Grafika: Vysvědčení vlády po roce. Miliardy, sliby i spory

Lucie Stuchlíková Jiří Kropáček Lucie Stuchlíková, Marie Bastlová, Jiří Kropáček
29. 1. 2015 5:30
Koaliční vláda se do velkých krizí nedostala, ale idyla to nebyla. Podívejte se na přehled, jak si ministři počínali ve svých úřadech.

Praha - Kabinet Bohuslava Sobotky úřaduje přesně rok. Vládní trojkoalici ČSSD, hnutí ANO a lidovců věří podle nejnovějších výzkumů 44 % lidí, což je číslo, o kterém si mohl například Petr Nečas nechat jen zdát.

"Vláda rok funguje, neměli jsme žádné velké koaliční krize, opozice ani jednou nenavrhla hlasování o nedůvěře vládě," pochvaloval si premiér v bilančním rozhovoru a ocenil práci téměř všech ministrů.

Úplná idylka to v loňském roce ovšem nebyla - Sobotka se několikrát dostal do sporu s ministrem financí Andrejem Babišem a koaliční strany si navzájem ostřelovaly ministry. Nejvíce se vyhrotil spor mezi Babišem a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD), silná slova zaznívala i na adresu ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO).

Právě resort spravedlnosti má na kontě nejvíc nedodělků z celé vlády - hotový zatím není ani zákon o nejvyšším státním zastupitelství, ani nový exekuční řád, marně se čeká také na novelu občanského zákoníku. Ministerstvo vnitra zase dluží zákon o registru smluv.

Prioritou pro rok 2015 jsou také opatření umožňující vyšší výběr daní. Na nich totiž záleží, zda vláda dokáže zaplatit všechny sociální výhody, které už voličům stihla nadělit, jako je zvýšení minimální mzdy, důchodů, porodného či platů ve státní správě.

Ministr financí Babiš sice před volbami sliboval stamiliardové úspory, na ně se ale zatím marně čeká. Rozpočet pro rok 2015 dokonce počítá se schodkem 100 miliard korun, tedy se schodkem nejméně o 20 miliard vyšším, než byl v roce 2014. Babišův prioritní úkol je tak stáhnout schodek v příštím roce na 70 miliard.

Jak si v uplynulém roce vedli jednotliví ministři? Projděte si přehlednou grafiku.

Služební zákon
Nejsledovanější normou uplynulého roku byl služební zákon, který však nakonec prošel ve velmi odlišné podobě, než jak ji navrhl Jiří Dienstbier. Opozice si například vynutila, že nevznikne generální ředitelství státní služby, ale hlavou úředníků bude náměstek podřízený ministrovi vnitra. V průběhu vyjednávání se také část pravomocí určená původně pro úředníky přesunula zpět na politiky. Kvůli existenci politických náměstků se navíc prezident obrátil na Ústavní soud.

40 %
Ministr Dienstbier připravil koncepci, která má přispět ke zlepšení postavení žen. Do roku 2020 počítá s tím, že ve vedoucích funkcích ve firmách i politice bude 40 % žen. Spolu s ministrem vnitra připravuje zákon o povinném zastoupení žen na volebních kandidátkách.

Majetková přiznání politiků
Dienstbier má za úkol prosadit jeden ze zákonů Rekonstrukce státu - majetková přiznání politiků. Zatím ale žádný návrh nepředložil.

Omezení prezidenta
Dienstbier připravuje změny ústavy, které by upravily některé pravomoci prezidenta. Jmenování bankovní rady České národní banky by musel prezidentovi nově připodepsat premiér, prezident by také musel bezodkladně jmenovat vládu.

250 000
Dienstbier chce letos schválit ústavní zákon o referendu. K vypsání referenda by nově bylo potřeba 250 tisíc podpisů. Lidé by mohli rozhodovat například o zásadních věcech vnitřní či zahraniční politiky nebo například o stavbě jaderné elektrárny či vojenského radaru.

Vyloučené lokality a korupce
Ministr se vrhl do řešení problémů sociálně vyloučených lokalit v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Založil také Radu vlády pro koordinaci boje s korupcí

 

Právě se děje

Další zprávy