Na Ústavní soud se obrátil bývalý vysoký komunistický funkcionář Vladimír Flegl se svou manželkou. Dům v Kytlici na Děčínsku získal Flegl poté, kdy komunistický režim zabavil tento majetek rodině profesora Eduarda Goldstückera po emigraci v roce 1968.
Funkcionář získal dům v polovině sedmdesátých let i s pozemky přibližně za třicet šest tisíc korun.
Podle rozhodnutí okresního soudu v Děčíně i krajského soudu v Ústí nad Labem získali Fleglovi dům v rozporu s tehdy platnými předpisy a na základě protiprávního zvýhodnění. Krajský soud uvedl, že Flegl, který tehdy působil v Úřadu předsednictva vlády a byl funkcionářem komunistické strany, měl o koupi domu velký zájem a jednal kvůli němu s funkcionáři Okresního národního výboru v Děčíně.
Funkcionář: Vše bylo dle zákona
Ústavní soud však dnes vrátil případ zpět Nejvyššímu soudu, kam poslali Flegovi dovolání. Nejvyšší soud dovolání zamítl s tím, že bylo podáno opožděně.#reklama
Ústavní soudci ale rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušili a uvedli, že v případu dovolání manželů Fleglových došlo k porušení jejich práv. Nejvyšší soud se tak dovoláním musí zabývat. Ústavní soudci ale dnes zároveň zamítli stížnost na postup okresního i krajského soudu.
Podle Fleglových byly smlouvy o koupi domu a pozemků uzavřeny v souladu s tehdejšími zákony. A tvrdí, že nebyli protiprávně zvýhodněni, zpochybnili i to, zda Eduard Goldstücker mohl vůbec o vracení domu a pozemků usilovat.
Profesor Eduard Goldstücker, světově uznávaný znalec Franze Kafky, vězeň komunistického režimu a zároveň jeden z předních představitelů pražského jara v roce 1968, přitom o vrácení domu v Kytlici požádal už po svém návratu z emigrace v roce 1990.
Soudy se vlekly přes dvanáct let, teprve v roce 2003 soudy rozhodly, že se má dům Goldstückerovým vrátit. Manželé Goldstückerovi se ale tohoto rozhodnutí nedočkali, oba zemřeli. Ve sporu pokračovala jejich dcera.
Příběh zabavení domu Goldstückerových je přitom charakteristický pro postup komunistického režimu při "zestátňování" majetků emigrantů. Tři roky po emigraci komunistický soud odsoudil Martu Goldstückerovou za nezákonné opuštění republiky k jednomu roku vězení a k propadnutí majetku státu.
Přidělen občanům dle potřeby
Eduard Goldstücker byl sice zbaven občanství, na to se ale konfiskace majetku nevztahovala a stát tak nemohl dům zabavit. Finanční odbor Okresního národního výboru v Děčíně ale u soudu nakonec dosáhl zrušení bezpodílového vlastnictví manželů Goldstückerových a celý majetek tak definitivně přešel pod stát.
Goldstückerovým dcerám pak úřady napsaly, že jejich majetek "bude přidělen občanům dle celospolečenské potřeby". V roce 1976 pak dům i pozemky koupili Fleglovi.
Podle odhadů spolků sdružující lidi, kteří emigrovali z komunistického Československa, existuje více než třicet tisíc případů neoprávněné vyvlastnění majetku. To, že se v Česku soudní spory o vracení takové majetku vlečou neúměrně dlouho, potvrdil také Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Stalo se tak v případě bratrů Hartmanovým v roce 2003, kdy jim za to, že jejich nároky české soudy projednávaly deset let, přisoudil odškodnění převyšující tři sta tisíc korun.
