Foto: Konec obřího Stalina na Letné. Před 60 lety komunisti odstřelili svou modlu

Archivní fotografie zachycující odstřel pomníku J. V. Stalina v Praze na Letné dne 28. 10. 1962.
18. prosince 1952.
15. ledna 1953. Sochař Otakar Švec později spáchal sebevraždu. Jeho známí nepochybovali o tom, že to bylo i kvůli této zakázce.
15. listopadu 1954.
30. září 1954.
Foto: ČTK
Dan Poláček Pavel Švec ČTK Dan Poláček, Pavel Švec, ČTK
Aktualizováno 22. 10. 2022 18:39
Obrovské úsilí vynaložené komunistickým režimem v Československu při budování pomníku sovětskému vůdci Josifu Stalinovi v Praze přišlo vniveč za pouhých sedm let. Nedostatek předvídavosti a soudnosti stál za tím, že monstrózní dílo za 140 milionů korun bylo dokončeno až v době, kdy se kult Stalinovy osobnosti v Sovětském svazu již notně otřásal. V říjnu 1962 byl pomník odstřelen.

Gigantické kamenné sousoší, jehož ústřední postavou byl sovětský vůdce Josif Vissarionovič Džugašvili, známý jako Stalin, mělo podle představ svých objednavatelů shlížet z pražské Letenské pláně na věčné časy. Diktátor zemřel 5. března 1953. Pomník se slavnostního odhalení dočkal až 1. května 1955. Nedlouho poté se však nad Stalinovým odkazem začala stahovat mračna.

V roce 1956 jeho nástupce Nikita Chruščov přednesl proslulou řeč, v níž zkritizoval kult Stalinovy osobnosti. Českoslovenští komunisté dlouho váhali, jak na nový kurz zareagovat. Po dlouhých letech své absolutní ideové závislosti na Moskvě tápali. K definitivnímu rozhodnutí odstranit Stalinovu sochu z Letné tak dospěli teprve v roce 1961.

Nápad monstrózní dílo postupně rozebrat byl pro svoji náročnost zamítnut, a tak byla socha na podzim 1962 natřikrát odstřelena. Demolice kolosu byla zahájena před 60 lety, 19. října 1962, a ukončena 6. listopadu 1962.

Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Návrhů na jeho umístění bylo několik, zvláštní komise v čele s tehdejším ministrem informací, komunistou Václavem Kopeckým, dala přednost Letné, konkrétně místu poblíž Hanavského pavilonu. Nakonec ale padlo rozhodnutí postavit pomník o trochu východněji, přímo proti Čechovu mostu.

Podoba monumentu vzešla z výtvarné soutěže vypsané v dubnu 1949. Z více než pěti desítek došlých návrhů vybrala porota k realizaci studii architekta Jiřího Štursy, jeho ženy Vlasty a sochaře Otakara Švece. Vítězný tým přišel s ideou sousoší, v němž bylo za Stalinem sešikováno osm postav symbolizujících československý a sovětský lid. Právě kvůli množství postav se později monumentu přezdívalo "fronta na maso", ale porotci byli nadšení.

Na základní kámen budoucího pomníku poklepal premiér a budoucí komunistický prezident Antonín Zápotocký 22. prosince 1949. Vlastní stavební práce započaly v únoru 1952. Rok před Stalinovou smrtí. Pod rukama šesti stovek stavbařů začalo vyrůstat největší skupinové sousoší v Evropě.

Z patnáct metrů vysokého podstavce shlížel na Prahu ještě o půl metrů vyšší Stalin. Vnitřek monumentu tvořila železobetonová konstrukce, která byla obložena 235 žulovými kvádry ze severočeských lomů. Pomník vážil celkem sedmnáct tisíc tun a jeho výstavba přišla na tehdy astronomických 140 milionů korun.

Kvůli stavbě sochy musela Letnou opustit fotbalová Slavia, které se přesunula do Vršovic. Zpoždění stavby způsobilo, že se Stalin dokončení své sochy nedožil (zemřel v březnu 1953). Slavnostnímu odhalení pomníku v květnu 1955 ale nepřihlížel ani jeho spolutvůrce Otakar Švec, který měsíc před tím spáchal sebevraždu.

Ze Stalinova pomníku zbyl dodnes podstavec a podzemní prostory, jež do roku 1989 sloužily jako skladiště. Krátce po sametové revoluci zde vznikl rockový klub a vysílala odsud i první soukromá rozhlasová stanice v Československu, dnešní Rádio 1. První nepřehlédnutelnou změnou byla instalace obřího kyvadla Vratislava Nováka v roce 1991.

V uplynulých letech nechalo město vyztužit stropní desku spodní části pomníku. Prostor má i nadále sloužit skateboardistům a k rekreaci. Jak bude v budoucnu torzo bývalého pomníku využito, zatím město nerozhodlo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Stržená trolej přerušila provoz tramvají v Holešovicích

Porucha trakčního vedení přerušila v Praze kolem 21:30 provoz tramvají mezi zastávkami Výstaviště a Nádraží Holešovice. Provoz je ale omezen téměř v celých Holešovicích. Podle webu dopravního podniku by provoz pěti tramvajových linek mohl být v postiženém úseku obnoven zhruba hodinu po půlnoci.

Poruchu na troleji způsobil podle dopravního podniku nadměrný náklad. "Náhradní doprava není zavedena z důvodu neprůjezdnosti úseku," uvedl dopravce. Zároveň vyzval cestující, aby využili linku metra C do stanice Vltavská.

Tramvaje linek 1, 6, 17, 25 a 36 jezdí odklonem. Linky 1, 6 a 25 jsou odkloněny přes Těšnov a Invalidovnu, linka 17 přes Karlín a dále na Palmovku a Vychovatelnu. Linka 36 jezdí přes Florenc, Invalidovnu, Palmovku a Vychovatelnu.

před 5 hodinami

Dubovská se poprvé v sezoně nevešla do dvacítky

Lyžařka Martina Dubovská obsadila ve slalomu v americkém Killingtonu dvaadvacátou příčku a poprvé v této sezoně Světového poháru se nevešla do první dvacítky. První výhru ve slalomu v elitním seriálu mohla oslavit Švýcarka Wendy Holdenerová, která byla před dnešním závodem už třicetkrát na stupních vítězů, ale nikdy nezvítězila. Tentokrát se podělila o první příčku se Švédkou Annou Swennovou Larssonovou, pro niž to byla rovněž vítězná slalomová premiéra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy