Praha – Až se v příštích letech majitel rozhodne přestavět historický dům, kromě úřadů a sousedů se bude muset vypořádat i s občanskými sdruženími, která se zabývají ochranou památek.
Počítá s tím nový památkový zákon, který navrhuje ministerstvo kultury od roku 2018. "Chceme umožnit spolkům aktivně a účinně přispívat k ochraně památkového fondu a současně zapojit veřejnost a zvýšit společenskou kontrolu v této oblasti,“ píše ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.
Plán ministra Daniela Hermana ale narazil u některých ministerstev a krajů. Obávají se, že když budou do řízení zasahovat i spolky, rozhodování úřadů se ještě více protáhne.
"Nepovede to k očekávanému zlepšení památkové péče, ale spíše ke zbytečnému zkomplikování řízení, ke zvýšení administrativy a nákladů řízení a tím i k nedůvodným negativním dopadům do podnikatelského prostředí,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Filip Matys.
Podobné problémy prý přinesl zákon o ochraně krajiny a přírody, který právo účastnit se stavebního řízení zaručuje ekologickým aktivistům. Ti tak mohou mluvit do povolování všech staveb, které se týkají životního prostředí – od obřích dálničních projektů procházejících skrz cenné přírodní oblasti až po stavbu domu, kvůli které se má pokácet několik stromů. Aktivisté takto roky blokovali výstavbu dálnice D8 nebo plzeňského obchvatu.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický se zase obává, že se začnou občanská sdružení zakládat účelově. "V zásadě proti tomu nejsem, ale u podobného ustanovení v zákoně o ochraně krajiny běžně dochází k účelovému zakládání občanských sdružení, která mají za cíl pouze zdržovat jednání. To by se mělo nějak ošetřit,“ tvrdí Netolický.
Památky, rezervace i zóny
Novinka by se netýkala jen kulturních nemovitých památek, kterých je v Česku přes čtyřicet tisíc, ale také všech nemovitostí, které stojí v památkových rezervacích či zónách. Občanská sdružení by díky ní mohla v řízeních vznášet připomínky, se kterými by se úřady před vydáním povolení musely vypořádat.
Podle ministerstva průmyslu by však stačilo, kdyby úřady k připomínkám památkářských spolků mohly, ale nemusely přihlížet. Ministerstvo kultury teď návrhy na změnu zákona posuzuje.
"Velmi se obáváme toho, aby ministerstvo kultury těmto požadavkům neustoupilo. Takový koncept by z připomínek spolků udělal naprosto zbytečnou instituci, která by přinesla jen papírování bez jakéhokoli efektu,“ varoval mluvčí Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče David Otáhal.
Po možnosti zasáhnout do řízení týkající se památek a památkových rezervací volají odborné spolky už roky. V posledních letech se pokoušely zákon obcházet trikem – úřadům nahlásily, že se zabývají také ochranou přírody, a zkoušely se k řízení připojit na základě zákona o ochraně krajiny. Ne vždy jim to ale prošlo.
"Některé úřady to akceptují, jiné ne. Mohli jsme se tak ale zapojit například do řízení v pražském Karlíně, kde se má stavět dům na místě továrny Auto Praga, nebo se vyjádřit k demolici domu v Gotthardské ulici na Praze 6,“ popisuje Kateřina Bečková z Klubu za starou Prahu.
