Lidi už netrápí předlistopadové škraloupy, Babiš a Pavel dokázali voliče mobilizovat

Jan Horák Jan Horák
14. 1. 2023 18:20
Do druhého kola prezidentských voleb postoupili generál ve výslužbě Petr Pavel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Oba dosáhli na třicet pět procent hlasů. Pavel o několik setin procentního bodu vyhrál. Třetí Danuše Nerudová skončila více než o milion hlasů za nimi. V rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog Jan Herzmann analyzuje, odkud Pavel a Babiš čerpali hlasy a proč tak zaostala Nerudová.
Volební štáb kandidáta na prezidenta Petr Pavla.
Volební štáb kandidáta na prezidenta Petr Pavla. | Foto: Honza Mudra

Překvapil vás nejvíc fakt, že se z prvního kola stal prakticky souboj jen dvou kandidátů, kdy každý získal třicet pět procent hlasů?

Ano, překvapilo mě to. Považoval jsem za možné, že takzvaný last minute swing (přesun voličů na poslední chvíli - pozn. aut.) půjde ve prospěch těchto dvou kandidátů. Ale nečekal jsem, že by to mělo být tak silné. Zřejmě to odskákala Danuše Nerudová, také to odskákal Jaroslav Bašta. Tomu nakonec Andrej Babiš sebral část potenciálního elektorátu. Ale dohromady vzato to odskákali všichni.

Můžete to rozvést?

Pavel Fischer se nedostal přes sedm procent a některé další výsledky jsou opravdu tristní. Tomáš Zima půl procenta, Karel Diviš jen něco přes procento a Marek Hilšer dvě a půl procenta. To jsou mimořádně špatné výsledky. Je vidět, že se veřejnost skutečně v převážné míře koncentrovala na souboj dvou těžkých vah.

Co dalšího z výsledků Petra Pavla a Andreje Babiše čtete?

Neměli bychom přehlédnout fakt, že 70 procent lidí hlasovalo pro kandidáty, kteří mají předlistopadový škraloup. Podle mého názoru to znamená, že předlistopadová minulost už českou populaci v drtivé většině netrápí. Jsou schopni to odpustit, případně přehlédnout. Není to základní téma, které by dělilo společnost.

Mobilizace nespokojených a trestný čin se nestal

Dlouhodobě jsem se setkával se sociologickými průzkumy, že strop volebního potenciálu Andreje Babiše je třicet procent. Kde vzal pět procent navíc?

Musím upozornit na to, že jsem patřil mezi ty, kteří tvrdili, že Andrej Babiš může být přes třicet procent. A nebyl jsem sám, bylo nás víc. Byť, jak říkáte, existoval silný názorový tábor, že třicet procent je jeho strop. Andreji Babišovi se podařilo mobilizovat, ale to samé se podařilo generálu Pavlovi. Volební účast, která je historicky nejvyšší z hlediska prezidentských voleb, ukazuje, že k mobilizaci opravdu došlo.

Jak se to Pavlovi a Babišovi podařilo?

Částečně se to podařilo jim a částečně se to podařilo paní Nerudové. Ale v okamžiku, kdy začala ztrácet podporu a kdy z mnoha průzkumů bylo zřejmé, že do souboje o postup nezasáhne, tak v tu chvíli se soustředila pozornost právě na Pavla a Babiše. Tato dvojice reprezentuje základní střet, který v české veřejnosti je. Střet mezi Andrejem Babišem a někým jiným, v tomto případě se tím jiným stal zcela jednoznačně generál Pavel.

Koho mobilizoval Andrej Babiš?

Mobilizoval část těch, kteří standardně k volbám nechodí a jsou nespokojení s celkovým společenským vývojem. Jsou to lidé, kteří jsou obvykle v opozici k téměř každé vládě. V minulosti se o nich často hovořilo jako o poražených ekonomické transformace. Jak za minulé ekonomické recese, tak za současné situace se tihle lidé staví velmi výrazně proti vládě, ale nevěří tomu, že prostřednictvím voleb dokáží něco změnit. A Andrej Babiš část z nich přesvědčil, že se o to mají pokusit.

Také mu evidentně hodně pomohl rozsudek soudu. Nejen že byl osvobozen, ale byl osvobozen, protože se trestný čin nestal. To je velmi silné sdělení. Možná by to bylo jinak, kdyby osvobozující rozsudek byl pro nedostatek důkazů. Ale skutečnost, že se trestný čin nestal, byl pro řadu lidí signál, že není ostuda volit Andreje Babiše.

Myslíte, že skutečně existovali lidé, kteří váhali s volbou Andreje Babiše jenom proto, že mu hrozilo odsouzení?

Jsem přesvědčen, že taková skupina lidí je. Jen nevím, jak je velká. Neumím to odhadnout. Žádný průzkum nám to neukázal. Uvidíme, jestli to neukáže některý z průzkumů, o kterých vím, že běžely v posledním předvolebním týdnu a jejichž výsledky se zatím nesměly zveřejnit.

Vypointované a vtipné reakce Pavla

Čtu vítězství Petra Pavla správně tak, že mu velmi pomohlo, že se v posledních dnech před prvním kolem ukázalo, že právě on může ve druhém kole porazit Andreje Babiše spíše než Danuše Nerudová?

Myslím si, že to je jeden z důvodů, proč k tomu přelivu hlasů od paní Nerudové k němu došlo. Druhý důvod vidím v tom, že ve všech debatách posledních dnů byl Petr Pavel lepší než Danuše Nerudová. Leckdo mu vyčítal, zejména novináři, že je až příliš stručný, úsporný a krátký, ale s touhle kritikou nesouhlasím. Mám pocit, že vypointovaná místy i vtipná reakce byla lepší než dlouhé rozprávění, na kterém, podle mého soudu, prodělal třeba pan Fischer.

Pavel Fischer a Marek Hilšer se zdaleka nepřiblížili výsledkům z voleb 2018, kdy měli deset a devět procent. Kde ztratili své voliče? A přešli tedy jejich voliči k Pavlovi?

To je odvrácená tvář toho, co proběhlo na čele pelotonu. Oba čelní kandidáti mobilizovali, ostatním se to nepodařilo. Navíc částečně ještě přetahovali a vysávali podporu ostatních kandidátů. Jejich příznivci si pravděpodobně řekli, že by sice byli nejradši volili pana Fischera nebo Hilšera, ale podle nich stejně nepostoupí. Tak pomohli tomu, aby postoupil někdo, kdo se tomu blíží. A to s největší pravděpodobností byly hlasy pro Petra Pavla.

Nepředpokládal jsem takový výsledek u Jaroslava Bašty. Kandidát a poslanec SPD, která se stabilně drží kolem deseti procent podpory, nezískal ani pět procent. Neměl vytěžit víc?

Musím říct, že jsem čekal, že vytěží víc. Myslel jsem, že se dostane někam k osmi až devíti procentům. Byla to moje chyba, že jsem neodhadl náladu těchto voličů. Tento výsledek je těžká rána pro Tomia Okamuru. Byl to on, který designoval celou kampaň. Výsledek je ale velice špatný. Jsem zvědavý, jak to bude pan Okamura vysvětlovat.

Větší politická angažovanost lidí

Volební účast překročila 68 procent, což je nejvíce z přímých prezidentských voleb a nejvíce ze všech voleb od roku 1998. Co z toho pro vás vyplývá?

Je to trend posledních let. Neměli bychom přehlédnout, že v roce 2021 při volbách do Poslanecké sněmovny byla účast 65 procent, což bylo více než v předešlých volbách. Zdá se, že v poměrně složité situaci, kterou Česká republika prochází od roku 2020, kdy začala covidová epidemie, se veřejnost více politicky angažuje. A to se projevuje v ochotě naslouchat apelům k mobilizaci, přijít a volit.

Sociolog a statistik Jan Herzmann.
Sociolog a statistik Jan Herzmann. | Foto: Vojtěch Marek

V roce 2021, což jsou sice volby jiného typu, také došlo na poslední chvíli k příklonu, který posunul obě hlavní konkurující si síly, koalici Spolu a hnutí ANO, výš, než odpovídalo předvolebním průzkumům. Přesně to samé se stalo teď. Máme tu část populace, která se, řekněme, před pěti či deseti lety nezúčastňovala voleb, ale teď na mobilizační výzvy slyší a volit přijde. Je to nějakých pět až sedm procent občanů, kteří se takto chovají.

V devíti krajích vyhrál Andrej Babiš, Petr Pavel vyhrál v Praze, Středočeském kraji, Královéhradeckém, Libereckém a Jihomoravském kraji. Lze z toho usoudit něco zásadního?

Je vidět, že se výrazně odlišuje Praha a do značné míry Středočeský kraj. To je dlouhodobá záležitost ve všech typech voleb včetně sněmovních a do evropského parlamentu. Je velmi výrazně vidět, že tenhle region, říkám mu po francouzsku Île-de-France, český ostrov kolem Prahy, má jiné politické postoje než zbytek republiky. V řadě krajů je výsledek těsný, jak to odpovídá celostátnímu průměru. V některých krajích, Karlovarském, Ústeckém, Moravskoslezském, je to naopak velmi výrazné vítězství Andreje Babiše.

Video: "Babiš půjde vládě po krku, tím se ale nic nevyřeší," vymezil se Petr Pavel (14. 1. 2023)

"Babiš půjde vládě po krku, tím se ale nic nevyřeší," vymezil se Petr Pavel. | Video: ČTK
 

Právě se děje

Další zprávy