Bartoníček

Hilšer se označuje za liberála a manželství pro všechny podporuje. Stejně jako spravedlivé bydlení, boj proti obchodu s chudobou nebo moderní energetiku. Od politických stran si drží odstup a odmítá peníze bohatých sponzorů. "Prezident by měl být zcela nezávislý," prohlašuje. Částečně může spoléhat na státní příspěvek, který dostává jeho strana s názvem Marek Hilšer do Senátu. Ročně jde o 900 tisíc korun.

Movité mecenáše nemá ani Fischer. "Spoléhám na drobné dárce, ale velkým sponzorům se nebráním. S některými už jsem jednal, nevím ale, kdo podporu potvrdí," říká. Na transparentní účet mu lidé posílají jednotky až desítky tisíc korun.

Za Pavlem, Nerudovou a Babišem

Podle informací Aktuálně.cz má Hilšer podporu některých poslanců a senátorů STAN a Pirátů. Sám je členem senátorského klubu Starostů a nezávislých. "Aktivně se věnuje aktuálním tématům. Jsem přesvědčený, že na rozdíl od některých jiných kandidátů jde do voleb bez postranních úmyslů," hodnotí Hilšera kolega z klubu a někdejší soupeř v prezidentských volbách Jiří Drahoš.

"Vždy zohledňoval zájmy slabších občanů, podpořil také boj proti domácímu násilí a záleží mu na řešení klimatické krize," přidává se senátorka Adéla Šípová za Piráty, která s Hilšerem pracovala ve výboru pro sociální politiku. Pirátská strana dělá mezi svými členy anketu, koho chtějí na Hrad, kromě Hilšera jmenují často Danuši Nerudovou a Petra Pavla.

Právě ti jsou podle čerstvých průzkumů společně s expremiérem Andrejem Babišem z ANO hlavními favority, přestože Babiš dosud kandidaturu neoznámil. Hilšera s Fischerem řadí průzkumy za ně, odborníci ale upozorňují, že se do lednového hlasování může ještě hodně změnit. Při minulé volbě s nimi také nikdo nepočítal, nakonec ale byli v první pětce se stovkami tisíc hlasů.

Video: Naložím stánek a rozjedu se po republice, říká senátor Hilšer (13. 10. 2022)

Krátce před termínem pro odevzdání přihlášek k prezidentské volbě sbírá senátor Marek Hilšer v Praze podpisy občanů. | Video: Radek Bartoníček
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Policisté vyšetřují případ napadení v Mohelnici jako vraždu

Případ napadení sedmadvacetiletého muže, kterého jiný muž v polovině listopadu pobodal na parkovišti u obchodního domu v Mohelnici na Šumperku, vyšetřují policisté již jako vraždu. Vážně zraněný muž po dvou týdnech v nemocnici zemřel, řekl šéf olomouckého odboru obecné kriminality Jan Lisický. Dvaadvacetiletého podezřelého policie zadržela vzápětí, původně byl obviněn z pokusu o vraždu. Hrozí mu až 18 let vězení, je ve vazbě.

Potyčka u obchodního domu v Nádražní ulici se stala 12. listopadu. Na místě zůstal pobodaný sedmadvacetiletý muž, který skončil v kritickém stavu ve Fakultní nemocnici v Olomouci. "Poškozený v nemocnici 14 dní bojoval o život, lékaři mu od začátku nedávali velké šance. Nakonec bohužel zemřel," uvedl Lisický. Motivem činu byl podle kriminalistů dluh z minulosti, spor vzápětí eskaloval ve fyzický konflikt, při kterém útočník vytáhl nůž.

Na Šumpersku šlo o čtvrtý případ tohoto druhu, který zde kriminalisté za poslední měsíc vyšetřovali. Na konci října zavraždila v obci na Šumpersku podle kriminalistů svého měsíčního syna šestadvacetiletá žena, ve stejný týden v bytovém domě ve Velkých Losinách ubodal svého o rok mladšího kamaráda osmnáctiletý muž. Při běsnícím útoku jej dvakrát postřelili policisté do ruky, útočník při transportu do nemocnice zemřel. Příčinou jeho smrti byla těžká intoxikace omamnými a psychotropními látkami, řekl Lisický.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Evropská komise navrhla zablokovat Maďarsku přísun k 7,5 miliardy eur z evropských fondů

Evropská komise dnes navrhla zablokovat Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie kvůli trvajícím nedostatkům v boji s korupcí a při kontrole veřejných zakázek. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování peněz, nejsou podle unijní exekutivy dostatečné. O návrhu EK budou rozhodovat členské státy.

Komise zároveň schválila maďarský plán obnovy, na jehož základě má Budapešť dostat 5,8 miliard eur z mimořádného krizového fondu. Výplatu peněz však komise podmínila zavedením dalších reforem.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
před 50 minutami

Bývalá radní Vorlíčková dostane za kauzu Opencard od státu odškodné půl milionu korun

Bývalá pražská radní pro informatiku Eva Vorlíčková dostane od státu celkově půl milionu za nemajetkovou újmu, kterou jí způsobilo trestní stíhání v kauze Opencard. Ve středu o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud. Ministerstvo spravedlnosti ženě již dříve dobrovolně vyplatilo 344 tisíc korun, soudně se nyní domohla dalších 156 tisíc korun. V žalobě žádala po státu celkem 6,6 milionu korun.

Vorlíčková čelila stíhání od roku 2013, a to společně s bývalými pražskými primátory Bohuslavem Svobodou (ODS) a Tomášem Hudečkem (TOP 09) a s dalšími radními. Policie jim kladla za vinu to, že o rok dříve neoprávněně zvýhodnili firmu Haguess, tehdejšího vlastníka práv k městské kartě opencard, když jednomyslně schválili navazující kontrakty. Pražský městský soud nejprve radní dvakrát uznal vinnými. Až po výměně předsedy senátu Alexandra Sotoláře, který manipuloval s protokoly z jednání, soudy Vorlíčkovou i zbylé obžalované osvobodily. Podle konečného verdiktu nerozhodli radní svévolně, ale na základě odborných stanovisek.

Ministerstvo spravedlnosti se ženě následně omluvilo a odškodnilo ji částkou 344 tisíc korun. Vorlíčková ale částku označila za zcela nedostatečnou. Obrátila se na Obvodní soud pro Prahu 2, kde uvedla, že nezákonné obvinění jí zničilo nejen politickou kariéru, ale i zdraví. Samotný trestní proces - náklady na právníky či na znalecké posudky - ji pak podle jejího vyjádření stál 1,9 milionu korun, přičemž ministerstvo jí z této částky uhradilo zhruba 1,1 milionu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy