Generál bez bezpečnostní prověrky zůstane. Spor s NBÚ vzdal kvůli kauze Nagyová

Jan Horák Jan Horák
13. 11. 2019 10:28
Generál ve výslužbě Ondrej Páleník podle zjištění deníku Aktuálně.cz s konečnou platností vzdal svůj spor s Národním bezpečnostním úřadem o prověrku. Stáhl i svou druhou žalobu, kterou se domáhal osvědčení na stupeň tajné. O prověrku přišel kvůli obvinění v takzvané kauze Nagyová. Stejný případ je současně důvodem, proč o opětovné získání osvědčení přestal usilovat.
Foto: Ludvík Hradilek

"Pan žalobce vzal v plném rozsahu žalobu zpět. Důvody tam uvedené nejsou, bylo by to zbytečné. Ve chvíli zpětvzetí žaloby se tím soud přestává zabývat," potvrdila Aktuálně.cz Markéta Puci, mluvčí Městského soudu v Praze, jenž Páleníkovu žalobu vyřizoval. Nadcházející čtvrtek měl soud generálovo podání poprvé projednávat, ale jednání po aktuálním vývoji zrušil.

Páleník vedle své služby v Afghánistánu, velení Vojenskému zpravodajství či řízení Státních hmotných rezerv proslul i coby aktér takzvané kauzy Nagyová, která roku 2013 vedla k pádu vlády Petra Nečase. Generála tehdy obvinila policie. Jeho role spočívala v tom, že s dalšími důstojníky vojenské tajné služby na pokyn tehdejší Nečasovy milenky Jany Nagyové nechal sledovat premiérovu ženu Radku.

Právě kvůli angažmá ve zmíněné kriminální kauze ho Národní bezpečnostní úřad o prověrku připravil. Páleník o ni znovu požádal, ale v únoru 2014 mu NBÚ její vydání odepřel. Generál následně narazil i s odvoláním, v tomto případě rozkladem, u tehdejšího šéfa NBÚ Dušana Navrátila. Spor se poté přesunul do soudní síně. Generál ve výslužbě v červnu a červenci 2014 podal dvě žaloby.

Obě k městskému soudu přitom poslal jen pár týdnů poté, co ho státní zástupce kvůli zneužití Vojenského zpravodajství obžaloval. První Páleníkovo podání mířilo proti rozhodnutí NBÚ o odebrání osvědčení. Jak informovala ČTK, v tomto případě vzal generál žalobu zpátky 10. října. I tehdy měl pražský městský soud krátce předtím, než by začal případ projednávat.

"Požadovali, aby se rozhodnutí ředitele NBÚ (o nevydání prověrky) zrušilo a vrátilo se žalovanému k dalšímu řízení," přiblížila mluvčí soudu Puci, čeho se bývalý šéf vojenských zpravodajců domáhal v druhé žalobě.

Proč tak náhle v obou případech zařadil Páleník zpátečku, jeho advokát Tomáš Sokol nevysvětil. "Já se k tomu nechci vyjadřovat, protože nejsem zbavený mlčenlivosti," sdělil Aktuálně.cz.

Cejch pravomocně odsouzeného 

Podle informací Aktuálně.cz jsou však důvody generálovy otočky prosté. Letos v březnu uslyšel v kauze Nagyové pravomocný rozsudek, ze soudní síně odešel za zneužití pravomoci úřední osoby s podmíněným trestem dvou a půl let se zkušební lhůtou čtyř let. S takovým cejchem je vyloučené, aby dosáhl na bezpečnostní prověrku, což generál po delší úvaze přijal.

Generál ze zahraničních misí

Generál Ondrej Páleník (* 1965) platil za mimořádně zkušeného vojáka, na přelomu let 1990 a 1991 se jako velitel čety strážní roty čs. speciální protichemické jednotky zúčastnil operací Pouštní štít a Pouštní bouře v Perském zálivu. V letech 2004 a 2006 řídil kontingent speciálních sil při operaci Trvalá Svoboda v Afghánistánu. 
V červnu 2007 se stal ředitelem Vojenského zpravodajství, ve funkci vydržel do 21. října 2012. Mezitím ho tehdejší prezident Václav Klaus 28. října 2009 povýšil do hodnosti generál poručíka. Po konci v čele vojenské tajné služby obratem nastoupil do pozice předsedy Státních hmotných rezerv.
13. června 2013 ho sebrali a obvinili příslušníci tehdejšího ÚOOZ v kauze Nagyová kvůli zneužití Vojenského zpravodajství. Ve vazbě strávil 37 dní. 12. února 2014 ho koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL odvolala ze Státních hmotných rezerv. 

Stát s Páleníkem přetrhal vazby po jeho obvinění už v únoru 2014, kdy ho vláda Bohuslava Sobotky odvolala z čela Státních hmotných rezerv. Deník Právo v roce 2015 upozornil, že generál působí coby jednatel bezpečnostní agentury Uton Security. Deník Aktuálně.cz zjistil, že jeho angažmá skončilo v květnu 2016. Firma se pak ve stejný okamžik přejmenovala na Unigeo NT-4.

"Od státního zástupce jsme slyšeli samé lži a nesmysly," odmítl Páleník své trestní pochybení v kauze Nagyová. Proti pravomocnému rozsudku podal letos v srpnu dovolání. Před soudem stanul coby obžalovaný i v jiné trestní kauze. Vedle svého předchůdce v čele Státních hmotných rezerv Tomáš Perutky měl připravit stát o desítky milionů korun ve prospěch firmy Viktoriagruppe. Soud ho minulý měsíc nepravomocně očistil.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy