Mluvím s podnikateli, kteří téměř klečí na kolenou a prosí, aby jim stát poskytl rychlou finanční pomoc, protože by potom vyráběli například více ochranných pomůcek a dalších prostředků. Zlepšíte pomoc?
Ale my pomáháme, teď jsme dali 500 milionů korun, z toho je 200 milionů z českých zdrojů a 300 milionů z evropských zdrojů. A když bude potřeba, budeme tuto pomoc navyšovat. Jsou to peníze pro desítky, možná stovky firem. Peníze můžou dávat do vývoje nebo investic třeba na minilinku pro výrobu respirátorů či něčeho jiného. Takže zdroje jsou.
A jaký je zájem?
Zájem o to je, musím říci, že firmy se o to docela hlásí. Vypadá to, že to budeme muset navýšit.
Firmy ale volají po větší pomoci.
Firmy, které jsou aktivní a přihlásí se o to, tak to mají. Nemůžeme to ale firmám servírovat tak, že jim budeme volat a říkat: Podívejte se, máte to tady. Firmy se alespoň musí mrknout na internet, musí přijít, zavolat, musí se o to aktivně zajímat.
Přesto víte, že řada podnikatelů považuje vaši pomoc za nedostatečnou.
Věřte tomu, že to je ideologie. Rozumím tomu, že lidi jsou dnes trošku naštvaní na Čínu, protože je hodně vidět, a některé lidi to může iritovat. To já chápu. A mají pak tendenci říkat, že děláme jenom Čínu…
A děláme, nebo neděláme podle vás?
My děláme Čínu jenom ve smyslu "tradingu", tam není žádný vývoj, nic. Čistě a pragmaticky nakupujeme z Číny, protože nám ani nic jiného nezbývá. Desetimiliony roušek a respirátorů nemůžeme vzít nikde jinde než v Číně. Není jiná země, která by nám to byla schopná dodat, a tady to nevyrobíme. Ale u nás to doplňujeme produkty, jako jsou například nanotechnologie a další věci. Na toto peníze máme. A když dojdou, tak zase přihodíme. Teď jsme dali pro české podnikatele stamiliony, a když uvidíme, že jsou vyčerpané, rádi zase peníze dáme.
Při rozhovorech s podnikateli nebo třeba výzkumníky to nevypadá tak optimisticky.
Pozor na jednu věc. Je strašná spousta firem, které nám posílají nějaké produkty a tlačí na to, abychom je od nich koupili. Někteří z nich jsou super a mají pěkné produkty, ale bacha, jiní cítí, že stát dnes rozdává, a snaží se do toho rychle dostat. A potom jsou velmi agresivní, někdy až trošku vydírají, že když něco neodebereme, tak oni s tím půjdou do médií a řeknou, že jsme neschopní. Musí přece někde zkontrolovat, jestli jejich výrobky mají kvalitu, musí říci, že cena je odpovídající.
Což, předpokládám, někdo dělá.
Nám se například stalo, že jedna firma chtěla podepsat s ministerstvem zdravotnictví smlouvu na 120 milionů korun. Já jsem říkal, ať nejdříve podepíší smlouvu na 40, 50 milionů korun, a až se to osvědčí, tak ať vezmou druhou a třetí várku. Nakonec se to takto domluvilo. To je byznys. Dívejme se na to z obou stran. Protože jinak by se mohlo stát, že pak někoho zavřou kvůli tomu, že něco podepsal.
Zastavme se u firem, které v Česku vyrábějí roušky a respirátory a tvrdí, že kdyby jim stát poskytl peníze, tak by linky dokoupily a významně navýšily výrobu. Na jejich podporu vznikla i iniciativa Pomáháme 2020. Jste pro jejich podporu?
Tedy já bych byl opatrný. Protože nám se ozývají některé firmy, že roušky už nikdo nechce.
Opravdu?
Látkovými rouškami je už zasaturováno. Zrovna včera mi jedna firma brečela do telefonu, že mají objednávky jen velmi malého množství roušek, takže to pro ně v podstatě ztrácí smysl. Proto jsem dnes spíš pro to, abychom podporovali projekty, jako jsou plicní ventilátory, speciální respirátory, to je výborná věc, možná nějaké testery. To si všechno dovedu představit. Ale že bychom měli nějak mimořádně podpořit výrobu látkových roušek, když je tím už trh zavalený, vyrábí to tady kdekdo, a když to přeženu, tak se rozdávají zdarma, tak to už žádný velký byznys není. Když se nám někdo ozve, že chce pět roušek, tak mu to dáme z naší produkce, co nám tady šijí děvčata.
Nemocnice, ústavy, domovy pro seniory a mnozí další ale říkají, že budou potřebovat další a další roušky. Co když bude epidemie trvat ještě měsíc? A třeba i potom bude o roušky zájem. Jste pro pokračování dovozu z Číny?
Co se týká Číny, tam jsem si jistý, že se to saturovalo. Možná to ještě není stoprocentní, ale už se to blíží hranici, co potřebujeme. Roušky a respirátory jednoduššího charakteru, těch bude dostatek a možná i přebytek. To jsou ty desítky milionů, které my stejně nenahradíme, protože to nelze nahradit. Ale pak jsou specifické věci, jako například látkové roušky s nanovložkami, které dělají například v Liberci nebo ve Zlíně, a to je něco jiného. To podpořme. Ale ne že budeme teď lidem dávat peníze na linky na šití běžných látkových roušek.
Když jsem dnes mluvil s předsedou Asociace nanotechnologického průmyslu Jiřím Kůsem, říkal mi, že podpora nanotechnologií není v naší zemi stále dostatečná. Jak víte, napsal i otevřený dopis politikům, kde volá po podstatně větší podpoře. Pomůžete?
My jsme dali nanotechnologie dokonce do vládního programu, takže je podporujeme. Pana Kůse znám, mám ho velmi rád, ale musíme přejít z marketingu do realizace.
Dnes rozesláno všem poslancům a senátorům. https://t.co/1RACGFlPIH
— Jiří Kůs (@jirkakus) March 30, 2020
Co tím konkrétně myslíte?
Říkejme, že jsme "nano", ale popravdě řečeno, to dneska ve světě úplně nikoho moc nezajímá. Každého zajímá: ukaž produkt, ukaž množství a ukaž cenu. A pokud my ukážeme nějakou špičkovou roušku, vyplněnou nanovrstvou, která bude za nějakou přiměřenou cenu, a ukážeme produkci ne v řádu tisíců, ale statisíců nebo milionů kusů, tak potom ve světě prorazíme. Ale my jsme pořád kus od nápadu a vývoje do realizační fáze. Uvědomte si, že univerzity nám kolikrát dávají super věci, ale ve strašně malém počtu. Stovky nebo tisíce roušek jsou fajn, ale situaci nevyřeší.
Ale dáte panu Kůsovi a dalším podobně talentovaným lidem peníze, aby mohli rozjet výrobu ve větším? On i další by je od státu potřebovali, což by se nakonec mohlo vyplatit celé zemi.
Ano, ale musí se prokázat, na co to půjde. Když prokáže, že má něco ve vývoji, dostane peníze na vývoj, když řekne, že bude něco vyrábět, dostane peníze na výrobu. To jsou jasné peníze, jak už jsem řekl, které jsou ve dvou programech v hodnotě 500 milionů korun. A jak se vyčerpají, dáváme další.
Pak nerozumím tomu, proč je veřejná sbírka na vývoj a výrobu českých plicních ventilátorů. Proč to nefinancuje stát?
Jedna věc je, že se dělá sbírka, ale když jsem se s nimi dnes bavil, tak jsem řekl, že pokud potřebují peníze na vývoj ventilátoru, tak jim stát nabízí peníze z programu. A také jsem se s nimi dnes přes videokonferenci domluvil, že na základě jednoduché žádosti dostanou okamžitě jednotky milionů korun na dotažení vývoje ventilátoru. Hned jim to dáme. Musí jen zpřesnit, na co to je.
A pokud jde o výrobu těchto ventilátorů?
Já jsem ty hochy směroval do jedné věci. Jako člověk, který byl ve výrobě třicet let, jsem jim říkal: Jestliže máme udělat něco, co za něco stojí a co od nás někdo objedná a zaváže se to objednat třeba i stát, tak to nelze dělat na univerzitní platformě nadšenců. To je špatně. Řekl jsem jim, ať si na své platformě udělají prototyp, nechají ho certifikovat, na což jim komplet dáme peníze a zajistíme i rychlejší certifikaci. Udělejte rychle licenci a pak už je to v rukou výrobních firem.
Jakých?
Například se včera ohlásila Meopta, je to špičková firma, jedna z nejlepších na světě, a má o to zájem. Ale těch firem může být více. Důležité je, aby ti, kteří ventilátory vymysleli, přenesli na tyto firmy odpovědnost za kvalitu výroby. Už se proboha nepouštějte do toho, že budete ventilátory vyrábět, říkal jsem jim. Protože takto můžou dělat prototyp. Ale v momentě, kdy potřebují, aby někdo vyrobil 500 kusů, a chtějí, aby to stát odebral, tak stát musí mít proti sobě profesionálního partnera. Třeba Meoptu nebo někoho dalšího.
Kterým nějak pomůžete?
Stát dá těmto firmám kontrakt, to já zařídím. Samozřejmě za předpokladu, že bude sedět kvalita a cena a dodají to v termínu. Musíme prostě dát tomuto nadšení byznysový parametr. K tomu je nutím. Dokonce kdyby firma chtěla na linku pro výrobu takových ventilátorů peníze, tak my jim dáme 45 procent. Okamžitě. A ten nadšenec, který s tím přišel, bude mít díky licenci doživotní palmáre.
Takže nebudeme dovážet plicní ventilátory z Číny a využijeme české výrobce? Nebo vezmeme ještě něco z Číny, a jak se rozjede česká výroba, budeme brát jen domácí?
Podle našeho odhadu by se daly vyrábět tyto české ventilátory do jednoho měsíce ve stovkách kusů. Možná i v tisícovkách. Meopta řekla, že na to vyčlení 10 tisíc metrů čtverečních výrobní plochy a také potřebné zaměstnance a že od nás nic nechce. A je připravena to okamžitě vyrábět. Jediné, co logicky chce, je kontrakt se státem.
A dostane ho?
Stát to musí dát. To je fér.
A ta Čína?
Jestli se to bude doplňovat nějakými čínskými, to já nevím. Doporučil bych, abychom si otevřeli cesty všude. Otevřeme si cesty v Číně, vyrábějme sami a vycházejme z toho, že ventilátor bude v řádu týdnů prudce nedostatkové zboží v celém světě.
Občas slyším, že ministerstvu zdravotnictví neměl být svěřen nákup ochranných prostředků, protože mimo jiné nemělo vůbec přehled o firmách, které se tomuto v Česku i ve světě věnují. Byla to chyba vlády?
Všechno budujeme postupně. Nikdo ze začátku nevěděl, co všechno bude obnášet boj proti koronaviru. Ze začátku jsme si mysleli, že všeho bude potřeba zlomkově méně, než dnes trh potřebuje. Logicky se vycházelo z toho, že pomůcky budou potřebovat nemocnice a další podobné instituce, které jsou hlavně pod ministerstvem zdravotnictví. Logicky se řeklo, že se vytvoří tým, který to bude nakupovat. Jenže se z toho stalo něco, co nikdo nepředpokládal. Relativně náročný systém distribuce desítek a desítek milionů roušek, nemluvě o nákupu a dalších věcech. A jak to rostlo a přidávali se hasiči i další, tak si to logicky přebíralo vnitro.
A pokud jde o vaše ministerstvo průmyslu a obchodu, nereagovali jste pozdě na to, že bylo potřeba podchytit zájem českých firem?
Jsem přesvědčený, že všechno šlo přirozenou cestou. Neskočili jsme po nich hned první den, což má svou logiku. Nevěděli jsme, kdo a jak zareaguje v koronavirové krizi. Řada firem najednou začala měnit výrobu a my jsme na to začali reagovat. Kdo tady dříve dělal ventilátory? Nikdo. Kdo dělal roušky? Dnes na tom najednou některé firmy staví byznys. I my jsme se takto adaptovali na novou situaci. Vezměte si projekt Spojujeme Česko a spoustu dalších věcí, stačí se podívat na náš web a vidíte, jak moc toho děláme.
Mám pocit, že tato krize mimo jiné ukázala, kolik skvělých lidí máme a jak moc je potřeba, aby je stát podpořil.
Hlavně se potvrzuje, že jsme skutečně zemí pro budoucnost. Naši lidé se dokážou neuvěřitelně adaptovat na nové věci. Stejně jako náš průmysl. Jsme národ, který historicky umí improvizovat. Teď se to opět ukazuje.
Pane ministře, ale dočkají se tito schopní lidé od vaší vlády dostatečné podpory?
Ano. Vždyť mě znáte a víte, že jsem obrovský fanda do nových technologií. Jenom musíme rozlišovat, co je sen, co myšlenka a vývoj a co realita.
