Jaká je odpovědnost žalobců? Do Sněmovny se vrací žhavé téma

Jan Němec Jan Němec
18. 3. 2014 10:44
Kvůli "kauze Vidnava" má Petr Gazdík připravenou interpelaci na ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Téma odpovědnosti státních zástupců se zřejmě opět dostane na pořad jednání Sněmovny.

Místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové) má připravenou interpelaci na ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO) kvůli "kauze Vidnava", a to už na poslaneckou schůzi, která začíná v úterý.

"Tato kauza se táhla dva roky, oba obviněné stála dva roky života a profesní kariéru. Tak se chci zeptat paní ministryně, co s tím bude dělat a jak bude i v budoucnu k podobným případům přistupovat," řekl Aktuálně.cz Gazdík.

V "případu Vidnava" byli obviněni někdejší generální ředitel Vězeňské služby Luděk Kula a náměstek ministra spravedlnosti Radek Steiner kvůli nákupu objektu v obci Vidnava, který se měl přebudovat na vězeňské zařízení. Ministerstvo za něj zaplatilo 29 milionů korun, projekt se neuskutečnil a stát se teď snaží objekt prodat.

Vyšetřování skončilo, zapomeňte?

Podle policie a státního zástupce byl nákup nevýhodný a obvinění prý navíc věděli, že na rekonstrukci nemá ministerstvo peníze, čímž se dopustili zneužití pravomocí a porušili povinnost při správě cizího majetku.

Jenže v únoru pražský státní zástupce vyhověl stížnosti obviněných a jejich stíhání zrušil. Konstatoval při tom, že se trestného činu nedopustili a že státu žádná škoda nevznikla.

"Takže se chci ptát, jak takový zásah do života dvou lidí vysvětlí příslušný státní zástupce a jak si ho zodpoví," vysvětluje svoji interpelaci Petr Gazdík a dodává: "Myslím, že Nečasova vláda uvolnila policii a státním zástupcům ruce a je to dobře. Ale s tím musí jít ruku v ruce odpovědnost: Není možné, aby byli státní zástupci ze svého počínání neodpovědní. To pak hrozí svévole – a tady je konkrétní případ."

Gazdík zároveň připomíná i kauzu Vlasty Parkanové a letounů CASA, jejíž šetření se už také táhne léta, nebo aféru Jany Nagyové a pádu Nečasovy vlády: "Pan Ištvan jen dokola říká, že rozplete šílenou chobotnici lobbistů a kmotrů. Jsem zvědav, zda vyvodí odpovědnost, pokud se mu to po tak monstrózním zásahu nepovede."

Ovlivní debatu k zákonu o státních zástupcích?

Interpelace ve Sněmovně v českém podání příliš velký dopad nemívají. Ministr na dotaz většinou odpoví, poslanec může položit doplňující otázku, ale tím tlak na ministra v podstatě končí.

Ostatně ministryně Válková už dřív dala najevo, že do kauz státních zástupců zasahovat nehodlá, naposledy poté, co ji ODS vyzvala k odvolání státního zástupce Ivo Ištvana po obvinění expremiéra Petra Nečase v "kauze trafik" pro tři rebelující poslance za ODS.

Podobné případy ale mohou ovlivnit debatu o novém zákoně o státních zastupitelstvích, až dorazí do Sněmovny. Ministerstvo spravedlnosti na něm pracuje léta a zákon měl zajistit ještě větší autonomii státních zastupitelství na politice. Ministryně Rusnokovy úřednické vlády ale návrh označila za nedodělek, na kterém je třeba ještě pracovat.

Teď musí nový zákon (nebo novelu stávajícího) předložit právě ministryně Helena Válková. Z legislativního plánu Sobotkova kabinetu vyplývá, že ho má vláda dostat na stůl už letos v červenci.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy