


Firma Kostelecké uzeniny z holdingu Agrofert požádala ministerstvo průmyslu a obchodu o dotaci na modernizaci elektrických pohonů za 3,66 milionu korun. Ministerstvo nyní u žádosti posuzuje možný střet zájmů a rozhodnutí o vyplacení dosud nevydalo. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

Střet zájmů se řeší kvůli premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Evropská komise se nicméně v dopise zaslaném 20. května českým úřadům doptává na některé okolnosti řešení majetkových poměrů předsedy vlády.
Podle Seznam Zpráv Evropská komise v dopise uvedla, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
"Společnost žádá o 3,66 milionu korun. Projekt se administruje, rozhodnutí dosud nebylo vydáno, posuzovat se mimo jiné bude střet zájmů," uvedla Filipová.
Jde podle ní o projekt zaměřený na úspory energie, tedy modernizaci elektrických pohonů chladících kompresorů v kombinaci s využitím odpadního tepla. Žádost o podporu firma podala v programu s evropskými dotacemi Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost do výzvy Úspory energie II.
Evropská komise zaslala českým úřadům dopis kvůli střetu zájmů již dříve, Česko v půlce března odpovědělo, Evropské komisi nicméně odpověď nestačila a nyní žádá mimo jiné právní posouzení fondu RSVP Trust nebo informace o společnostech SynBiol a Hartenberg Holding, které Babiš do fondu nevložil. V březnovém dopise Česko uvedlo, že fond RSVP Trust bude posouzen v momentě, kdy nějaká z firem Agrofertu požádá o dotaci, což je případ právě firmy Kostelecké uzeniny.
Dopis se týká i zemědělských dotací, Seznam Zprávy tento týden uvedly, že od doby, co je Babiš premiérem, vyplatil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) holdingu na zemědělských dotacích téměř 200 milionů korun. Peníze fond vyplatil ze svého rozpočtu a následně bude žádat EU o refundaci, což je podle fondu běžný postup.
SZIF zhruba před měsícem na základě analýz uvedl, že je řešení střetu zájmů premiéra ve vztahu k Agrofertu pomocí svěřenského fondu v souladu s národní i evropskou legislativou, a není tak důvod, aby holding nemohl čerpat dotace. Opozice chce kvůli střetu zájmů svolat mimořádnou chůzi. Předseda STAN Vít Rakušan vyzval ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD), aby jeho úřad přestal vyplácet dotace holdingu Agrofert, dokud nebude jisté, že je kvůli střetu zájmů předsedy vlády Evropská unie neodmítne proplácet.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ve čtvrtek ČTK řekl, že resort do činnosti SZIF nezasahuje. Jaký by byl případně další postup zemědělského fondu, pokud by Evropská komise rozhodla, že Česku neproplatí podpory, které SZIF nyní opětovně vyplácí firmám z Agrofertu, nechtěla předjímat ani mluvčí fondu Eva Češpiva.



Šest lidí v noci na pondělí zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 205 ukrajinských dronů.



Rusové budují síť nových základen, z nichž mohou nejmodernějšími útočnými drony zasáhnout cíle hluboko na území NATO. Investigace britského deníku The Telegraph odhalila nejméně deset takových míst podél ruských hranic s Ukrajinou a Běloruskem. Některá z nich už nyní Moskva využívá k úderům proti Ukrajině.



Německé úřady vyšetřují sobotní incident na mnichovském letišti, který mohl podle experta skončit nehodou s velkým počtem obětí. Letadlo společnosti Vietnam Airlines nejprve neobvykle pozdě vzlétlo z ranveje, zřejmě dokonce vjelo až za její konec. Později kroužilo nad Bavorskem a vypouštělo palivo. Po nouzovém přistání z podvozku letadla stoupal kouř. Zranění ale nikdo neutrpěl.



Celkem 111 případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice za uplynulé dny mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha.



Na více než 11 let do vězení poslal pskovský soud místopředsedu ruské liberální a protiválečné opoziční strany Jabloko Lva Šlosberga, jenž čelil obviněním z takzvané diskreditace armády a šíření nepravdivých zpráv o ruské válce proti Ukrajině.