Po návratu z NATO musí elitní generál sundat uniformu, armáda pro něj nemá práci

Jan Horák Jan Horák
10. 8. 2020 20:04
Generál František Malenínský odcházel na misi při NATO z pozice druhého muže české armády, na Generálním štábu kryl jeho náčelníkovi záda coby zástupce. Malenínského mise v Severoatlantické alianci letos na podzim končí. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, na Generální štáb se nevrátí. Armádu opustí úplně. České ozbrojené síly nemají pro důstojníka jeho hodnosti k dispozici místo.
Generálporučík ve výslužbě František Malenínský (vpravo).
Generálporučík ve výslužbě František Malenínský (vpravo). | Foto: Ministerstvo obrany

Když se někdejšímu prvnímu muži české armády Petru Pavlovi začala chýlit ke konci jeho funkce, promluvil o několika svých možných pokračovatelích. Zmínil mezi nimi i generála Františka Malenínského. Ten tehdy sloužil coby jeden z jeho tří zástupců. V nejužším velení zůstal i po Pavlově odchodu ze štábu, pod tehdy novým náčelníkem Josefem Bečvářem působil jako jeho první zástupce.

Malenínský se následně 1. srpna 2017 stal českým představitelem při NATO v Bruselu. V praxi to znamenalo, že Česko zastupoval ve Vojenském výboru NATO. Výbor určuje obrannou strategii celé aliance. Jak deník Aktuálně.cz zjistil, tento post je pro Malenínského poslední armádní štací. Až se na podzim po uplynutí své mise 31. října vrátí domů, musí svléknout uniformu.

"Jedná se o rozhodnutí náčelníka Generálního štábu (Aleše Opaty), které ministr obrany akceptoval. František Malenínský je uznávaný a zkušený voják, je ale skutečností, že počet generálských míst v armádě je omezený a každá vojenská kariéra jednou musí skončit," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Armáda Malenínského zkušenosti, obohacené o misi při NATO, dál nevyužije a neprodlouží mu vojenský závazek. Jeho služba se naplní letos 31. prosince. Ke konci kariéry dovedla elitního důstojníka jeho hodnost. Je generálporučík, což je ve vojenské hierarchii po armádním generálovi druhý nejvyšší post. "V rámci armády není volné tabulkové místo s hodností generálporučíka," řekla Aktuálně.cz mluvčí Generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Nové zaměstnání, nebo úřad práce

V červenci jedenašedesátiletý generál vnímá blížící se rozluku s armádou jako přirozený vývoj. Po vojenských studiích v 70. letech vstoupil do armády v roce 1982, začínal jako velitel čety. "Je to normální život, jeden den přijde čas, kdy člověk musí odejít. Nedeprimuje mě to. Já jsem si své odsloužil, teď je to na jiných," sdělil Aktuálně.cz generál Malenínský.

Generálporučík František Malenínský.
Generálporučík František Malenínský. | Foto: Ministerstvo obrany

Podle informací Aktuálně.cz náčelník Opata s generálem jeho stažení ze služby po návratu z Bruselu konzultoval. Do jednání šel s tím, že s Malenínským dál nepočítá a závazek mu neprodlouží. "Měl jsem jednání s generálem Opatou. Řešili jsme, co dál. Věci se vyvinuly, došlo mezi námi k dohodě. Tuhle situaci, dá se říct, chápu," zmínil končící generál.

Malenínský není ve věku, kdy by jeho odchod z armády šokoval. Generál Pavel svlékl uniformu v 57 letech, jeho nástupce Josef Bečvář skončil v 60 letech. Na druhou stranu v prosinci 61letý generál Štefan Muránský řídí sekci podpory ministerstva obrany. Sám Malenínský má ještě tři roky do standardního odchodu do penze. "Musím si najít zaměstnání, nebo se 1. ledna příštího roku hlásit na úřadu práce," podotkl.

Malenínského nástupce už je vybraný

Coby nový vojenský představitel Česka při NATO má podle spolehlivých informací Aktuálně.cz namířeno do Bruselu generál Jaromír Alan, ministr obrany Lubomír Metnar jeho nominaci schválil letos v červnu. Alan poslední dva roky velí sekci plánování schopností ministerstva obrany. "Personální změny předem neavizujeme. Vždy vydáváme takovou informaci dnem uvedení do funkce," uvedla mluvčí štábu Dvořáková.

Mise generála Malenínského není při NATO jediná, jež se letos na podzim z českého pohledu završí. Ke střídání dojde přímo i v jeho výkonné složce. "Po uplynutí stanovené doby pro vyslání dojde i k rotaci na pozici národního vojenského představitele ČR při Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE)," poznamenal mluvčí obrany Pejšek.

Do důchodu už v 53 letech, ale s výsluhou

  • Dosud největší emoce vzbudil odchod z armády tehdy třiapadesátiletého generála Miroslava Žižky. Byl přímým předchůdcem Malenínského ve funkci vojenského představitele ČR při NATO. Po jeho návratu z Bruselu v červenci 2017 se pro něj v armádě nenašlo uplatnění, v říjnu proto musel odejít ze služby. 
  • "Po tříletém - a myslím, že ne neúspěšném - působení v Bruselu mi nebyl prodloužen kontrakt. V armádě pro mě není místo. Neříkám to ale ani v nejmenším ukřivděně či s nějakou záští. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář se tak rozhodl a já jeho stanovisko jako voják respektuji. Takhle to zkrátka chodí," řekl tehdy Žižka v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz
  • Generálové neodcházejí z armády s prázdnou, od ministerstva obrany inkasují doživotní výsluhu. Platí to v případě Žižky i generála Malenínského, ten podle informací Aktuálně.cz bude dostávat zhruba 50 tisíc korun měsíčně.

Vrchní velitelství je v rámci působení NATO přímo v poli klíčový orgán, zodpovídá za řízení všech aliančních vojenských operací. Za Česko v něm působí generál Petr Mikulenka. Až se na podzim pětapadesátiletý generál vrátí z mise, na rozdíl od Malenínského bude v armádě pokračovat. Podle informací Aktuálně.cz nastoupí coby nový velitel do čela Velitelství vzdušných sil při Generálním štábu Armády České republiky.

Malenínský zatím neví, čemu se bude po odchodu z armády věnovat. Říká, že nic konkrétního v plánu nemá. "Uvažuji i tom, že bych předal zkušenosti. Dělal mentora nebo učil. Ale to jsou v tuto chvíli jen otázky, které se mi honí hlavou," uvedl. Po návratu do Česka se sejde s náčelníkem Opatou, aby spolu konec služby probrali. Podle informací Aktuálně.cz není vyloučené, že otevřou možnost externího působení pro armádu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Dívkám v britském klubu někdo píchl do nohy injekci s narkotiky, policie zadržela dva mladíky

Britská policie zadržela dva muže ve věku 18 a 19 let v souvislosti s vyšetřováním případů žen, které oznámily, že jim v nočním klubu někdo bodnul do nohy injekci s narkotiky, informoval list The Times.

Podle policie v hrabství Nottinghamshire jsou oba muži podezřelí, že ženám podali preparát s cílem "zranit je, obtěžovat nebo jim ublížit". Policisté neuvedli, jakou látku muži údajně ke zdrogování žen použili.

Bezpečnostní síly momentálně vyšetřují 15 případů, ve kterých mladé ženy a muži uvedli, že jim někdo v klubu píchnul do nohy injekci, a nejméně 140 oznámení o drogách v pití. Britská ministryně vnitra Priti Patelová ve středu požádala policii, aby jí urychleně podala informace k těmto případům. Na sociálních sítích se totiž začala množit svědectví žen, kterým se údajně něco podobného stalo, a vznikla kampaň, která vyzývá, aby lidé jeden den v týdnu bojkotovali noční kluby.

"Tato dvě zadržení přicházejí po mé prosbě a po výzvě, aby se lidé přihlásili a nahlásili nám jakékoli incidenty," uvedla šéfka policie v Notthighamshire Kathryn Cranerová. "Pokračujeme v důkladném prošetřování všech oznámení, která nám byla předložena, a tato dvě zadržení ukazují, že pracujeme extrémně tvrdě a spolupracujeme s licencovanými podniky," dodala.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Nejvyšší soud USA texaský protipotratový zákon nezablokoval

Americký nejvyšší soud se bude 1. listopadu zabývat snahou vlády amerického prezidenta Joea Bidena a poskytovatelů potratů zrušit přísný texaský zákon, který zakazuje skoro všechna umělá ukončení těhotenství. Texaský protipotratový zákon nicméně zatím zůstane v platnosti, jelikož soudci odložili rozhodnutí o tom, zda jej na žádost vlády zablokovat. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Soudci nejvyššího soudu uvedli, že budou rozhodovat o tom, zda je federální vláda oprávněná kvůli texaskému zákonu podat žalobu. Odpověď na tuto otázku pomůže při rozhodování, zda by zákon měl být zablokován, zatímco spor pokračuje. Prozatím však zákon zůstává v platnosti. Ústní jednání je plánováno na 1. listopadu. Podle agentury AP soud v kauze jedná neobvykle rychle.

V druhém nejlidnatějším státě USA protipotratový zákon platí od začátku září a je označován za nejpřísnější platné opatření proti interrupcím v zemi. Zakazuje provádět potraty od chvíle, kdy lze zachytit srdeční aktivitu embrya, tedy přibližně od šestého týdne těhotenství, kdy mnoho žen ještě ani netuší, že jsou těhotné. Potrat v Texasu nemohou podstoupit ani ty ženy, které otěhotněly v důsledku incestu nebo znásilnění. Výjimka existuje pouze pro případy krizové zdravotní situace. Texaský zákon je přitom jedním z řady podobných republikány podporovaných omezení potratů, která byla v posledních letech schválena na úrovni států USA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy