Rodina Zajícova se osm let pokoušela s někdejším jihomoravským hejtmanem vyřešit netypický problém. Katastr je vedl jako majitele zhruba 16 tisíc čtverečních metrů půdy, které přímo protínají dráhu brněnského letiště. To sice patří kraji, ale u části půdy, kterou Zajícovi zdědili po příbuzných, úředníci evidovali takzvané duplicitní vlastnictví. Kvůli nesrovnalostem v desítky let starých dokumentech nebylo jasné, zda pozemky vlastní Zajícovi, kteří je zdědili, nebo kraj, který dostal půdu od státu.
Zajícovi - dva důchodci a štukatér před penzí - chtěli nejasnosti vyřešit. Třeba tím, že se svého dědictví vzdají výměnou za jiné pozemky nebo za ně dostanou peníze. "Z dokumentů, které má kraj k dispozici, nejde jednoznačně dovodit ‚silnější‘ vlastnické postavení jednoho či druhého duplicitního vlastníka," psala už v prosinci 2008 Zajícovým tehdejší šéfka právního odboru hejtmanství Lenka Skutková. Dodala, že je nezbytné záležitost vyřešit.
Za dvě volební období, kdy jižní Moravě vládl Michal Hašek, se to však nestalo. Dědicové se až do roku 2016 snažili marně. "Pan Hašek k sobě nikdy nikoho nepustil. S ním jsme o tom mluvit nemohli. Vždycky jen vzkázal, že se ty pozemky vyplácet nebudou. Důvody neřekl," sdělila HN a Aktuálně.cz manželka jednoho z dědiců Jana Zajícová. "Oni nám řekli, že chudým lidem nepatří pozemky," dodává manželka druhého z dědiců Anna Zajícová.
Michal Hašek, který dnes působí jako náměstek ministra vnitra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka a nedávno složil advokátní zkoušky, se k jednáním se Zajícovými Aktuálně.cz a HN odmítl vyjádřit. Tvrdí, že letiště vůbec neměl v gesci. "Neměl jsem nikdy v kompetenci majetek související s dopravní infrastrukturou, tu měl vždy příslušný náměstek hejtmana. Hejtman měl, má a vždy bude mít jen jeden hlas z 11 v radě kraje a jeden ze 65 v zastupitelstvu kraje," reagoval politik, který kraj vedl osm let, mezi lety 2008 a 2016.
Náměstek: Jestli to někdo řešil, byl to Michal
Haškův spolustraník Roman Hanák (ČSSD) si to ale pamatuje jinak. V roce 2016, kdy Zajícovi nárok na půdu po odmítání kraje prodali, byl Haškovým náměstkem pro dopravu a majetek. "Se Zajícovými jsem nikdy nejednal. O tom problému jsem tehdy vůbec nevěděl. Jestli to někdo řešil, tak to byl Michal," uvedl Hanák.
Agendu letiště Hašek řešil opakovaně osobně - místo příslušného náměstka. Už v roce 2009 nechal Hašek krajskou radu schválit záruku za čtvrtou největší solární elektrárnu v Česku, kterou na jiných pozemcích areálu letiště vybudovali soukromníci skrytí v daňových rájích.
O Haškových dalších aktivitách je dodnes k dohledání několik tiskových zpráv na webu kraje. Například v roce 2014 Hašek osobně nabídl další pozemky letiště pro vybudování haly společnosti Amazon. Následně na letišti uspořádal tiskovou konferenci, aby vysvětloval, jak je možné, že má letiště pronajatý neprůhledný řetězec firem vedoucí do daňových rájů. V roce 2015 pak Hašek slavnostně oznamoval zavedení letecké linky z Brna do Mnichova.
V roce 2016 také krajští radní vedení Haškem zasedali mimořádně přímo na letišti. "Vedení letiště nás informovalo o významné pozitivní zprávě, která je pro další rozvoj dopravní infrastruktury v této lokalitě důležitá. Máme konkrétní informace o konkrétním projektu, prozatím jsou to však informace neveřejného charakteru, do chvíle, než se s nimi seznámí zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém červnovém zasedání," oznámil tehdy hejtman. Ve stejném roce Hašek inicioval založení organizace, která měla jednat s leteckými dopravci a na jih Moravy je přilákat.
Po celou svou hejtmanskou éru Hašek tajil audity letiště. Ty po tlaku novinářů zadal, aby mimo jiné objasnily vztahy s firmou, která za neprůhledných okolností získala krajské letiště do pronájmu na 50 let. V dokumentech, za něž statisíce zaplatil sobě blízké advokátní kanceláři, ale chybí informace o tom, že zásadní pozemky pod dráhou letiště patří někomu jinému.
Za to, že kraj nyní musí zaplatit 27 milionů spekulantovi, ale Hašek odpovědnost odmítá. "Ohledně letiště se vedl spor a kraj - tedy nikoliv Hašek - čekal na jeho výsledek," uvedl bez dalších podrobností exhejtman. O jakém sporu mluví, ale není jasné. U soudu se problém s duplicitním vlastnictvím rozhodli řešit až jeho nástupci. A to až ve chvíli, kdy pozemek změnil majitele a ten nový požadoval náhradu desítky milionů korun.
Pozemek skončil u odsouzeného majitele taxislužby
Dědice totiž nakonec přestalo přetahování s krajem bavit. Nárok na pozemky kriticky důležité pro brněnské letiště na podzim 2016 - těsně předtím, než Hašek skončil jako hejtman - prodali majiteli brněnské taxislužby Michalu Horkému. Tento podnikatel dostal v roce 2010 podmínku za provozování internetového obchodu s padělaným zbožím.
Trojice dědiců souhlasila, že Horkému pozemky přenechají za 150 tisíc korun, celkem tedy dostali 450 tisíc. Za stejnou půdu nyní Horký od kraje získá minimálně 27 milionů. Převzetí nároků od Zajícových se mu tak nakonec zhodnotilo téměř padesátinásobně. Kraj oproti tomu na váhání výrazně prodělal.
"Pozemky mi byly rodinou Zajíců nabídnuty, pokud si pamatuji správně, nebyl jsem sám, komu byla nabídka převzetí letitého sporu nabídnuta," řekl redakci Horký bez dalších podrobností, jak se k obchodu dostal.
Všichni tři dědicové však Aktuálně.cz a HN řekli, že Horkého neznají. Jak přesně se tedy stalo, že brněnskému podnikateli prodali své pozemky za zlomek peněz, není zcela jasné. Dvě ze tří dědických rodin tvrdí, že převod půdy podepsaly na návrh poslední z nich.
"My jsme vůbec o ničem nevěděli, příbuzná jenom přišla a řekla, že od kraje jsme nic nedostali, tak se to prodá developerům. Pana Horkého neznám. Jenom jsem se dozvěděla, že je to nějaký taxikář, ale víc nevím," uvedla Jana Zajícová. Z toho, že Horký nyní dostane minimálně 27 milionů, je zaskočená. "To je hrozné. A nám nedali ani milion," dodala Zajícová.
Podobně mluví i druhá rodina. "To všechno byla akce mého bratra a jeho manželky, Jana Zajíce a Anny Zajícové. Byla jsem postavena před hotovou věc - prostě už na mě čekali s kupní smlouvu a penězi, abych to jenom podepsala. Nikoho z těch lidí jsem neznala," řekla redakci další dědička Anežka Manová. Nakonec souhlasila. "Už jsem chtěla mít od všech klid a pokoj," dodala žena.
"Horkého neznáme"
I sama Anna Zajícová, která podle ostatních za dohodou trojice dědiců s Horkým spolu s manželem stála, uvedla, že brněnského podnikatele nezná. Jako prostředník při hledání zájemce o pozemky podle ní posloužil Marian Bednařík, nynější vedoucí oddělení marketingu Fakultní nemocnice Brno. "Já jsem byl osloven jedním blízkým přítelem od mladého pana Zajíce - od syna paní Zajícové," uvedl Bednařík.
Ten ovšem dnes odmítá komentovat, jak se seznámil s Horkým. A neodpověděl ani na dotaz, zda měl z obchodu nějakou provizi. I když původně reakci přislíbil. "Ještě jednou po pečlivé úvaze a hlavně po komunikaci s paní Zajícovou musím respektovat její přání a pohled, kterým je považování celé věci za uzavřenou, s čímž se ztotožňuji a respektuji to. Na základě této věci vám k celé věci neposkytnu žádné informace a nepřeji si, aby mé jméno bylo uváděno ve vašich článcích," reagoval Bednařík.
Horký tvrdí, že ho nezná. "Nevím, jakou zde hraje roli pan Bednařík, zda byl další zájemce o pozemky nebo jaká je jeho role," uvedl podnikatel.
Taťána Malá kraj dovedla k prohranému soudu
Poté co Hašek v roce 2016 krajské volby prohrál, dostalo se do vedení hejtmanství hnutí ANO. Tehdejší majetková náměstkyně hejtmana, poslankyně a krátce i ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) se odmítla vyrovnat s novým majitelem nároku na sporné pozemky Horkým. A záležitost zažalovala u soudu, po němž hejtmanství žádalo verdikt, že Zajícovi pozemky nikdy nevlastnili a nemohli je tak Horkému prodat. Horký zdůrazňoval, že má dokumenty, které právo Zajícových na pozemky nezvratně dokazují.
"S panem Horkým se ráda sejdu. Nicméně považuji za nepravděpodobné, že bychom o tak zásadních dokumentech nevěděli. Proto dáváme přednost soudu," konstatovala v roce 2017 Malá.
Tam se ale kraji nedařilo. Nedokázal totiž věrohodně doložit, že pozemky skutečně patří jemu. A soudci tak dali opakovaně za pravdu Horkému.
Dle rozsudku, který mají Aktuálně.cz a HN k dispozici, Horkého jako advokát reprezentoval vlivný muž krajských lidovců Filip Leder, nynější místostarosta městské části Brno-Žabovřesky a člen jihomoravského vedení strany. Lidovci předtím v krajské koalici vládli s Haškem. Haškův náměstek za lidovce Stanislav Juránek zároveň před érou Haška jako hejtman pronajal letiště na 50 let nevypověditelnou smlouvou soukromé firmě. Jejím šéfem byl člen lidovců.
"K celé záležitosti jsem se dostal až ve chvíli, kdy byla podána žaloba. To už na kraji lidovci nevládli. Pana Horkého jsem předtím neznal. S krajem jsem to vůbec neřešil. Vše jsme vyhráli u soudu," říká Leder.
Zároveň dodal, že nechápe, proč se se Zajícovými kraj nepokoušel dohodnout. "Dle dokumentů, které jsem viděl, Zajícovi nejednali s nikým jiným než s panem Haškem. Postup kraje mi přijde zvláštní," konstatuje Leder.
Podle něj šel jeho klient Horký do značné nejistoty. "Nazval bych ho investorem. Bylo to, jako kdyby si koupil lístek do loterie. Nebylo jisté, že vlastnictví prokáže," dodal Leder s tím, že sám získal jen odpovídající hodinovou odměnu pro advokáta.
Letos v únoru zastupitelstvo dalšímu vedení kraje, z něhož Malá po loňských volbách vypadla a lidovci se do něj vrátili, posvětilo, že za pozemky na základě znaleckého posudku dostane Horký více než 22 milionů.
"Kupní cena 22 324 270 korun vyplacena doposud nebyla. Bude vyplacena až po převodu pozemků do vlastnictví Jihomoravského kraje. Řeší se výmaz zástavního práva," uvedl mluvčí krajského úřadu Petr Holeček.
Separátně už však kraj zaplatil Horkému na pět milionů korun za to, že dráhu svého vlastního letiště užívá neoprávněně. "Bezdůvodné obohacení je řešeno odděleně od kupní smlouvy a kupní ceny. Na základě uzavřené dohody o narovnání doposud za období od 1. prosince 2017 do 31. prosince 2020 bylo vyplaceno 5 053 436 korun," dodal Holeček.
Peníze nynější šéf hejtmanství v rozpočtu hledá těžce. Jižní Moravu zasáhl propad příjmů kvůli koronaviru i to, že vláda snížila daně. "Rozpočet jsme nazvali Hra o přežití," uvedl loni v listopadu nynější hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Nyní se navíc bude muset kraj popasovat ještě se škodami po tornádu na Břeclavsku a Hodonínsku.
Kauzy Michala Haška
- Titul doktora práv JUDr. si Hašek opatřil ve slovenském Sládkovičově. Svou rigorózní práci pak přes opakované sliby, že ji zveřejní, roky tajil. Dle expertů, kteří ji analyzovali, by v Česku propadla i jako středoškolská seminárka. Na soukromé škole vedené slovenskými sociálními demokraty ji ale obhájil.
- Za Michala Haška roky mluvila a novinářům posílala tiskové zprávy neexistující mluvčí pod jménem Lucie Proutníková. Bylo to krycí jméno kontroverzní lobbistky Jany Mrencové, odsouzené za to, že nabízela ovlivňovat novináře za peníze. Hašek firmám Mrencové z veřejných peněz tajně poslal 3,7 milionu korun.
- Hašek si také opatřil uniformu dobrovolných hasičů s výložkami odpovídajícími hodnosti podplukovnika. A často v ní chodil. Ukázalo se, že ji nemá za desítky let asistence u požárů jako ostatní obdobně vysoce postavení hodnostáři. Šéfce krajských dobrovolných hasičů koupil z krajských peněz auto, v němž jezdila. Pak vyfasoval uniformu.
- Jako jihomoravský hejtman si Hašek také pořídil auto s modrými majáčky, i když to zákon nepovoluje. Ukázalo se, že paragrafy obešel, když z vozu papírově udělal sanitku.
- Hašek se také v roce 2014 rozhodl, že je málo v televizi. A vytvořil plán na vlastní krajskou televizi za 10 milionů korun. Po kritice z něj ustoupil.
- Klíčovým projektem Haška byla oprava jízdáren zámku v Lednici. Stály půl miliardy korun, což je stejně jako rekonstrukce všech budov Senátu. Hašek projekt označoval za vzor. Nyní se ukazuje, že projektanta, který astronomickou cenu určil, vysoutěžil jeho spolek nelegálně. Stala se jím firma blízká ČSSD. Jízdárny za to dostaly pokutu 4,6 milionu. Protože od otevření v roce 2013 zůstávají prakticky nevyužité, hrozí jim insolvence.
- Po prohraných krajských volbách Hašek přešel na post koncipienta v advokátní kanceláři Miroslava Jansty. Podle zjištění Aktuálně.cz ho pak najali jihomoravští politici, aby jim radil s rozdělením místních lázní. Kvůli právní chybě teď obce finančnímu úřadu musely doplatit 29 milionů korun.
