Tenkrát ve Strašnicích. Unikátní staré snímky osady, kterou přeměnila v město tramvaj

Tenkrát ve Strašnicích. Unikátní staré snímky osady, kterou přeměnila v město tramvaj
Dne 2. září 1951 uspořádala pobočka AKRČS - Autoklub Praha 1, Odbor zaměstnanců Bratrství, závod na ploché dráze na stadionu Sokola Tesla ve Strašnicích. Na snímku souboj závodníků Huga Rosáka a Miloslava Špinky.
Záběr ze Starých Strašnic z roku 1958, z míst, kde ještě kdysi stával rybník.
Na snímku volné prostory mezi domy, které lidé využívají jako kluziště. Rok 1950.
V únoru 1963 byl v Černokostelecké ulici ve Strašnicích otevřen nový poštovní úřad.
Foto: ČTK
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
11. 5. 2022 12:17
Strašnice v polovině 18. století zpustošila prusko-rakouská válka. To mohl být konec. Nestalo se. Nicméně ještě v roce 1910 měly oproti dnešku desetinu obyvatel. Dynamického rozvoje se dočkaly až poté, co je před 100 lety pohltila nově vzniklá metropole - Velká Praha. Většina lidí zná Strašnice jako čtvrť sídlišť a bytových kolonií, nicméně ukrývají i historické statky či skutečně unikátní vily.

Ještě poměrně nedávno to byla jen nezajímavá vesnice s podivným názvem. Dnes jsou Strašnice pozoruhodnou pražskou čtvrtí, jež zaujme prvními "družstevními" koloniemi obytných budov i klidnou vilovou zástavbou, které vévodí reprezentativní Trmalova vila, navržená ikonou moderní české architektury Janem Kotěrou.

První zmínky o Strašnicích se datují do období let 1185 až 1222, kdy patřily vyšehradské královské kapitule. Dlouhá staletí se jednalo o ryze venkovské prostředí, rozprostírala se tu pole, stávaly hospodářské dvory a časem i dvě tvrze. Jedna z nich se poté, co zpustla, stala zkušebním terčem pro nově ulitá děla.

Zkáza však nepotkala jen starobylé stavby, ale i samotné Strašnice. Po gigantické bitvě sedmileté války mezi Rakouskem a Pruskem u nedalekých Štěrbohol 6. května 1757 byla vesnice zpustošena. Trvalo čtvrt století, než se zde začali opět usazovat lidé. A dalších několik desítek let, než místo proslavili pěstováním zelí.

Ještě na konci 19. století měly Strašnice jen 650 obyvatel. To se ovšem mělo brzy zásadně změnit. Do někdejších polí východně od Prahy se po první dekádě nového století začal přelévat stavební boom. Obec postupně získala poštovní a telegrafní úřad, četnickou stanici, vodovod, v roce 1912 elektrické veřejné osvětlení. Obrovský rozmach Strašnic dokládá počet obyvatel, kterých v roce 1910 bylo kolem čtyř tisíc, o čtvrt století později pak už 20 tisíc. Mimochodem dnes je to zhruba dvojnásobek.

Zejména ve 20. letech, kdy sem byla vybudována tramvajová trať, se staly Strašnice vítanou rezidenční oblastí středních vrstev. V tu dobu se do obce protáhly hlavní městské ulice a postupně vznikaly různé kolonie a sídliště. Jmenovitě: Masarykova kolonie (rok 1920), Zborov (rok 1920), Kolonie strojvůdců (rok 1922), kolonie Klínek (rok 1923), Rybníčky (rok 1923), Skalka (30. léta) či Solidarita (přelom 40. a 50. let).

To už však byla někdejší osada, které kdysi hrozil úplný zánik, součástí hlavního města Československa. Ke sloučení s Prahou došlo 1. ledna 1922. Zajímavostí je, že Strašnice se dočkaly velkého římskokatolického kostela až po pádu komunismu v roce 1994.

Zbývá se zamyslet nad tím, odkud se vzal ten podivuhodný název - Strašnice. S jistotou se to však neví. Podle jazykovědců je nejpravděpodobnější, že název je odvozeninou od jména místního mytického feudála Strašena. Poetičtější představa odkazuje k bludičkám, které tu v dávných časech strašily pocestné. A pak je tu ještě zcela věcná varianta, že název vznikl zkrátka proto, že tu kdysi stála strážnice. Tak jako tak, i tato nejistota svým způsobem dokresluje rozmanitost této pražské čtvrti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Teploty poprvé pokořily tropickou třicítku, na jihu Moravy bylo přes 31 stupňů

Česko dnes zažilo první tropický den letošního roku, kdy teploty vystoupají alespoň na 30 stupňů Celsia. Nejvíc naměřili v Kuchařovicích na jihu Moravy, kde bylo 31,1 stupně. Tropické počasí panovalo také v Plzni, Českých Budějovicích, Praze a v dalších městech a obcích. Teplotní rekordy padly zhruba na třetině stanic, které měří alespoň 30 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav na facebooku. Blížící se studená fronta ale vedra posledních dní ukončí a v nejbližší době se tropické teploty nečekají.

Loni meteorologové zaznamenali první tropický den o deset dní dní dříve, 10. května, předloni zase až 13. června a třeba v roce 2018 už 3. května.

Nejčastěji dnes padaly teplotní rekordy z 20. května roku 1979. Je to příklad Kuchařovic nebo Českých Budějovicích, kde bylo 30,8 stupně Celsia, zatímco maximum před 43 lety mělo hodnotu 29,2 stupně Celsia. V Havlíčkově Brodě sice teplota zůstala pod tropickou třicítkou, přesto tam překonali teplotní rekord z roku 1924. Meteorologové tam naměřili 29,4 stupně Celsia, o stupeň víc než před 98 lety.

V Plzeňském kraji bylo odpoledne nejtepleji v Plzni - Bolevci. Přístroje tam ukázaly 30,9 stupně Celsia, což je o jednu desetinu stupně víc, než byl dosavadní rekord stanice z roku 1979, řekl ČTK Pavel Kopeček z plzeňské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Na dalších stanicích západních Čech se teploty přes hranici 30 stupňů nedostaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy