Praha - Ne jedno, ale hned tři referenda během tří týdnů na přelomu září a října plánuje radnice Prahy 10.
Doslova pytel s referendy se zde roztrhl poté, co místní aktivisté kritizují plánovanou stavbu nového sídla úřadu za takřka miliardu korun. Považují stavbu za předraženou a sesbírali dostatek hlasů pro vyhlášení referenda.
O tom, zda referenda vyhlásí, zastupitelstvo rozhoduje na svém pátečním opakovaném mimořádném zasedání.
Hlavním jádrem sporu je to, kdy se referendum o stavbě nové radnice uskuteční. Aktivisté požadují, aby bylo počátkem října současně s komunálními volbami. Jen tehdy totiž přijde dostatek hlasujících, aby bylo referendum platné a pro politiky tedy závazné.
Radniční koalice v čele se starostou Bohumilem Zoufalíkem (Nez., dříve ODS) ale prosazuje termín druhého kola doplňovacích voleb do Senátu poslední zářijový víkend. V tomto termínu ale téměř jistě nepřijde dostatek voličů. A Zoufalík nyní dokonce rozeslal návrh, aby radnice uspořádala hned tři referenda po sobě.
Chtějí to rozpliznout
Aktivisté i opoziční politici, kteří hlasy proti netransparentnímu průběhu pořízení nové radnice sbírali, jsou přesvědčeni, že jde o snahu jejich referendum zmařit.
"Odcházející politici na Praze 10 vymýšlejí, jak zhatit podané referendum s podpisy téměř deseti tisíc voličů a na poslední chvíli ještě protlačit stavbu radnice za miliardu," říká jedna z iniciátorek referenda Renata Chmelová z iniciativy Společně pro desítku.
"Chtějí to rozpliznout, zmást občany," souhlasí zastupitel za opoziční TOP 09 a další člen přípravného výboru referenda Radek Lojda.
A postup radnice kritizuje i právnička Transparency International Aneta Judová. "V praxi činí vše pro to, aby místní referendum, jež podpořilo na 9000 občanů, nebylo vyhlášeno," říká na adresu radniční koalice Judová, podle níž o tom svědčí nejen rozšíření původního referenda dalšími otázkami, ale i současné obstrukce s termínem jeho vyhlášení.
Napoprvé neprošlo
Referendum, pro jehož podporu sesbírali odpůrci drahé radnice 9641 podpisů, mělo mít původně čtyři otázky – například zda má nové sídlo úřadu stát maximálně půl miliardy a zda má být zrušeno dosavadní výběrové řízení. Nebo jestli by měla být na novou podobu úřadu vyhlášena architektonická soutěž. A iniciátoři požadovali také to, aby se referendum uskutečnilo druhý říjnový týden spolu s komunálními volbami.
Vedení radnice již na minulou středu svolalo mimořádné zastupitelstvo – a až na samotném jednání zúčastněným zastupitelům rozdalo materiál, v němž navrhlo dalších jedenáct otázek. A také to, aby referendum nebylo v den komunálních voleb, ale o čtrnáct dní dříve, kdy se koná druhé kolo doplňovacích voleb do Senátu. To by znamenalo, že by referendum téměř jistě nebylo platné, protože by se nedostavil potřebný počet voličů.
K překvapení vedení radnice ale návrh neprošel. Hlasování se totiž zdrželi někteří členové vládní koalice ze sdružení Desítka pro domácí, kterým vadilo, že návrh dostali až během jednání. A vedení radnice vzápětí oznámilo, že mimořádné jednání svolá znovu – tentokrát na dnešek.
Hazard, hospic, Ďolíček
V návrhu jednání, který podepsal starosta Zoufalík, je ale nečekaně vyhlášení tří referend.
Během prvního kola senátních voleb 19. a 20. září se chce radnice ptát například na to, zda lidé souhlasí s nulovou tolerancí k hazardu (a s tím vyplývajícími riziky, že vypadnou peníze, které z hazardu plynou na podporu mládežnického sportu) či zda si přejí vybudovat z prostředků městské části hospic.
A při druhém kole doplňovacích voleb o týden později má padnout kromě již zmíněných otázek na stavbu nové radnice i otázka, zda se má zrekonstruovat vršovický ďolíček – tedy stadion Bohemians 1905 – nákladem až 150 milionů korun.
Je přitom téměř jisté, že v obou termínech nebude dostatečný počet hlasů. Pro to, aby referendum bylo závazné, musí totiž dorazit nejméně 35 procent oprávněných voličů.
Jak v Kladně, tak i ve Zlíně
Příklad? Když byly před třemi lety doplňovací volby do Senátu v Kladně kvůli úmrtí dosavadního senátora Jiřího Dienstbiera, v prvním kole byla 23procentní účast, v druhém pak přišlo pouze 17 procent oprávněných voličů.
A s takřka totožnými čísly – 23 a 16 procent – skončily letos v lednu doplňovací volby ve Zlíně, když se hledal nástupce Tomia Okamury, který se mezitím stal poslancem.
Dostatečná účast – přes 40 procent – se dá očekávat pouze při třetím referendu, které má být v termínu komunálních voleb 10. a 11. října. Při nich se radnice chce ptát, zda lidé souhlasí například se zajištěním bezpečnosti dětí a majetku občanů pomocí kamerového systému, zda má pokračovat privatizace bytů či jestli má městská část přispívat i nadále na opravu komunikací či by měla vybudovat parkovací dům.
To jsou otázky na pět dní!
Proč radnice plánuje takový neobvyklý krok a vyhlašuje tři referenda, nedokáže vysvětlit. "V uvedeném termínu bohužel nejsme schopni odpovědět, standardní doba odpovědí občanům je 5 pracovních dní," odpověděl po dvou dnech na otázku, proč radnice dělá tři referenda po sobě, mluvčí městské části Jan Charvát.
Deník Insider se snažil získat stanovisko i od starosty Bohumila Zoufalíka, který je pod návrhem podepsán. Ten ale nebral telefon ani nereagoval na zaslané SMS.
Tím, že radnice uspořádá tři referenda, navíc výrazně zatíží svoji kasu. Náklady na ně – podle jejích vlastních propočtů – přijdou na 5,4 milionu korun. Kdyby bylo referendum jedno, ušetřila by Praha 10 více než tři miliony korun.
"Vedení radnice se rozhodlo jít průkopnickou cestou, kdy se rozhodování o podstatných tématech (které si zvolili sami občané) formou místního referenda mohou zúčastnit všichni občané, kteří o tato témata mají zájem," reagoval Charvát.
Cosi shnilého…
Praha 10 přitom není jediným místem, kde vyhlášení referenda – byť jeho iniciátoři sesbírali dostatečný počet podpisů – provázejí problémy a obstrukce. Ukázkovým příkladem bylo před dvěma roky podobné referendum za nepředraženou radnici v Praze 7.
Vedení radnice, které tvoří ODS a ČSSD, to odmítlo s argumentem, že jsou otázky nejednoznačné – přes jeho odpor pak nakonec referendum vyhlásil až Nejvyšší správní soud.
"Pokud se zastupitelstvo snaží, aniž jsou pro to zákonné důvody, navíc všemi dostupnými prostředky, zablokovat místní referendum na základě iniciativy občanů, může to být zároveň signálem, že je cosi shnilého v království dánském," uvedl tehdy předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Následně lidé v referendu zavázali vedení Prahy 7, že budova nové radnice nesmí stát víc než půl miliardy a musí být vybrána ve veřejné soutěži. Nedlouho předtím totiž vedení radnice chtělo pro svých 230 úředníků koupit budovu za více než miliardu korun.
Posuneme o týden
A vyhlásit referendum v termínu, kdy se dá očekávat dostatečná účast voličů, se některé radnice brání i nyní. Například na Praze 1, kde místní aktivisté sesbírali dostatek hlasů pro referendum proti hazardu. V den, kdy donesli na radnici dostatečný počet podpisů, starosta Oldřich Lomecký (TOP 09) rozhodl o posunutí termínu zastupitelstva, které mělo být 9. září, o týden. I když potom zastupitelstvo referendum vyhlásí, stejně už se nemůže konat současně s komunálními volbami. Nebude totiž dodržena povinná lhůta minimálně 25 dnů mezi vyhlášením referenda a jeho konáním.
V Jihlavě zase místní aktivisté protestují proti plánu postavit zde spalovnu. A chtějí, aby o tomto návrhu rozhodlo také referendum. Úředníci magistrátu ale oznámili, že v návrhu nejsou věrohodně vyjádřeny náklady, spojené s referendem. Aktivisté to považují za obstrukce a oznámili, že podají žalobu. "Bude soudu předána koncem tohoto týdne," řekl zmocněnec výboru referenda Vít Prchal.
A do třetice se vedou spory v Holešově. I tam aktivisté nasbírali dostatek hlasů a požadovali referendum o nulové toleranci k hazardu. Místní zastupitelé je sice vyhlásili – ale již na první zářijový víkend.
Článek vyšel v pátek 22. srpna 2014 v sesterském deníku Insider.
