Gočárovy mlýny mu učarovaly. Otevřu je umělcům, školám i začínajícím podnikatelům, říká architekt

Gočárův skvost bude sloužit umělcům i začínajícím podnikatelům, plánuje majitel pardubických mlýnů
Budova Automatických mlýnů je jednou z dominant města.
Ještě před třemi lety mlýny sloužily svému původnímu účelu.
Gočárovy mlýny skrývají nečekaná zákoutí.
V útrobách Gočárových mlýnů.
Foto: Matej Slávik
Martin Biben Martin Biben
14. 11. 2016 19:30
Těžko v Česku najít další srovnatelně půvabnou průmyslovou stavbu. Pardubické Automatické mlýny, který stavěl jako jedno ze svých prvních děl věhlasný architekt Josef Gočár, jsou od roku 2014 národní kulturní památkou. Opuštěný pětipatrový objekt, kde se mlela mouka naposledy před třemi roky, koupil letos na jaře pražský architekt Lukáš Smetana s manželkou. Nyní Aktuálně.cz prozradil, jaké má s budovou, která připomíná středověký hrad a stylem je podobná slavné londýnské elektrárně Battersea, záměry.

Pardubice – Cennou Gočárovu stavbu pardubických Automatických mlýnů, vyhlášenou v roce 2014 národní kulturní památkou, si devětatřicetiletý pražský architekt Lukáš Smetana oblíbil už za studií. Když zjistil, že je na prodej, dlouho neváhal. Teprve teď ale prozradil, jaké úmysly s budovou má – sloužit by měla kultuře i začínajícím podnikatelům, vysvětlil Aktuálně.cz.

"Kamarád z Pardubic mi volal, že město od jejich koupě ustupuje. Měl jsem v podnikání štěstí a už delší čas jsem přemýšlel, do čeho uložím peníze. Mlýny mají svoje kouzlo, velký potenciál, lidi se o ně zajímají. Nebylo to těžké rozhodování," říká na dvoře areálu, nad kterým se tyčí nepřehlédnutelná pětipatrová cihlová budova působící, zejména kvůli částem připomínajícím cimbuří, jako středověký hrad.

Když letos na jaře ve výběrovém řízení bývalého majitele, rakouské firmy Goodmills, opravdu vyhrál a mlýny za 25 milionů spolu s manželkou Marianou koupil, své záměry ještě neprozradil. "Původně jsme zvažovali, že pro mlýny najdeme rychle lepšího investora, než jsou místní developeři, abychom ten krásný barák zachránili. Druhá varianta byla, že ho koupíme, vytvoříme projekt a prodáme i s ním, a třetí, že koupíme a zrekonstruujeme sami,“ řekl Smetana.

Nyní už je jasné, že pro budovu, architektonickým stylem příbuznou se slavnou londýnskou elektrárnou Battersea, platí poslední možnost. "Čím víc člověk ten barák zkoumal, pobýval tu, tak se do něho víc zamilovával. S ženou už cítíme, že je to takové rodinné zlato. Chceme to udržet. Navíc nejsem tak dobrý architekt, abych sám navrhoval skvělé věci jako Gočár, tak na něho raději navážu a zhodnotím ho," říká Smetana, který už svůj podíl v architektonické kanceláři ATELIER 111 architekti prodal, aby se mohl věnovat Automatickým mlýnům. Zůstává ale společníkem ve firmě Johan Hochreiter, která se zabývá bioplynovými stanicemi.

Objekt, který je údajně asociací babylonské Ištařiny brány, chtějí manželé opravit do roku 2020. "Do poloviny příštího roku, kdy bude hotový regulační plán území, chceme znát přesné zadání, pak si dám rok a půl na vyřešení projektové dokumentace a v letech 2019 a 2020 by rekonstrukce měla proběhnout," prozradil.

Co v budově, která je i tři roky po ukončení provozu zanesená moučným prachem, vznikne? O základní myšlence otevřít mlýny umělcům hovořil majitel od začátku. "První je kulturní centrum, galerie, víceúčelové sály, koncerty, divadlo. Druhé využití, o kterém jednáme s městem, jsou polytechnické dílny ve dvou patrech z pěti. Laboratoře chemické či fyzikální základní školy mají být centralizované, špičkově vybavené. Na to už připravujeme studii. Třetí jsou prostory pro start-upy, pro začínající podnikatele. Plánujeme i byty, ale jen v okolních objektech, v historické části ne," vysvětlil.

Už dnes využívá část přízemních objektů, které cennou Gočárovu budovu obklopují, pardubické Divadlo 29, v bývalých garážích budou zkoušet mladí muzikanti. "Má tu vzniknout už příští rok kavárna a bistro. Místo se oživí, začnou sem chodit lidi a přestanou to vnímat jako nějaký opuštěný průmyslový areál. Tím tady bude nějaký život a když se mlýny rekonstruují, plno z těchto aktivit se přesune právě do rekonstruované hlavní budovy mlýnů," věří Smetana.

Vzorem je pro manžele Spinnerei – bývalý bavlnářský prostor v Lipsku, který investor přestavěl na výtvarné centrum. "Teď se tam sjíždí umělci z Německa a celého světa, v létě má tisíce návštěvníků," poznamenal architekt, který k přeměně přistupuje trochu mecenášským způsobem. "Nejsme standardní developeři, kteří potřebují peníze hned točit, zhodnotit," říká.

S penězi na opravu prý nebudou potíže. Navíc 85 procent nákladů na rekonstrukci, nejvýše ale do pěti milionů euro, pokryjí evropské dotace. "Kontaktovali nás z ITI hradecko-pardubické aglomerace, že na mlýny už jsou přiděleny evropské dotace, že jsou ve strategickém plánu. Samozřejmě je využijeme," řekl rodák z Pacova na Vysočině, který obor stavební obnova studoval už na průmyslovce v Havlíčkově Brodě. Poté absolvoval architekturu na pražské ČVUT.

Dům je podle něj i přes svoje stáří ve velmi dobrém technickém stavu. "Je tady výborná únosnost podlah – přes tisíc kilogramů na metr čtvereční, funkční samozhášecí zařízení, elektrika, instalace. Jde o to objekt slušně opravit, zaizolovat, nechci nic měnit, přebudovávat, je třeba udržet ducha. Chci kvůli rekonstrukci oslovit dobrá studia, aby ten dům posunula dál, sám to dělat nebudu," řekl.

Je tak jasné, že původnímu účelu už mlýny nikdy sloužit nebudou. Poslední majitel z nich navíc odvezl téměř veškeré vybavení. Pár strojů však přece jen zůstalo. Třeba v posledním patře je stále na stropě zavěšený mohutný mechanizmus, který hýbal síty. "Za sto let pro něj mlynáři nenašli lepší materiál, na kterém by visel, než bambus," poznamenal Smetana "Někde ho umístíme, podobně jako další stroje. Vždycky se to přece bude jmenovat mlýny," dodává.

Výjimečnost stavby ale nespočívá jen v její podobě a vnitřním uspořádání, za které vděčí faktu, že si její stavitelé, bratři Winternitzovi, najali tehdy začínajícího, talentovaného architekta Josefa Gočára. Působivá je i lokalita poblíž historického centra města i výhled z ní. Blízko se tyčí starobylá Zelená brána i věž kostela svatého Bartoloměje, mezi nimi trochu skryté Pernštýnské náměstí, poblíž soutok Labe s Chrudimkou. "Tady nahoře musí být restaurace, nebo minimálně nějaké posezení. Tohle o koupi rozhodlo, ten výhled," říká s trochou nadsázky Smetana.

Winternitzovy mlýny

Budova mlýnů navržená Josefem Gočárem pro bratry Egona a Karla Winternitze. Stojí na pravém břehu řeky Chrudimky před jejím soutokem s Labem, v Bílém Předměstí v těsné blízkosti renesančního historického centra města. Stavba budovy započala roku 1909. Winternitzovy mlýny, jako nová dominanta vizuálně svojí monstrozitou, navazují na zámek rodu Pernštejnů. Jejich architektura je asociací babylónské Ištařiny brány. Gočár během realizace této stavby projektoval i rašelinové lázně v nedaleké Bohdanči, otevřené 1. května 1913. Renesančním prvkem mlýnech je motiv vlaštovčích ocasů, které připomínají hradní cimbuří a byly doplněny ve dvacátých letech. 
Lukáš Smetana (1 9 7 7)
Studium 1991-1996 SPŠ stavební akademie Stanislava Bechyně v Havlíčkově Brodě - obor Stavební obnova
1997- 2005 ČVUT - fakulta Architektury
Praxe1997-98 spolupráce atelier Alfa – Věra Machoninová
2004 založení Atelieru 111
Příklady realizací: Rekonstrukce domu č.p.181 v Pacově, 2000 Obecní úřad ve Zhořci, 2004 Obytný dům ve Zličíně, 2004 Rodinný dům v Liberci, 2004 Relaxační centrum Horní Planá, 2005 Rodinný dům v památkové zóně Pacov.

 

Právě se děje

Další zprávy