"Ten dopis, jímž jsme vyjádřili podporu reformnímu úsilí papeže, podepsalo 75 tisíc signatářů, mezi nimi 2 400 profesorů teologie a osobností veřejného života z pěti kontinentů," řekl Aktuálně.cz Tomáš Halík.
Papeži v dopise také napsal, že s pomocí signatářů vytvořil mezikontinentální síť teologů, kteří jsou připraveni dále promýšlet jeho reformní impulsy a uvádět je do praxe. Informovala o tom ředitelka České křesťanské akademie Ilona Trnková.
"Podobně jako reformy 2. vatikánského koncilu vyrostly z úsilí celé generace teologů, tak reformní impulsy papeže Františka potřebují široké intelektuální zázemí. Podařilo se nám vytvořit síť teologů od Sao Paula po Tokyo, od Harvardu po Oxford, Vídeň a Prahu," komentuje projekt pro Aktuálně.cz Halík.
"Nejprve jsme shromáždili názory signatářů na to, jakým výzvám čelí dnes církev v různých kontinentech a jaké jsou dnes její nejdůležitější úkoly. Výsledky jsme publikovali ve dvou knihách, které nyní vycházejí v řadě jazyků (brzy bude jedna z nich vydána i česky). Jako další krok chceme zapojit experty z různých zemí do velkého mezinárodního výzkumného projektu Víra a přesvědčení 'nevěřících', jehož jsem hlavním řešitelem," říká teolog.
Mezi signatáři otevřeného dopisu je řada univerzitních profesorů a dalších osobností veřejného života z celého světa. Podle seznamu na internetu list podepsali kromě Halíka například i bývalý český ministr kultury Daniel Herman, pomocný pražský biskup Václav Malý, filozof Jan Sokol či bývalý rektor Masarykovy univerzity a exposlanec Jiří Zlatuška.
Už neplatí rozdělení na věřící a ateisty
Podle něj se totiž v poslední době ukazuje, že mnozí lidé, kteří se přestali identifikovat s tradičními církvemi, se nestávají ateisty, nýbrž spíše "hledači" a velkým úkolem církve je porozumět jim a navázat s nimi dialog. Ve Vatikánu se má Halík kromě Františka setkat také s celou řadou papežových blízkých poradců a spolupracovníků.
"Má-li církev po všech skandálech znovu získat věrohodnost, musí brzy předložit jasnou vizi svého působení ve světě. Osobně jsem přesvědčen, že církev se má starat nejen o lidi na okraji společnosti, ale i o lidi, které tradiční formy náboženství neoslovují. Jednoduché dělení lidí na věřící a ateisty už nepostihuje pestrou škálu duchovních postojů v pluralitním světě," dodává Halík.
Filipinský kardinál Tagle nedávno při zahajovacím projevu summitu předsedů biskupských konferencí celého světa o zneužívání dětí obsáhle citoval myšlenky Tomáše Halíka o ranách současné společnosti a církve. Jeho projev vzbudil velký ohlas. Tagle je v církevních kruzích velmi uznávaný a hovoří se o něm také jako o možném Františkově nástupci.
Halík se s papežem Františkem setkal již v roce 2014, tehdy byl čerstvým nositelem Templetonovy ceny, kterou získal zatím jako jediný Čech. Papež jej tehdy pozval jako jednoho z expertů na mezináboženské vztahy. S Janem Pavlem II. se setkal mnohokrát, neboť, mimo jiné, pomáhal zařizovat jeho první návštěvu tehdejšího Československa v roce 1990.
