Grafika: Vysvědčení vlády po roce. Miliardy, sliby i spory

Lucie Stuchlíková Jiří Kropáček Lucie Stuchlíková, Marie Bastlová, Jiří Kropáček
29. 1. 2015 5:30
Koaliční vláda se do velkých krizí nedostala, ale idyla to nebyla. Podívejte se na přehled, jak si ministři počínali ve svých úřadech.

Praha - Kabinet Bohuslava Sobotky úřaduje přesně rok. Vládní trojkoalici ČSSD, hnutí ANO a lidovců věří podle nejnovějších výzkumů 44 % lidí, což je číslo, o kterém si mohl například Petr Nečas nechat jen zdát.

"Vláda rok funguje, neměli jsme žádné velké koaliční krize, opozice ani jednou nenavrhla hlasování o nedůvěře vládě," pochvaloval si premiér v bilančním rozhovoru a ocenil práci téměř všech ministrů.

Úplná idylka to v loňském roce ovšem nebyla - Sobotka se několikrát dostal do sporu s ministrem financí Andrejem Babišem a koaliční strany si navzájem ostřelovaly ministry. Nejvíce se vyhrotil spor mezi Babišem a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD), silná slova zaznívala i na adresu ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO).

Právě resort spravedlnosti má na kontě nejvíc nedodělků z celé vlády - hotový zatím není ani zákon o nejvyšším státním zastupitelství, ani nový exekuční řád, marně se čeká také na novelu občanského zákoníku. Ministerstvo vnitra zase dluží zákon o registru smluv.

Prioritou pro rok 2015 jsou také opatření umožňující vyšší výběr daní. Na nich totiž záleží, zda vláda dokáže zaplatit všechny sociální výhody, které už voličům stihla nadělit, jako je zvýšení minimální mzdy, důchodů, porodného či platů ve státní správě.

Ministr financí Babiš sice před volbami sliboval stamiliardové úspory, na ně se ale zatím marně čeká. Rozpočet pro rok 2015 dokonce počítá se schodkem 100 miliard korun, tedy se schodkem nejméně o 20 miliard vyšším, než byl v roce 2014. Babišův prioritní úkol je tak stáhnout schodek v příštím roce na 70 miliard.

Jak si v uplynulém roce vedli jednotliví ministři? Projděte si přehlednou grafiku.

Spory s prezidentem
Zaorálek se v důležitých otázkách zahraniční politiky často neshodl s prezidentem Milošem Zemanem. Například v případě ukrajinské krize byl Zaorálek na straně EU, Zeman ji naopak prohlašoval za „chřipku“ či občanskou válku. Výsledkem je dohoda na pravidelných schůzkách prezidenta, premiéra a ministra zahraničí, na kterých se má ladit společný postoj k zahraničním věcem.

Krize na Ukrajině
Zaorálek se silně postavil za Ukrajinu a podporoval například sankce proti Rusku. Za své výroky ale sklidil ostrou kritiku uvnitř mateřské ČSSD a během roku musel své postoje mírnit.

0,5 miliardy
Rozpočet ministerstva zahraničí se zvýšil o půl miliardy korun. Vyšší rozpočet má kompenzovat vyšší výdaje v zahraničí, které vznikly oslabením koruny. Peníze půjdou také na posílení bezpečnosti českých ambasád v ohrožených oblastech. Resort navíc posílil o 15 zaměstnanců.

Petr Drulák
Premiér Sobotka v průběhu roku kritizoval náměstka Druláka za výroky, které se neslučují s oficiálními postoji vlády.

Lidská práva
Zaorálek byl kritizován za připravovaný návrh koncepce zahraniční politiky, který podle kritiků nekladl dost velký důraz na lidská práva. Rozporuplně byla přijata i Zaorálkova cesta do Číny, kde slíbil nezasahovat do územní celistvosti země. Za změny v diplomatickém kurzu sklidili čeští představitelé velkou kritiku v USA během oslav 25. výročí sametové revoluce.

 

Právě se děje

Další zprávy