Tenkrát ve Strašnicích. Unikátní staré snímky osady, kterou přeměnila v město tramvaj

Tenkrát ve Strašnicích. Unikátní staré snímky osady, kterou přeměnila v město tramvaj
Dne 2. září 1951 uspořádala pobočka AKRČS - Autoklub Praha 1, Odbor zaměstnanců Bratrství, závod na ploché dráze na stadionu Sokola Tesla ve Strašnicích. Na snímku souboj závodníků Huga Rosáka a Miloslava Špinky.
Záběr ze Starých Strašnic z roku 1958, z míst, kde ještě kdysi stával rybník.
Na snímku volné prostory mezi domy, které lidé využívají jako kluziště. Rok 1950.
V únoru 1963 byl v Černokostelecké ulici ve Strašnicích otevřen nový poštovní úřad.
Foto: ČTK
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
11. 5. 2022 12:17
Strašnice v polovině 18. století zpustošila prusko-rakouská válka. To mohl být konec. Nestalo se. Nicméně ještě v roce 1910 měly oproti dnešku desetinu obyvatel. Dynamického rozvoje se dočkaly až poté, co je před 100 lety pohltila nově vzniklá metropole - Velká Praha. Většina lidí zná Strašnice jako čtvrť sídlišť a bytových kolonií, nicméně ukrývají i historické statky či skutečně unikátní vily.

Ještě poměrně nedávno to byla jen nezajímavá vesnice s podivným názvem. Dnes jsou Strašnice pozoruhodnou pražskou čtvrtí, jež zaujme prvními "družstevními" koloniemi obytných budov i klidnou vilovou zástavbou, které vévodí reprezentativní Trmalova vila, navržená ikonou moderní české architektury Janem Kotěrou.

První zmínky o Strašnicích se datují do období let 1185 až 1222, kdy patřily vyšehradské královské kapitule. Dlouhá staletí se jednalo o ryze venkovské prostředí, rozprostírala se tu pole, stávaly hospodářské dvory a časem i dvě tvrze. Jedna z nich se poté, co zpustla, stala zkušebním terčem pro nově ulitá děla.

Zkáza však nepotkala jen starobylé stavby, ale i samotné Strašnice. Po gigantické bitvě sedmileté války mezi Rakouskem a Pruskem u nedalekých Štěrbohol 6. května 1757 byla vesnice zpustošena. Trvalo čtvrt století, než se zde začali opět usazovat lidé. A dalších několik desítek let, než místo proslavili pěstováním zelí.

Ještě na konci 19. století měly Strašnice jen 650 obyvatel. To se ovšem mělo brzy zásadně změnit. Do někdejších polí východně od Prahy se po první dekádě nového století začal přelévat stavební boom. Obec postupně získala poštovní a telegrafní úřad, četnickou stanici, vodovod, v roce 1912 elektrické veřejné osvětlení. Obrovský rozmach Strašnic dokládá počet obyvatel, kterých v roce 1910 bylo kolem čtyř tisíc, o čtvrt století později pak už 20 tisíc. Mimochodem dnes je to zhruba dvojnásobek.

Zejména ve 20. letech, kdy sem byla vybudována tramvajová trať, se staly Strašnice vítanou rezidenční oblastí středních vrstev. V tu dobu se do obce protáhly hlavní městské ulice a postupně vznikaly různé kolonie a sídliště. Jmenovitě: Masarykova kolonie (rok 1920), Zborov (rok 1920), Kolonie strojvůdců (rok 1922), kolonie Klínek (rok 1923), Rybníčky (rok 1923), Skalka (30. léta) či Solidarita (přelom 40. a 50. let).

To už však byla někdejší osada, které kdysi hrozil úplný zánik, součástí hlavního města Československa. Ke sloučení s Prahou došlo 1. ledna 1922. Zajímavostí je, že Strašnice se dočkaly velkého římskokatolického kostela až po pádu komunismu v roce 1994.

Zbývá se zamyslet nad tím, odkud se vzal ten podivuhodný název - Strašnice. S jistotou se to však neví. Podle jazykovědců je nejpravděpodobnější, že název je odvozeninou od jména místního mytického feudála Strašena. Poetičtější představa odkazuje k bludičkám, které tu v dávných časech strašily pocestné. A pak je tu ještě zcela věcná varianta, že název vznikl zkrátka proto, že tu kdysi stála strážnice. Tak jako tak, i tato nejistota svým způsobem dokresluje rozmanitost této pražské čtvrti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Tampa porazila Floridu i potřetí, Palát nahrál na vítězný gól

Hokejisté Tampy Bay zvládli v 2. kole play off NHL s Floridou i třetí zápas a po vítězství 5:1 je dělí jedna výhra od postupu do finále Východní konference. Útočník Ondřej Palát si v dresu Lightning, kteří útočí na třetí zisk Stanley Cupu za sebou, připsal asistenci u vítězného gólu.

Palát se podílel ve 23. minutě za stavu 1:1 na brance Slováka Erika Černáka. Český útočník poslal puk od pravého mantinelu, Ross Colton ho jemně tečoval a Černák krásně vymetl levý horní roh branky Sergeje Bobrovského. Třetí gól vstřelil ve 31. minutě kapitán Tampy Steven Stamkos, jenž se v závěru stejně jako Nikita Kučerov trefil do prázdné branky při power play Panthers.

Z výhry se v dresu domácího mužstva radoval i obránce Jan Rutta. Florida s jiným českým zadákem Radkem Gudasem je po zisku Prezidentovy trofeje za vítězství v základní části na hraně vyřazení. Série může skončit úterý ve čtvrtém duelu, jenž se bude hrát opět na ledě úřadujících šampionů Stanley Cupu.

Další zprávy