Lidice - Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) na sobotním pietním aktu v Lidicích na Kladensku varoval před genocidou.

Na pietní vzpomínce k 72. výročí vypálení Lidic nacisty označil za chybné dívat se na lidickou tragédii jako na něco, co se nemůže opakovat. I po druhé světové válce se v různých částech světa odehrávají genocidy a zlo se v různých podobách vrací, řekl.

Dekrety do evropského právního státu patří

Kromě toho odsoudil nedávný výrok bavorské státní ministryně pro sociální věci Emilie Müllerové, podle níž Benešovy dekrety nepatří do evropského právního státu.

Podle Štěcha dekrety do evropského právního státu naopak patří a je chyba, že se takový výrok lhostejně přechází.

Program pietní akce začal ráno bohoslužbou na základech kostela svatého Martina. Mše, kterou sloužil kardinál Dominik Duka, připomněla lidického faráře Josefa Štemberku, jenž byl tehdy popraven spolu s ostatními lidickými muži. Gestapo mu sice nabízelo volný odchod z obce, kněz to ale odmítl.

Duka poukázal na to, že Štemberka v Lidicích nemusel být, ale zůstal, aby byl s těmi, které čeká smrt. "Jeho přítomnost také pomohla těm mužům, kteří pak jdou na popravu a umírají hrdě s vědomím, že jejich postoj není marný, s vírou v budoucnost, v budoucnost svobody, ale také v budoucnost této obce," řekl Duka.

Symbol nacistického teroru

Kardinál během mše požehnal obraz Panny Marie Lidické, který představuje spojení Panny Marie jako matky církve a současně matky lidických dětí. Upozornil na to, že Panna Marie na obraze drží pouze bílé plátno. "Její syn není v náruči. Tak jak se stalo matkám zdejší obce. Byly jim vzaty jejich děti jako nevinná oběť, byly umučeny, popraveny anebo se měly ztratit ve světě," uvedl.

Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Hendricha.

V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel.

Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.