Video: Na Šumavě poprvé natočili vzácnou kočku divokou. Značkuje si území

Domácí Barbora Němcová Domácí, Barbora Němcová
Aktualizováno 10. 1. 2017 14:21
Fotopast v Chráněné krajinné oblasti Šumava zachytila vzácnou kočku divokou. Ta z našeho území zhruba před dvě stě lety vymizela. Šelma, která je vzrůstem větší než kočka domácí, si na videích značkuje své území tak, jak je typické pro kočky či rysy. Kočka divoká, která se živí především hlodavci a žije hlavně v níže položených teplejších oblastech s listnatými a smíšenými lesy, se často stává obětí chybného odstřelu, kdy si ji lidé spletou s kočkou domácí.
Video kočky divoké. | Video: Šelmy.cz

Šumava – Fotopast, která v Chráněné krajinné oblasti Šumava monitoruje výskyt rysů, zachytila u nás vzácnou kočku divokou. Ta z českých lesů vymizela před zhruba 200 lety. "Vzhled i chování zvířete na záznamu odpovídají vzácnému zvířeti," upřesňují zástupci Hnutí Duha s tím, že monitoring kočky divoké je velmi obtížný. "Její teritorium je malé, má rozlohu sotva pár kilometrů čtverečních a komplikuje jej i její skrytý způsob života a nízká početnost," vysvětlují.

Šelma, která je vzrůstem větší než kočka domácí, má odlišný ocas a jiné zabarvení, si na videích značkuje své území tak, jak je typické pro domácí kočky či rysy. "Nalezení genetických vzorků by mohlo přinést zajímavé informace o původu šelmy," doplňují.

Kočka divoká, která se živí především hlodavci a žije hlavně v níže položených teplejších oblastech s listnatými a smíšenými lesy, se často stává obětí chybného odstřelu, kdy si ji lidé spletou s kočkou domácí.

Kočka divoká se na českém území běžně vyskytovala až do poloviny 18. století. Kvůli pronásledování člověkem se ale její počty drasticky snížily. "Záznamy mohou ilustrovat postupný návrat této šelmy do naší přírody, ale také vypovídají o rozvoji monitorovacích technik pro sledování skrytě žijících šelem a rozšiřování mapovaného území," sdělila zooložka Správy Národního parku Šumava Elisa Belotti.

O úplně první výskyt divoké kočky za posledních pár let se ale nyní nejedná. "V roce 2011 se podařil první záznam kočky divoké v Česku po zhruba 60 letech," vysvětluje odbornice na divoké kočky Jana Pospíšková s tím, že nyní je to první videodokumentace.

Kolik divokých koček se v Česku vyskytuje lze ale podle ní jen těžko odhadovat. "Spíše to vypadá, že se tady objevují jedinci, kteří přicházejí ze sousedních zemí, kde kočky žijí trvale," myslí si Pospíšková a upozorňuje, že trvalý výskyt divokých koček v Česku se zatím nepodařil prokázat. "Ale je možné, že nám to jenom uniká," připouští.

Žádné speciální kočičí hlídky, podobně jako ty vlčí nebo rysí, u nás v současné době nejsou.  "Dá se to spojit, i když je pravda, že rysí a vlčí hlídky jsou spíš v těch vyšších polohách, kde kočky nemají úplně ideální podmínky," říká Pospíšková.

Divoké kočky mívají při jednom vrhu jen okolo dvou až čtyř koťat, na rozdíl od koček domácích, které mají více mláďat. Problémem navíc je, že se divoké kočky často kříží s volně žijícími kočkami domácími, čímž se genetický kód koček divokých "rozmělňuje a degeneruje". "Je tedy možné že kočka divoká se jednou úplně rozplyne v kočkách domácích," upozorňuje Pospíšková.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
Další zprávy