Grygárkovi zničily pověst úniky ze spisu, za které mohou žalobci a policie, píše soud

Jan Horák Jan Horák
24. 11. 2021 10:47
Vyšetřovatelé a státní zástupci zásadně přispěli k tomu, že má bývalý vrcholový žalobce Libor Grygárek zničenou reputaci. Ukazuje to pravomocný rozsudek, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Soud rozhodoval o Grygárkově žádosti o odškodnění za nezákonné trestní stíhání. Bývalý žalobce se zodpovídal z toho, že zabránil objasnění původu podezřelých peněz na švýcarském kontu podnikatele Romana Janouška.
Bývalý náměstek na Vrchním státním zastupitelství v Praze Libor Grygárek, jako žalobce skončil v srpnu 2012.
Bývalý náměstek na Vrchním státním zastupitelství v Praze Libor Grygárek, jako žalobce skončil v srpnu 2012. | Foto: ČTK

Bývalý náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek podal loni v říjnu žalobu na ministerstvo spravedlnosti. Učinil tak měsíc poté, co dal Nejvyšší soud razítko na pravomocné rozhodnutí o zastavení jeho stíhání. Někdejší žalobce si řekl o 3,5 milionu korun coby odškodnění za zátěž způsobenou vyšetřováním. Od sdělení obvinění po jeho uzavření uplynulo šest let a devět měsíců.

Ministerstvo poslalo Grygárkovi 480 tisíc korun. Bývalému státnímu zástupci to nestačilo, výrazný nárůst si už ale nevymohl. Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl, že mu ministerstvo dorovná jen úrok z prodlení z přiznané částky od podání žaloby do jejího vyplacení. Tedy pět tisíc korun navíc.

Letos v říjnu ale v Grygárkův prospěch zasáhl odvolací Městský soud v Praze. Ministerstvu uložil uhradit dalších 520 tisíc s úrokem z prodlení od podání žaloby. Obě strany obdržely odůvodnění verdiktu v pondělí, Aktuálně.cz ho má k dispozici. Ze závěru soudu plyne, že důvodem k zásadnímu navýšení kompenzace je odpovědnost státu za Grygárkovu dehonestaci.

Medializace přičitatelná státu

"Nejen sama excesívní medializace je přičitatelná státu, nýbrž i její následek spočívající v tom, že v důsledku vedení 'paralelního mediálního procesu' ve věci žalobce byla veřejnost postupně utvrzována v přesvědčení o jeho vině, takže ani pro žalobce příznivý výsledek řízení, vyvracející široce publikovaná podezření, (…), již není sdělovacími prostředky a veřejností akceptován," zní jeden z hlavních argumentů rozsudku.

Grygárkův případ začal v prosinci 2013. Stíhání zahájila policie pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, obvinila ho z nadržování vlivnému podnikateli Romanu Janouškovi s vazbami na pražský magistrát. Olomoučtí žalobci k tomu ale vydali tiskovou zprávu dříve, než si Grygárek převzal obvinění. Podrobnosti z usnesení o zahájení stíhání včetně přepisů několika odposlechů citovaly také ještě předtím týdeník Respekt a Česká televize.

Odposlechy dávaly Grygárka v roli státního zástupce do kriminální souvislosti nejen s Janouškem, ale i s dalšími politickými podnikateli - Ivem Rittigem či Tomášem Hrdličkou. Měl chránit jejich podezřelé transakce před zájmem policie. Informaci převzala i další média, která v průběhu let přinesla zhruba stovku výstupů pro veřejnost.

Grygárkovi, který v srpnu 2012 na státním zastupitelství skončil a přesunul se do advokacie, taková dehonestace podle jeho slov zruinovala pověst, narušila osobní vztahy a způsobila psychické obtíže. Z aktuálního rozsudku plyne, že dokonce musel vyhledat psychiatrickou a psychoterapeutickou pomoc.

Následek přesahující zastavení stíhání

Obvodní soud pro Prahu 2 uznal, že olomoučtí žalobci s rychlostí veřejného oznámení Grygárkova stíhání pochybili. Široké mediální pokrytí případu však přičetl sdělovacím prostředkům. Jejich zájem podle něj plynul z povahy kauzy, kdy byl v pozici obviněného někdejší vlivný státní zástupce, který se měl deliktů dopouštět ve funkci.

Městský soud v Praze však v pravomocném rozsudku jasně řekl, že mediální zájem spustily trestní orgány. Konstatoval, že podrobnosti ze stíhání a odposlechů unikly právě od nich. Původce úniku navíc podle něj věděl, že veřejnost bývalého žalobce společensky odsoudí a že "následky mohou přetrvat i samotné skončení trestního stíhání".

Zastavení Grygárkova stíhání vyvolalo odmítavou reakci veřejnosti i odborníků, vyslovila se proti němu také ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). I to podle soudu způsobily předčasně zveřejněné podrobnosti od trestních orgánů. Důsledek jejich selhání prý dokonce převyšuje stres způsobený stíháním, ať už to byl rozpad přátelských vztahů, napětí v rodině či psychická újma.

"Společenská dehonestace žalobce, poškození jeho pověsti, společenského postavení a společenského a profesního života excesívní medializací jeho trestního stíhání je v porovnání se všemi prokázanými dopady trestního stíhání do jeho osobní sféry nejzávažnějším následkem tohoto stíhání," stojí v rozsudku, jejž vypracoval senát soudkyně Marcely Kučerové.

Dalších 239 tisíc od ministerstva

"Bylo by jistě na místě se ptát, zda s tímto cejchem by měl Ivo Ištvan nadále vykonávat funkci vrchního státního zástupce," uvedl Grygárek pro Aktuálně.cz v narážce na šéfa olomouckých žalobců. "Jakákoliv sebereflexe je mu cizí. Vyvodit osobní odpovědnost z vlastního selhání odmítá a lhůta k jeho kárnému postihu v důsledku jím zaviněných průtahů již uplynula," dodal k rozsudku.

Bývalý vrchní žalobce Vlastimil Rampula a jeho klient Ivo Rittig, kteří se měli s Liborem Grygárkem podílet na sabotáži. Nikdy se to neprokázalo.
Bývalý vrchní žalobce Vlastimil Rampula a jeho klient Ivo Rittig, kteří se měli s Liborem Grygárkem podílet na sabotáži. Nikdy se to neprokázalo. | Foto: ČTK

Stát sice musí Grygárkovi zmíněných 520 tisíc korun s úroky uhradit, zbývá mu ale ještě možnost obrany. Obrátit se může na Nejvyšší soud. "Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových teď vyhodnotí rozsudek a ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti stanoví další postup. Cílem úřadu je účinně hájit majetkové zájmy České republiky," sdělila Aktuálně.cz jeho mluvčí Michaela Tesařová.

Už v říjnu se bývalý vrcholový žalobce dočkal další finanční satisfakce. Opět ji poskytlo ministerstvo spravedlnosti. Za náklady na obhajobu během stíhání a nepřiměřenou délku vyšetřování Grygárkovi přiznalo 239 tisíc korun. Ten ale částku nepovažuje za dostačující. U soudu proto leží další jeho žaloba, v níž žádá o dva miliony. Jednání zatím soud nenařídil.

Janouškův "brhlíček"

Jako náměstek na Vrchním státním zastupitelství v Praze sloužil Grygárek pod Vlastimilem Rampulou, který úřad řídil v letech 2007 až 2012. V té době se úřad opakovaně nevěnoval hospodářským kauzám s politickým přesahem. Rampula se proto dostal do sporu s nejvyšším žalobcem Pavlem Zemanem, který nastoupil roku 2011. Ze stejného důvodu pak Rampulu odvolal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS (nyní už je roky v TOP 09).

Právě podezření, že Grygárek kryje zákulisní hráče pražské politiky a byznysu, stálo na počátku kauzy vedoucí k zásahu na úřadu vlády v červnu 2013. Tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu začal Grygárka prověřovat kvůli podezření z několika deliktů včetně sabotáže. Podle útvaru Janoušek, Rittig či Hrdlička kriminálním způsobem zasahovali do chodu státu, zatímco jim Grygárek poskytoval beztrestnost.

Verze o sabotáži se však nikdy nepotvrdila. Kriminalisté ji nedokázali podpořit důkazy a nikoho z ní neobvinili. Městský soud v Praze ve výše popisovaném rozsudku tuto verzi popsal jako "prověřování uměle vykonstruovaných podezření ze spáchání sabotáže, účasti na organizované zločinecké skupině, praní špinavých peněz, zneužití pravomoci úřední osoby".

Z vyšetřování ale vzešlo Grygárkovo obvinění kvůli krytí Romana Janouška před prověřováním původu peněz na jeho švýcarském kontě, které skončilo zastavením stíhání. Soudkyně Zuzana Zápalková přesto ke Grygárkovi uvedla, že: "Je nepochybné, že udržoval zcela nadstandardní vztahy s kontroverzními postavami pražského podnikatelského prostředí. Je nepochybné, že jim nabízel své služby."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy