"Beneš sděluje Nagyové, že Almer končí a chceme JUDr. Stanislava Hájka, životopis jí dá večer a dodává, že ta pozice je důležitější než někteří ministři," stojí v policejním dokumentu, jenž se týká zásahu na Úřadu vlády v červnu 2013. Míní se tím šéf ČEZ Daniel Beneš, ředitelka kabinetu tehdejšího premiéra Jana Nagyová (dnes Nečasová) a odcházející šéf Útvaru zvláštních činností Tomáš Almer.
Podle indicií policie měl Beneš zájem na tom, aby Almera vystřídal v čele útvaru právě Hájek. V jednotce tehdy působil šestým rokem, byl náměstkem pro vnější vztahy. Beneš měl s Nagyovou na svém záměru shodu. "Hájek je náš zájem, na tom trvám," řekla tehdy Nagyová. Plán se však nezdařil. Hájek musel jednotku na přelomu let 2012 a 2013 opustit, novým velitelem se stal Vladimír Šibor.
Na jaře 2016 přišel Stanislav Hájek z rozhodnutí tehdejšího ředitele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Dušana Navrátila o prověrku. Hájek se proti tomu bránil žalobou. Městský soud v Praze ji však zamítl, jeho verdikt minulý týden stvrdil Nejvyšší správní soud. Aktuálně.cz má oba rozsudky k dispozici. Poprvé lze díky nim přesně popsat důvody, proč Hájek představoval bezpečnostní riziko.
Styky s nepřátelskou osobou vůči Česku
"Měl nadstandardní styky s konkrétní osobou, která podle informací sdělených (…) zpravodajskou službou vyvíjela a vyvíjí činnost proti zájmu České republiky, a to proti zájmu na zajištění vnitřního pořádku České republiky a na ochraně ekonomiky České republiky. Předmětné styky žalobce se neslučovaly s jeho pozicí, kterou v rámci Policie České republiky zastával," stojí k Hájkovi v rozsudku Městského soudu v Praze.
Hájek byl od ledna 2009 držitelem prověrky na stupeň tajné, platit mu měla dalších sedm let. Už v průběhu roku 2015 však Národní bezpečnostní úřad zahájil řízení o jejím odebrání. Hájek byl v tu dobu druhým mužem policie v Liberci. Tehdy požádal úřad o prověrku na druhý nejnižší stupeň důvěrné, která mu pro výkon funkce stačila.
Národní bezpečnostní úřad ho však zaskočil. V prosinci 2015 mu nejprve sebral tajné osvědčení, aby mu obratem neudělil ani požadovanou prověrku na úrovni důvěrné. V březnu 2016 druhý verdikt potvrdil tehdejší ředitel úřadu Dušan Navrátil. Právě proti jeho rozhodnutí podal hned následující měsíc Hájek žalobu. Tvrdil, že se žádného rizikového chování nedopustil.
Úkolován Rittigem a Rampulou
Kontakty Hájka s lidmi z veřejné, politické a podnikatelské sféry v klíčovém období, tedy v době jeho působení v Útvaru zvláštních činností, zmapovala Bezpečnostní informační služba. Národnímu bezpečnostnímu úřadu k tomu poskytla dvě zprávy, které úřad vedly k tomu, že Hájka zbavil přístupu k utajovaným informacím. Hájek se podle NBÚ choval způsobem, který mohl "ovlivnit jeho schopnost utajovat informace".
Ze strany NBÚ ke stykům Hájka s člověkem nepřátelským vůči zájmům Česka (jeho jméno ještě zůstávalo utajené) zaznělo, že vzhledem k jejich četnosti je Hájek bezpečnostní hrozbou. "Existuje reálné riziko toho, že nebude ve styku se závadovou osobou zachovávat nutnou míru opatrnosti a ostražitosti, jaká přísluší utajovaným informacím," uvádí rozsudek pražského soudu.
Jak mluví paragrafy
Stanislav Hájek svými kontakty porušil dva paragrafy zákona o ochraně utajovaných informací týkající se bezpečnostní spolehlivosti. Konkrétně prolomil podmínky, podle kterých lze za bezpečnostní riziko považovat:
- chování, které má vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost osoby a může ovlivnit její schopnost utajovat informace
- styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky
Vedle zpráv BIS vycházel NBÚ z analýzy odposlechů, které v kauze Nagyová pořídil tehdejší Úřad pro odhalování organizovaného zločinu. V ní už jsou jména zřejmá. Podle nich se Hájek znal, komunikoval a stýkal se s politickým podnikatelem Ivo Rittigem, dřívější šéfkou Nečasova kabinetu Janou Nagyovou či bývalým vrchním pražským žalobcem a později Rittigovým advokátem Vlastimilem Rampulou.
"Je s největší pravděpodobností k vykonávání různých činností těmito osobami přímo úkolován, komunikuje s osobou Ivo Rittig jako přítel či spíše obchodní partner a předmětem spolupráce Ivo Rittiga a Vlastimila Rampuly je také poskytování informací týkajících se aktuální činnosti (…) zejména Útvaru zvláštních činností," cituje z analýzy verdikt.
"Naprosto tomu nelze věřit"
Hájek se snažil soudy přesvědčit několika argumenty. Například zmínil, že coby náměstek Útvaru zvláštních činností pro vnější vztahy se s lidmi na pomezí byznysu a politiky stýkal z povahy své práce. Protože používali šifrované typy komunikace, bylo prý užitečné, aby o nich coby jeden z klíčových mužů pro policejní odposlechy měl povědomí.
Ostatně podobně mluvil už v prosinci 2013, kdy se informace o jeho propojení s Rittigem či Nečasovou objevily poprvé. Tehdy cokoliv nepatřičného odmítl. "Měl jsem na starosti komunikaci navenek, takže jsem se skutečně scházel s těmi lidmi, co jsou ve zveřejněných materiálech uvedeni. Ale bylo to v rámci mé běžné pracovní činnosti," řekl Hospodářským novinám.
"Naprosto nelze věřit tomu, že osoby používající nejmodernější spojovací techniku a zabezpečení za účelem utajení obsahu jejich vzájemné komunikace budou s touto technikou a jimi používanými metodami zabezpečení seznamovat právě žalobce, o němž bylo veřejně známo, že je příslušníkem policie," smetl tento argument městský soud.
Nejvyšší správní soud k tomu podotkl, že Hájek o funkci šéfa Útvaru zvláštních činností sám usiloval. A chtěl při tom těžit ze svých kontaktů s Rittigem a Nečasovou. "Charakter jeho komunikace s nimi vypovídal spíš o jeho podřízeném postavení vůči nim. Povaha těchto kontaktů rozhodně neodpovídá pracovní náplni policisty," popsal soud v čerstvém verdiktu z minulého týdne.
Beneš ho požádal o laskavost
Bezpečnostní informační služba detailně pokryla také Hájkovy styky s člověkem, který měl jednat proti zájmům Česka. Právě tyto poznatky se pro rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu odstavit bývalého důstojníka pro odposlechy od přístupu k tajným informacím staly klíčovými. Závěr Nejvyššího správního soudu je v tomto ohledu vůči němu nekompromisní.
"Uvedené zprávy nade vši pochybnost prokazují, že se s dotyčnou osobou vyvíjející činnost proti zájmům České republiky vědomě a dlouhodobě stýkal. V žádném případě se nejednalo o nahodilé či výjimečné kontakty, které by měly pouze společenský charakter, jak tvrdí," píše. Nižší instance uvedla, že dotyčná osoba "vskutku vyvíjela činnost proti zájmům České republiky."
Hájek před soudem otevřel také svůj vztah s šéfem ČEZ Danielem Benešem. Podle jeho slov se už tehdy znali deset let. Kromě společenských aktivit se prý potkali pouze jednou, kdy ho měl Beneš požádat o namontování bezpečnostního zařízení do vozu. Hájek u soudu prohlásil, že kontakty s Benešem mu nelze vyčítat. Šéf ČEZ má prověrku na stupeň tajné.
"Této prosbě vyhověl a požádal svého známého technika, v té době již bývalého policistu z Útvaru zvláštních činností, o tuto službu. Žalobce v tom nespatřuje žádné protiprávní ani závadové jednání," cituje soud Hájka. Beneš na dotazy Aktuálně.cz ke vztahům s bývalým policistou neodpověděl.
Rozsudek bez komentáře
Bývalý důstojník pro odposlechy, který v bezpečnostních složkách působil od roku 1981, neuspěl ani s tvrzením, že neudělení prověrky je výsledkem konspirace špiček NBÚ a BIS. Označil stávajícího náměstka NBÚ Jana Bechyněho, bývalého šéfa BIS Jiřího Langa, bývalého šéfa právního odboru NBÚ Radomíra Valicu či jeho předchůdce Radima Bureše.
Bureše sice po odchodu z NBÚ v jiné kauze obvinila policie. Ale soudy nestandardní jednání NBÚ v Hájkově případu odmítly. "Z ničeho tak neplyne, že by se výše jmenované osoby měly trestné činnosti (…) dopustit (…) vůči žalobci. Tvrzení žalobce, že Valica mohl (…) zásadně ovlivnit řízení v jeho věci, je pouhou spekulací," uvedl městský soud.
Hájek v lednu 2016 skončil i jako zástupce šéfa policie v Liberci. Poté působil v pobočce Útvaru policejního školství a vzdělávání. Naposledy absolvoval studijní pobyt v Policejní akademii. Jeho advokát na prosbu o komentář k nynějšímu rozsudku nereagoval. Navzdory tomu, že Hájek byl z pohledu přístupu k utajovaným informacím rizikem, nikdy nebyl z ničeho obviněn.
