Hantec se dostal na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje je ode dneška rozšířený o brněnský hantec a tradiční obchůzku blažejáků v obci Blatnička na Hodonínsku. Návrh schválili jihomoravští krajští radní, informovali o tom v tiskové zprávě. Na seznamu je tak nyní 17 zapsaných statků.

„Brněnský hantec je neodmyslitelnou součástí charakteru moravské metropole a blažejáci v Blatničce dokazují, že i více než stoleté tradice mohou mít své místo v současném životě obcí. Jsem rád, že můžeme ocenit právě takové projevy kultury, které nevznikají v muzeích, ale žijí mezi lidmi a díky jejich nadšení se předávají dál,“ uvedl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje František Lukl (STAN).

Hantec vznikal v Brně několik staletí, ovlivnila jej hanácká nářečí češtiny, brněnská němčina i historický středoevropský argot, zejména vídeňský. Vliv měla také romština nebo jidiš. Mnoho jednotlivých výrazů se dosud používá, třeba šalina, tedy tramvaj, hokna neboli práce, koc čili dívka, případně love, v překladu peníze.

Hantec zpopularizovali někteří brněnští hudebníci a herci, stále má své znalce a uživatele. Nová slovíčka už přichází nejčastěji z angličtiny.

Obchůzka blažejáků v obci Blatnička na Hodonínsku je tradiční kolední obchůzka, která se koná v období svátku svatého Blažeje a účastní se jí skupina chlapců ve věku od tří do patnácti let. Za zpěvu tradiční písně procházejí obcí ve specifických formacích a udržují zvyk, který byl po přerušení v roce 2001 úspěšně obnoven.

Obchůzka blažejáků

V případě Obchůzky blažejáků odborná komise současně doporučila připravit společnou nominaci s Olomouckým krajem pro zápis do Seznamu nemateriálního kulturního dědictví České republiky. U brněnského hantecu komise doporučila nejprve dopracovat podklady pro případnou budoucí národní nominaci.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje vznikl v roce 2013. Slouží k ochraně a dokumentaci významných projevů lidové kultury, které jsou stále živou součástí života místních komunit. Mezi již zapsané statky patří například slovácký verbuňk, jízda králů na Slovácku, technologie výroby modrotisku, ochotnické divadlo v Jihomoravském kraji nebo výroba textilních a papírových květin v Olešnici.