Gottwald v Liberci, Henlein ve Svitavách. Čestná občanství jim nevezmeme, zní z měst

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
9. 5. 2022 11:08
I po více než třiceti letech od pádu komunistického režimu zůstává Klement Gottwald čestným občanem Liberce nebo Svitav. Stejně jako nacista Konrad Henlein. Odebrání jim ale zatím nehrozí. Města tvrdí, že nechtějí zasahovat do historie. Naproti tomu České Budějovice kvůli podpoře války na Ukrajině odebraly poctu ruské poslankyni Valentině Těreškovové. Praha to plánuje s maršálem Ivanem Koněvem.
Klement Gottwald při projevu na Staroměstském náměstí v Praze. Snímek z něhož byl odretušován Vlado Clementis a fotograf Karel Hájek.
Klement Gottwald při projevu na Staroměstském náměstí v Praze. Snímek z něhož byl odretušován Vlado Clementis a fotograf Karel Hájek. | Foto: ČTK

Pražští radní v pondělí rozhodli, že sovětskému maršálovi Ivanu Koněvovi bude odebráno čestné občanství. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Definitivně rozhodnou zastupitelé hlavního města.

Koněv však není ani zdaleka jediná minimálně kontroverzní postava, které se dosud v českých městech dostává této úcty.

Když návštěvník webových stránek Svitav zavítá na seznam čestných občanů města, narazí na nejedno překvapivé jméno. Vedle prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka nebo osobností úzce spojených s rozvojem města se tu objevuje například vůdce nacistické Sudetoněmecké strany Konrad Henlein a důstojníci wehrmachtu Joachim von Withöft a Max Felzmann.

Na seznamu je také první komunistický prezident Klement Gottwald nebo první poúnorový ministr školství Zdeněk Nejedlý, přezdívaný "rudý dědek". A nejde jen o Svitavy. Gottwald s Henleinem jsou dosud čestnými občany také v Liberci. Tato města ale zůstávají jedněmi z mála, která jim titul neodebrala.

Jak vyplynulo z ankety Aktuálně.cz mezi městy, Gottwald byl ještě na začátku 90. let čestným občanem v desítkách z nich. Postupně mu je ale zastupitelstva odebrala, často v tandemu se sovětským diktátorem Josifem Stalinem. Naposledy to byly koncem dubna Říčany nebo v únoru Český Těšín a Třinec.

Primátorka Třince Věra Palkovská říká, že čestné občanství je určeno jen pro lidi, kteří se zasloužili o rozvoj města, kultury či sportu, nebo se vyznamenali výjimečným hrdinstvím. "Nic z toho se Klementa Gottwalda rozhodně netýká. V padesátých letech mu mnoho měst titul čestného občana přisoudilo, aniž by si to jakkoliv zasloužil," připomíná. Podobně argumentují také ostatní města.

Svitavy však odebírání čestných občanství nezvažují. Podle starosty Davida Šimka jde o "relikt doby". "I v našem městě máme čestné občany, kteří reprezentují politickou garnituru, která v době schvalování vládla. I když se nám některá jména nelíbí, nechceme zasahovat do historie," říká starosta.

Podobný pohled mají také v Liberci. "Všichni držitelé ocenění jsou spjatí s dějinami Liberce a většiny z nich si i dnes za jejich zásluhy velmi vážíme. Jiní, a naštěstí se to týká pouze několika málo jmen, se do historie zapsali negativně, ale stále jsou součástí dějin města i celé republiky. Dějiny nelze změnit nebo je vymazat a z tohoto důvodu se město Liberec nechystá ocenění odebrat," uvádí Miluše Charyparová z kanceláře primátora.

Akt třetí říše

Konrad Henlein a další nacisté se stali čestnými občany také v dalších českých městech, které v roce 1938 po mnichovské dohodě připadly Německu. Ostatní je ale na rozdíl od Svitav a Liberce ve svých výčtech už nejmenují, ačkoli jim status nikdy oficiálně neodebraly.

Například město Králíky v Pardubickém kraji o zrušení občanství Henleinovi uvažovalo v roce 2007. Nakonec ale zastupitelé došli k tomu, že protože bylo město po zabrání pohraničí součástí třetí říše, zrušily veškerá právní rozhodnutí okupačního režimu poválečné Benešovy dekrety. "Platnost by měla zaniknout automaticky," potvrzuje Aktuálně.cz historik Jiří Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Stejně se vyjádřily také Karlovy Vary. Ani tam se zastupitelstvo neshodlo na tom, že je nutné čestné občanství nacistům odebrat. "Nepovažujeme je za své dědictví, chápeme je jako akt správy třetí říše, jejíž úkony se nepřenesly do řádu poválečných států, jejichž byly a jsou Karlovy Vary součástí," uvádí mluvčí města Jan Kopál.

V minulých letech se v médiích také opakovaně objevila zpráva, že čestným občanem východočeského Lanškrouna je dodnes Adolf Hitler. Podle ředitelky tamního muzea Dity Hálové se od toho však město už v 90. letech distancovalo.

Putinova stoupenkyně už poctu ztratila

Diskuse o možném odebrání čestného občanství se netýká pouze osobností z minulosti. Zastupitelstvo Českých Budějovic ho v pondělí zrušilo nynější ruské poslankyni Valentině Těreškovové.

Ta jej získala v roce 1979 jako kosmonautka a první žena ve vesmíru. V současnosti je však stoupenkyní ruského prezidenta Vladimira Putina, která vyjádřila podporu ruské agresi na Ukrajině.

Foto: ČTK

Českobudějovické zastupitelstvo hlasovalo o případném odebrání čestného občanství Těreškovové už loni, tehdy ale neúspěšně. Nyní svůj postoj změnilo. "Je to od nás, českobudějovických zastupitelů, to nejmenší, co můžeme v současné situaci kolem konfliktu na Ukrajině udělat," řekl na schůzi Šimon Heller (KDU-ČSL).

U některých osobností se města zcela neshodnou, zda jim občanství odebrat, či nikoli. Jde zejména o další komunistické funkcionáře - například Zdeňka Fierlingera, premiéra prvních dvou poválečných vlád, sociálnědemokratického a později komunistického politika, který po únorovém převratu řídil sloučení své strany s KSČ.

Například Náchod a České Budějovice mu čestné občanství odebraly společně s Gottwaldem. Na seznamu Turnova, Třebíče či Kutné Hory ale nadále zůstává. V podobné pozici je první poúnorový ministr školství Zdeněk Nejedlý.

Budování kultu

Udělování čestných občanství komunistickým předákům podle historika Kociana neodmyslitelně patří k začátkům komunistického režimu v Československu, kdy režim budoval kulty osobností a prosazoval svou symboliku. Po Gottwaldovi nebo Stalinovi města pojmenovávala ulice či podniky a jejich jména se objevovala na seznamech čestných občanů.

K tomu, aby města a obce čestná občanství komunistickým předákům udělovaly, je podle Kociana podněcovala přímo propagandistická oddělení strany. "Samozřejmě ale byla ve městech řada funkcionářů, kteří nečekali na podnět a občanství udělili sami," říká Kocian.

Podotýká, že rušení čestných občanství není pouze záležitostí polistopadové éry. Na konci 40. let k tomu přistupovali také komunisté. "Rušili čestné občanství lidem, kteří byli takzvaně politicky na tapetě," vysvětluje.

Záznamy města Kopřivnice například dokládají, že v březnu 1948 místní akční výbor Národní fronty rozhodl odebrat čestné občanství politikovi Františku Uhlířovi, místopředsedovi České strany národně sociální. Ten byl vězněn poté, co se po únorovém převratu snažil uprchnout z Československa. Město mu pak v roce 2008 udělilo občanství znovu in memoriam.

Čestné občanství upravuje zákon o obcích. Podle něj má každý člověk, který toto ocenění dostane, právo "vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obce".

 

Právě se děje

Další zprávy