Tenkrát ve Strašnicích. Unikátní staré snímky osady, kterou přeměnila v město tramvaj

Tenkrát ve Strašnicích. Unikátní staré snímky osady, kterou přeměnila v město tramvaj
Dne 2. září 1951 uspořádala pobočka AKRČS - Autoklub Praha 1, Odbor zaměstnanců Bratrství, závod na ploché dráze na stadionu Sokola Tesla ve Strašnicích. Na snímku souboj závodníků Huga Rosáka a Miloslava Špinky.
Záběr ze Starých Strašnic z roku 1958, z míst, kde ještě kdysi stával rybník.
Na snímku volné prostory mezi domy, které lidé využívají jako kluziště. Rok 1950.
V únoru 1963 byl v Černokostelecké ulici ve Strašnicích otevřen nový poštovní úřad.
Foto: ČTK
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
11. 5. 2022 12:17
Strašnice v polovině 18. století zpustošila prusko-rakouská válka. To mohl být konec. Nestalo se. Nicméně ještě v roce 1910 měly oproti dnešku desetinu obyvatel. Dynamického rozvoje se dočkaly až poté, co je před 100 lety pohltila nově vzniklá metropole - Velká Praha. Většina lidí zná Strašnice jako čtvrť sídlišť a bytových kolonií, nicméně ukrývají i historické statky či skutečně unikátní vily.

Ještě poměrně nedávno to byla jen nezajímavá vesnice s podivným názvem. Dnes jsou Strašnice pozoruhodnou pražskou čtvrtí, jež zaujme prvními "družstevními" koloniemi obytných budov i klidnou vilovou zástavbou, které vévodí reprezentativní Trmalova vila, navržená ikonou moderní české architektury Janem Kotěrou.

První zmínky o Strašnicích se datují do období let 1185 až 1222, kdy patřily vyšehradské královské kapitule. Dlouhá staletí se jednalo o ryze venkovské prostředí, rozprostírala se tu pole, stávaly hospodářské dvory a časem i dvě tvrze. Jedna z nich se poté, co zpustla, stala zkušebním terčem pro nově ulitá děla.

Zkáza však nepotkala jen starobylé stavby, ale i samotné Strašnice. Po gigantické bitvě sedmileté války mezi Rakouskem a Pruskem u nedalekých Štěrbohol 6. května 1757 byla vesnice zpustošena. Trvalo čtvrt století, než se zde začali opět usazovat lidé. A dalších několik desítek let, než místo proslavili pěstováním zelí.

Ještě na konci 19. století měly Strašnice jen 650 obyvatel. To se ovšem mělo brzy zásadně změnit. Do někdejších polí východně od Prahy se po první dekádě nového století začal přelévat stavební boom. Obec postupně získala poštovní a telegrafní úřad, četnickou stanici, vodovod, v roce 1912 elektrické veřejné osvětlení. Obrovský rozmach Strašnic dokládá počet obyvatel, kterých v roce 1910 bylo kolem čtyř tisíc, o čtvrt století později pak už 20 tisíc. Mimochodem dnes je to zhruba dvojnásobek.

Zejména ve 20. letech, kdy sem byla vybudována tramvajová trať, se staly Strašnice vítanou rezidenční oblastí středních vrstev. V tu dobu se do obce protáhly hlavní městské ulice a postupně vznikaly různé kolonie a sídliště. Jmenovitě: Masarykova kolonie (rok 1920), Zborov (rok 1920), Kolonie strojvůdců (rok 1922), kolonie Klínek (rok 1923), Rybníčky (rok 1923), Skalka (30. léta) či Solidarita (přelom 40. a 50. let).

To už však byla někdejší osada, které kdysi hrozil úplný zánik, součástí hlavního města Československa. Ke sloučení s Prahou došlo 1. ledna 1922. Zajímavostí je, že Strašnice se dočkaly velkého římskokatolického kostela až po pádu komunismu v roce 1994.

Zbývá se zamyslet nad tím, odkud se vzal ten podivuhodný název - Strašnice. S jistotou se to však neví. Podle jazykovědců je nejpravděpodobnější, že název je odvozeninou od jména místního mytického feudála Strašena. Poetičtější představa odkazuje k bludičkám, které tu v dávných časech strašily pocestné. A pak je tu ještě zcela věcná varianta, že název vznikl zkrátka proto, že tu kdysi stála strážnice. Tak jako tak, i tato nejistota svým způsobem dokresluje rozmanitost této pražské čtvrti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 34 minutami

Německo a Francie oznámily první případy opičích neštovic, WHO se obává šíření

Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie a Kanada. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. Zástupce Světové zdravotnické organizace dnes řekl, že v souvislostí s nadcházejícím létem se obává šíření této nemoci.

První dva výskyty oznámila Belgie. Nákaza se objevila u dvou lidí z různých měst, kteří se však v poslední době zúčastnili téhož večírku na blíže neurčeném místě. Oba mají mírný průběh onemocnění. Virolog Steven Van Gucht z belgické agentury pro veřejné zdraví Sciensano agentuře Reuters řekl, že očekává další nárůst případů, Belgie však podle něj zvládne dostat virus pod kontrolu.

Virus se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přenáší blízkým kontaktem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého a také kapénkami. Přenos může nastat rovněž přes kontaminované materiály, například přes ložní prádlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy