Válková zůstává na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva, o rezignaci neuvažovala

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 1. 2020 22:08
Poslankyně ANO Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva a z postu kvůli článku, který napsala za minulého režimu s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, neodstoupí. Ve čtvrtek ji podpořila většina členů rady vlády pro lidská práva. Dva členové rady - advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity - odstoupili.
Helena Válková.
Helena Válková. | Foto: ČTK

Válková novinářům řekla, že se jí zřejmě podařilo lépe vysvětlit všechny okolnosti své kauzy a díky tomu získat v radě podporu.

"Dodržel jsem, co jsem řekl," sdělil Němeček. Válkovou před několika dny vyzval, aby odstoupila z postu zmocněnkyně i místopředsedkyně vládní rady pro lidská práva kvůli článku s Urválkem a postoji po zveřejnění této kauzy, jinak radu opustí sám. K němu se ve čtvrtek přidal jen Smekal.

Podle Němečka neměla Válková skončit kvůli tomu, co dělala v minulosti, ale kvůli přítomnosti. Vadí mu způsob, jakým se hájila. "Myslím si, že její vyjádření poškodila pověst rady vlády pro lidská práva," řekl novinářům. Více členů podle něj bylo nerozhodných, převážila ale snaha po efektivitě rady.

"Uznáváme přínos současné zmocněnkyně vlády pro lidská práva na prosazování lidskoprávní agendy a zefektivnění činnosti Rady," stojí mimo jiné ve stanovisku, které dnes rada přijala. Podle mluvčí odboru lidských práv a ochrany menšin Olgy Jeřábkové pro něj hlasovali všichni členové rady, včetně Němečka a Smekala.

Rada očekává, že Válková bude aktivně prosazovat lidskoprávní agendu. "Doporučujeme vládě, aby využila svých možností a v maximálně možné míře zařadila lidskoprávní agendu mezi své priority," uvedla v usnesení rada.

Vládní rada pro lidská práva má 25 členů. Patnáct z nich tvoří zástupci úřadu vlády, ministerstev a dalších institucí. Deset lidí zastupuje veřejnost, mezi nimi byli právě Němeček a Smekal. Loni poté, co se Válková stala zmocněnkyní, rezignoval na členství v radě vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa.

Odejít odmítala

Válková z funkcí odejít odmítala. "Setrvání jsem podmínila souhlasem a podporou mě v této funkci většinou členů občanské části (rady vlády). Zřejmě se mi podařilo lépe vysvětlit všechny okolnosti případu," řekla po jednání rady novinářům. Uvedla, že ji Němečkův odchod z rady mrzí. Na jednání se také omluvila za svá "vyjádření do médií pod vlivem emocí" a za to, že z pragmatických důvodů vstoupila do KSČ.

Minulý týden se Válková po zveřejnění kauzy vzdala své kandidatury na post ombudsmanky. Na ni ji původně navrhl prezident Miloš Zeman, nominaci pak stáhl. Obě pozice jsou podle Válkové odlišné, proto na post veřejné ochránkyně práv nekandiduje a zmocněnkyní zůstává.

"Zmocněnkyně vlády není úplně nezávislá na mínění vlády. Zatímco veřejná ochránkyně práv je naprosto nezávislá pozice, apolitická a s několika výjimkami neodvolatelná," řekla Válková. Už dřív uvedla, že se kandidatury na ombudsmanku vzdává kvůli svému členství v komunistické straně za minulého režimu.

O ochránci práv rozhodují zákonodárci. Zmocněnce jmenuje a může ho odvolat vláda. Kabinet v pondělí Válkovou vyslechl, o jejím setrvání či odchodu z funkce zmocněnce ale nehlasoval. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) o den později řekl, že debata ještě neskončila a je možné, že v ní vládní strany budou pokračovat. Uvedl, že otázku lidských práv by měl řešit člověk "s vysokou autoritou" a situaci není možné dlouhodobě ustát i ve vztahu k zahraničí, kde by měl mít zmocněnec vysoké renomé.

Jednání lidskoprávní rady o setrvání či odchodu Válkové, která ještě jako poslankyně ANO vede sněmovní petiční výbor, trvalo ve čtvrtek přes dvě hodiny. Válková členům rady vysvětlovala svůj pohled na kauzu.

Video: O rezignaci jsem neuvažovala, řekla Válková.

Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 minutou

Běloruská policie při nedělních demonstracích proti režimu Alexandra Lukašenka zatkla 442 lidí

Běloruská policie při nedělních protestech v zemi zatkla celkem 442 lidí, z nichž 266 zadržela v hlavním městě Minsku. Ve vazbě je jich do verdiktů ve správních řízeních kvůli narušení veřejného pořádku zatím drženo 330. Informoval o tom zpravodajský server Tut.by s odvoláním na údaje poskytnuté dnes ministerstvem vnitra.

V Bělorusku se konají demonstrace od prezidentských voleb z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Alexandr Lukašenko se ziskem více než 80 procent hlasů. Hodně Bělorusů je přesvědčených, že tento výsledek je zfalšovaný, a opozice, stejně jako EU, ho neuznává. Demonstrace, jejichž účastníci požadují odchod Lukašenka, vládnoucího už 26 let, a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.

V neděli se v Minsku a řadě dalších měst opět konaly velké protesty. Zpravodajové ruských sdělovacích prostředků odhadli účast jen v běloruské metropoli na 50 000 až 70 000 lidí. Běloruské ministerstvo vnitra tvrdilo, že účastníků bylo v Minsku nejvýše 18 000 a že jejich počet v celé zemi se celkem pohyboval kolem 20 000.

Zdroj: ČTK
Další zprávy