Neveřejný rozsudek: Generál neměl u soudu co dělat, ale jeho osvobození bylo unáhlené

Jan Horák Jan Horák
25. 3. 2020 18:27
Od konce listopadu neplatí rozsudek, jenž očistil generála ve výslužbě Vladimíra Halenku. Kauza se vrátila do rukou policie. Na Halenkovi ležela obžaloba kvůli machinacím při prodeji armádního majetku. Očišťující verdikt zrušil Vrchní soud v Praze v neveřejném jednání, jeho argumenty tak nebyly známé. Deníku Aktuálně.cz se povedlo verdikt získat. Vyplývá z něj, že předchozí instance se unáhlila.
Generál ve výslužbě Vladimír Halenka.
Generál ve výslužbě Vladimír Halenka. | Foto: Matej Slávik

"Podle odvolacího soudu ovšem za uvedeného procesního stavu věci a za aktuálního stavu dokazování bylo v prvé řadě přinejmenším předčasné rozhodnutí Městského soudu v Praze, pokud všechny obžalované podané obžaloby zprostil," zní jedna z klíčových pasáží neveřejného rozhodnutí vyneseného Vrchním soudem v Praze, jejž deník Aktuálně.cz získal a podle kterého musí kriminalisté případ došetřit.

Čtveřici včetně generála Vladimíra Halenky posadil státní zástupce na lavici obžalovaných kvůli zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. V letech 2010 a 2013 podle žalobce pokoutně prodali armádní techniku tak, že stát na tom tratil dohromady 21 milionů korun. Verze státního zástupce u Městského soudu v Praze však hrubě neobstála, instance z generála a dalších v prosinci 2018 obžalobu sňala.

Loni 28. listopadu se po odvolání odpovědného žalobce Pavla Prygla z Vrchního státního zastupitelství v Praze dostala kauza na stůl Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací senát soudce Zdeňka Sováka v neveřejném jednání dospěl k závěru, že případ v aktuální podobě nelze řádně rozhodnout v soudní síni. Proto ho svěřil k objasnění zpět kriminalistům pod dozorem žalobce Prygla.

"Za tohoto stavu věci bylo rozhodnutí soudu prvního stupně nutně zatíženo vadami spočívajícími zejména v nejasnosti a neúplnosti jeho skutkových zjištění, dopadajícími zejména na zprošťující výrok o vině, resp. nevině všech čtyř obžalovaných (…) a v důsledku toho rovněž na obligatorní výrok o náhradě škody," píše se v 65stránkovém rozhodnutí, které Aktuálně.cz prostudovalo.

V hlavní roli organizovaná čtveřice

Pro plné pochopení stavu kauzy, vůči kterému se Vrchní soud v Praze vymezil, je nutné se vrátit do roku 2010. V březnu toho roku došlo k první transakci, na níž podle státního zástupce stát prodělal miliony. Generál Vladimír Halenka, mimo jiné účastník několika zahraničních misí, tehdy řídil sekci logistiky ministerstva obrany.

Na obchodu se s ním měli tehdy podílet šéf odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem ministerstva obrany Josef Lachman, jeho zástupce Roman Pavlík a ředitel státního podniku zabývajícího se servisem vojenského materiálu VOP-026 Šternberk, později transformovaného ve VOP CZ, Adolf Vermiřovský.

Generál Vladimír Halenka vstoupil do armády roku 1986.
Generál Vladimír Halenka vstoupil do armády roku 1986. | Foto: www.army.cz

Státní zástupce popsal fungování skupiny tak, že Halenka po instrukcích od Vermiřovského vyřadil funkční vojenskou techniku, Pavlík zajistil podklady pro uzavření kontraktu o jejím prodeji ve prospěch VOP-026 Šternberk za údajně "podstřelenou" cenu a Lachman smlouvu uzavřel. Vermiřovský následně získaný materiál se ziskem přeprodal.

Mimořádné množství lukrativního materiálu

"Jednalo se o mimořádné množství lukrativního kvalitního majetku státu. Ten se pak dostal za neadekvátní, nízkou protihodnotu do dispozice státního podniku, který jej rovněž za neadekvátní, nízkou cenu dále převedl do soukromých obchodních společností, které si takovéto movité věci dříve u státního podniku objednaly," popsal už dříve jádro kauzy dozorový žalobce Prygl.

V březnu 2010 takto podnik VOP-026 Šternberk získal od ministerstva obrany 105 kusů vznětových motorů do pojízdné bojové techniky za 11,478 milionu korun, ačkoliv podle žalobce byla hodnota součástek 25,431 milionu. Resort měl přijít o 13,952 milionu korun. Vermiřovský následně sto těchto motorů prodal za 16,961 milionu, přestože žalobce jejich cenu vyčíslil na 24,22 milionu. Stát údajně tratil dalších 7,258 milionu.

Generál pro logistiku z Prahy

Generál Vladimír Halenka (* 1961 v Praze) v roce 1986 absolvoval Vojenskou akademii v Brně, téhož roku vstoupil do armády (později si roku 2005 doplnil vzdělání kurzem generálního štábu na Univerzitě obrany v Brně). Roku 1999 se propracoval na generální štáb, kde byl náčelníkem skupiny přípravy mírových sil při OSN pro operace v tehdejší Jugoslávii. 
V letech 1999 až 2002 byl styčným důstojníkem českého zastoupení při NATO, mezi roky 2006 a 2009 byl ředitelem sekce spojeneckých sil NATO pro logistiku a zásobování v Heidelbergu (útvar se rozpustil v březnu 2013). 
Na poslední armádní pozici, šéf Sekce logistiky při Ministerstvu obrany, nastoupil roku 2009. Po obvinění v roce 2015 ho tehdejší ministr obrany Martin Stropnický postavil mimo službu, generál Halenka opustil armádu koncem listopadu 2017. Pobírá výsluhu. Generál je ženatý a má dva potomky.

Stovku vznětových motorů od VOP-026 Šternberk koupila firma Excalibur Army, patřící do holdingu Czechoslovak Group zbrojaře Jaroslava Strnada. V roce 2013 měla obžalovaná čtveřice zosnovat podle stejného mustru další transakci, tentokrát šlo o 135 vznětových motorů do pojízdné bojové techniky. Vermiřovského státní podnik, už jako VOP CZ, je získal za 12 milionů korun, jejich cena však podle žalobce dosahovala 40,931 milionu.

Zmíněnou dodávku chtěl VOP CZ prodat na Slovensko za 20,355 milionu korun, ale k tomu už nedošlo. V červenci 2013 do obchodu vstoupil tehdejší ministr obrany Vlastimil Picek, který celou transakci zrušil. Jeho zásah znamenal, že státní podnik pod vedením Vermiřovského dodávku nezískal, z dalšího prodeje na Slovensko proto sešlo. Picek tím podle žalobce uchránil resort obrany od škody 28 milionů korun.

Nebyl důvod držet zastaralou techniku

Jenže když měl státní zástupce Prygl o trestné povaze výše popsaného příběhu přesvědčit Městský soud v Praze, selhal. Instance sice potvrdila, že k uvedeným transakcím docházelo, podle soudkyně Blanky Bedřichové však na postupu Halenky a dalších obžalovaných nebylo nic nelegálního, naopak podle ní odvedli svou práci. Jinými slovy naložili se starým armádním majetkem tak, jak bylo nutné.

"Za těchto okolností pak k údržbě typově zastaralých vozidel bojové pěchoty i tanků z doby studené války a vyráběných v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století nebyl důvod držet počet náhradních dílů včetně motorů na tyto pásové prostředky v množství, které často převyšovalo počty funkčních kusů techniky," zní jedna z klíčových pasáží zprošťujícího rozsudku, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.

Generálův pojistný podvod

Aktuální trestní kauza není pro generála Vladimíra Halenku první. V březnu 2015 Mladá fronta DNES informovala, že figuruje v pojistném podvodu. Neznámý řidič mu naboural auto. Halenka dosáhl na peníze z pojistky díky tomu, že za viníka účelově označil s jejím svolením svou tehdejší partnerku. Takový postup zvolil vědomě, jeho družka v minulosti pracovala právě v pojišťovnictví. Pojistku pak Halenkovi uhradila Česká podnikatelská pojišťovna, generál měl inkasovat několik desítek tisíc korun. Soud v dubnu 2015 armádního důstojníka a jeho partnerku shledal vinnými, ale protože se přiznali a uhradili škodu, nepotrestal je.

Soudkyně Bedřichová ostře zkritizovala stav případu, jak jí ho pod dozorem žalobce postoupili kriminalisté. Podle ní vojenská technika žalobcem prezentovaná coby v bezvadné údržbě byly ve skutečnosti i tři dekády staré motory. Také upozornila, že do spisu pro soud policie založila jen jeden ze tří posudků určujících skutečnou cenu techniky. 

Dvě vyřazené analýzy přitom odporovaly verzi kriminalistů, že hodnota prodávaných motorů byla podsazená. Naopak ji považovaly za odpovídající. Soud si musel expertizy vyžádat až k hlavnímu líčení. Zmíněné posudky projednal, vyslechl i jejich autory. Právě na jejich analýzách a výpovědích soudkyně postavila značnou část osvobozujícího rozsudku. Státu podle ní škoda nevznikla, žalobce Prygl se na místě odvolal.

Manipulace s opatřenými důkazy

Vrchní soud v Praze se s předchozí instancí v hodnocení práce policie a žalobce shodl. Explicitně ji zkritizoval. "Podání nedostatečně podložené obžaloby soudu, provázené manipulací s opatřenými důkazy, blížící se jejich zatajení, je podle názoru odvolacího soudu závažnou a hlavně neodstranitelnou procesní vadou," stojí v rozhodnutí s tím, že ani jeden z obžalovaných nebyl "postaven před soud důvodně".

Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství v Praze patří ke střední až mladší generaci žalobců, kteří mají důvěru vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové.
Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství v Praze patří ke střední až mladší generaci žalobců, kteří mají důvěru vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové. | Foto: Transparency International

Z této kritiky ale pramení odlišný postoj vrchního soudu: nedostatky kauzy byly tak závažné, že případ neměla pražská městská instance uzavřít v soudní síni. Nestačilo proto dodatečné předložení posudků ani výslech jejich autorů. Odvolací instance navíc dala za pravdu odvolání žalobce Prygla, že závěry jednoho znalce nebyly o nic opřené. Druhý expert byl podjatý, jelikož se profesně potkával s generálem Halenkou, což v hlavním líčení zatajil.

Proto Vrchní soud v Praze vyhodnotil rozhodnutí soudkyně Bedřichové o zproštění obžaloby jako předčasné. Jeho pohledem nebylo možné nade vši pochybnost vyloučit, že jednáním generála Halenky, v současnosti třetím rokem ve výslužbě, a zbylých tří úředníků a manažerů stát neutrpěl finanční škodu. V tomto ohledu se soudkyní Bedřichovou výslovně nesouhlasil.

Případnou škodu musí vyjasnit znalecký ústav

Vrchní soud vydal jasné pokyny, co se má v případu dít dál. "Policejní orgán nebo státní zástupce přibere v tomto sui generis (svého druhu, pozn. aut.) výjimečném, zvlášť obtížném případě státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost odpovídajícího zaměření k podání znaleckého posudku," uložil odvolací senát soudce Sováka.

Policii nařídil, aby vybranému znaleckému ústavu poskytla všechny dostupné materiály k případu. Zadání pro expertní instituci je jasné: "Důsledné a plně kvalifikované vyřešení otázky existence, popřípadě následně mechanismu a průběhu samotného vzniku škody na majetku státu a stanovení její případné, alespoň minimální výše," zní pokyn. Kterému ústavu úkol připadne, zatím není jasné.

Státní zástupce Prygl rozhodnutí odvolací instance přivítal. Odpovídá prý tomu, jaké měl před vynesením původního verdiktu požadavky, jimž však pražský městský soud nevyhověl. Kdy se kriminalistům podaří případ znovu uzavřít, spíš jen odhaduje. "Jeví se mi však jako reálné, že ze strany orgánů přípravného řízení bude rozhodnuto ještě v tomto kalendářním roce," sdělil Aktuálně.cz.

Podle informací Aktuálně.cz se bude Prygl snažit dovést případ k soudu i napodruhé. Pokud se k tomu rozhodne, bude muset vypracovat novou obžalobu. Stanovisko nejvýraznějšího aktéra kauzy, generála Halenky, je naopak už roky stejné. "Dvakrát jsem byl za tuhle zemi ve válce, mám nějakou profesní čest. Je to vykonstruovaný nesmysl," komentoval generál pro MF Dnes kauzu krátce poté, co ho policie obvinila.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Brno už prodalo na imaginární zápas lístky za milion korun

Fotbalová Zbrojovka Brno už prodala na imaginární zápas se Slavií na pomoc v boji s novým koronavirem vstupenky v hodnotě milion korun. Momentálně druholigový klub si dal za cíl virtuálně vyprodat někdejší slavný stadion za Lužánkami, kam v říjnu 1996 přišlo na zápas s Pražany 44.120 diváků, což je dosud nejvyšší návštěva v české lize.

Výtěžek z prodeje virtuálních lístků získá brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích na boj s nemocí COVID-19. Do akce se zapojila i Slavia. Podle brněnského klubu fanoušci koupili zatím pět tisíc lístků, které se prodávají za 200 korun.

V Česku si fanoušci mohou kupovat virtuální lístky i na další dva zápasy. Olomouc si připomíná slavné utkání s Realem Madrid a Jablonec pak v neděli imaginárně "odehraje" podještědské derby s Libercem. Výtěžek poputuje rovněž do tamních nemocnic.

Další zprávy