Obrazem: Konec plýtvání pitnou vodou. Botanickou zahradu zavlaží voda z Vltavy

Obrazem: Konec plýtvání pitnou vodou. Botanickou zahradu zavlaží voda z Vltavy
Botanická zahrada dosud veškeré své expozice zavlažovala pitnou vodou.
Počasí chudé na atmosférické srážky, které panuje už několik let, je pro řadu rostlin velmi limitující a znamenalo nutnost navýšení zálivky. Náklady na zalévání tak každým rokem stoupaly.
Vedení zahrady se tak rozhodlo pro ekologičtější i méně nákladné řešení - vodu přivede potrubím z nedaleké Vltavy. (Na snímku je ředitel botanické zahrady Bohumil Černý.)
Čerpací stanice, která vodu z řeky bude rozvádět do potrubí, bude stát nedaleko Trojské lávky. Nyní na ní probíhají dokončovací práce.
Foto: Botanická zahrada Praha
Martina Heroldová Martina Heroldová
5. 5. 2020 18:38
Trojská botanická zahrada se rozhodla pro ekologičtější řešení, jak zajistit dostatek vody pro veškerou svoji flóru. Zatímco dosud areál zavlažovala převážně pitná voda, nově bude závlahu zajišťovat především nedaleká Vltava. To zahradě umožní také vybudovat několik nových projektů, jako je kaňon s řekou a vodopádem či japonský mlžný les.

Botanická zahrada v Praze se rozkládá na území o rozloze 25 hektarů, které bylo dosud zásobováno pitnou vodou. Množství vody však v posledních letech stále rostlo s ohledem na současné meteorologické podmínky chudé na srážky.

Ačkoliv se řešení v podobě užitkové vody z nedaleké Vltavy nabízí, botanická zahrada na vytvoření potřebného potrubí čekala více než 40 let. Čerpání vody do poměrně strmé trojské stráně je totiž technicky i finančně náročné. Peníze na stavbu se podařilo sehnat až v minulém roce, část zahrady tak již letos zavlaží vltavská voda, celý projekt by měl být hotový do konce roku 2021.

"Pro botanickou zahradu bylo dále neudržitelné zalévat pitnou vodou. Náklady se každoročně šplhaly nad dva miliony korun. Nové řešení nám pomůže nejen ušetřit tyto gigantické finanční prostředky, ale zejména posune rozvoj zahrady mílovými kroky kupředu," uvedl ředitel zahrady Bohumil Černý. 

Podle něj nová technologie umožní také realizovat některé náročnější projekty. "Stabilní zdroj vody nám umožní uskutečnit budování plánovaných expozic, které se bez dostatku vody neobejdou. V budoucnu se tak návštěvníci budou moci projít vodním světem Ameriky nebo japonskými mlžnými lesy," dodal.

Čerpací stanice se bude nacházet nedaleko Trojské lávky, na ni bude napojeno přibližně 860 metrů dlouhé vodovodní potrubí. Praha tak zabije dvě mouchy jednou ranou - potrubí totiž vede také pod zahradami Trojského zámku, který vodu z Vltavy také využije k zavlažování svých zahrad. Voda poté bude procházet Trojskou ulicí až do botanické zahrady, kde je potrubí ukončeno v severní části areálu u rozhledny. Tam se nachází nyní už dostavěný podzemní vodojem o celkovém objemu 70 metrů krychlových, popsal Václav Jůzko, vedoucí stavebního oddělení botanické zahrady.

Nyní je potřeba ještě propojit všechny nové i stávající rozvody a oddělit je od přívodů pitné vody. "V tomto roce budou expozice v severní a střední části zahrady již plně zavlažovány vltavskou vodou. Na přelomu roku pak bude probíhat připojení jižní části zahrady. Od roku 2021 bude systém závlahy v botanické zahradě plně zásobován vltavskou vodou," dodává Bohumil Černý.

Dostatečná zásoba vody tak umožní intenzivní rozvoj zahrady. V její severní části dojde k rozšíření vodních ploch a prvků. Jezírko a rašeliniště v budoucnu doplní hluboce zařízlý kaňon s řekou a vodopádem vybudovaný v současné přirozené erozní rýze navazující na expozici Americké prérie. Lesní porost obohatí část věnovaná japonským mlžným lesům. Jiná nová expozice umožní v rámci vzdělávací funkce sledovat vývoj rostlin v průběhu evoluce od prvních zelených obyvatel planety až po vývojově nejmladší druhy. 

V půdě chybí 30 až 40 % vody, ale to není to nejbolavější. Bát se musíme nedostatku vody v tocích, upozorňuje rektor České zemědělské univerzity. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 8 minutami

GIBS nezjistila, že by informace z kauzy soudce Sováka vynášeli policisté. Prověřování odložila

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

"Vyhodnocením všech získaných materiálů a informací nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníka bezpečnostního sboru. Celá věc tak byla uložena ad acta," řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Benešová v lednu uvedla, že by se GIBS měla kauzou zabývat. Zároveň žádala Bradáčovou o prověření úniků. V případu soudce Sováka obviněného z korupce a ovlivňování soudních řízení podle ní některá média měla přístup k interním informacím.

Benešová také uvedla, že vzhledem k rozsahu a detailnosti informací je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. Pražské vrchní státní zastupitelství, jehož státní zástupce Sovákovu kauzu dozoruje, se proti kritice ohradilo. Únik ze spisů ze strany policie pak odmítl i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Mazánek i Bradáčová poukázali na to, že k únikům došlo až poté, co příslušné dokumenty obdržely strany trestního řízení - tedy mimo jiné stíhaní lidé a jejich obhájci.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce tvrdí, že úplatky nebral.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy