Heger čeká obří krizi VZP. Problémy vrcholí, píše vládě

Radek Nohl Radek Nohl
12. 2. 2013 13:33
Zadlužení největší tuzemské pojišťovny dosáhne letos podle plánu až šesti miliard
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

* doplnili jsme vyjádření ministerstva zdravotnictví

Praha - Finanční problémy největší tuzemské zdravotní pojišťovny VZP v roce 2013 vyvrcholí.

S tím počítá ministr zdravotnictví Leoš Heger podle zprávy, kterou předložil minulý týden na jednání vlády.

Hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny letos zasáhne třeba odchod více než 80 tisíc pojištěnců, čímž přijde o 2,3 miliardy korun, nebo zvýšení DPH.

"Jedná se o krizový scénář. Pracuje se na tom, aby byl propad co nejmenší," řekl Aktuálně.cz ředitel odboru komunikace VZP Vlastimil Sršeň. 

Vedení ministerstva zdravotnictví tvrdí, že by k zadlužení pojišťovny okolo šesti miliard korun došlo pouze v případě, že by nepřipravilo úhradovou vyhlášku v takové podobě, jaká pro letošní rok je.

"Úhradová vyhláška nenaplnila rizika na výdajové straně modelovaná v materiálech VZP, a umožňuje tak dosáhnout vyrovnaného hospodaření," uvedl náměstek ministra a předseda správní rady VZP Petr Nosek.

Analýza: VZP čeká obří propad

Vedení pojišťovny si přitom již loni na podzim zpracovalo vlastní analýzu, která počítala s tím, že zatímco letos výdaje na zdravotní péči porostou, příjmy mohou být na rekordním minimu.

Nejhorší varianta dokonce mluví o deficitu přesahujícím 11 miliard korun. Ten se ale podle všeho nenaplní.

I přesto materiál, který od Hegera dostala vláda premiéra Petra Nečase, mluví o tom, že pojišťovna bude platit nemocnicím nebo lékařům se zpožděním. Podle nejhorší varianty budou letos dostávat peníze až 14 dní po splatnosti.

"Sem tam již nyní máme zprávy od lékařů, že jim platí VZP se zpožděním," připustil mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

Nemocnice dostaly peníze pozdě

A podobně mluví i zástupci největších českých nemocnic. "Už na konci loňského roku došlo ke zpoždění plateb o několik dnů. Měli jsme nějaké rezervy, tak jsme se s tím vyrovnali," podotkl ředitel královéhradecké fakultní nemocnice Roman Prymula.

Zástupci VZP ale věří, že letos budou dostávat všechna zdravotnická zařízení peníze včas. Kvůli poklesu příjmů pojišťovna počítá s tím, že zaplatí méně také za péči o pacienty. Podle plánu půjde o zhruba tři miliardy korun.  

Podle ministerstva se ale tragický scénář nenaplní. "Zcela je nicméně nutné odmítnout tezi, že by zadlužení ke konci roku kvůli úhradové vyhlášce mělo dosáhnout šesti miliard korun," dodal Nosek.

Personální rošáda

Největší tuzemskou pojišťovnou před koncem loňského roku otřásly personální změny. Přestože se o odvolání ředitele největší tuzemské pojišťovny Pavla Horáka i šéfa správní rady Marka Šnajdra mluvilo prakticky skoro celý rok, oba skončili ve svých funkcích až na konci listopadu.

Novým šéfem VZP se stal Zdeněk Kabátek, bývalý šéf jednoho z odborů ministerstva zdravotnictví. Šnajdra nahradil Petr Nosek, který je náměstkem ministra zdravotnictví.

Před koncem roku odsouhlasili členové správní rady Kabátkovi měsíční příjem ve výši 225 tisíc korun. Kromě toho bude mít nárok i na roční odměnu, která může dosáhnout až do výše šestiměsíčních platů.

Co říkáte na situaci ve VZP? Staňte se fanouškem mé stránky na Facebooku a své názory pište zde.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy