Foto: Tenkrát v Novém Městě pražském. Čtvrť, která se stala středem křesťanské Evropy

Foto: Tenkrát v Novém Městě pražském. Čtvrť, která se stala středem křesťanské Evropy
Pohled na osvětlené Národní muzeum na Václavském náměstí při příležitosti 10. výročí samostatnosti Československé republiky. 28. října 1928
Celkový pohled od Letné na most císaře Františka Josefa I. (Štefánikův). Cca rok 1900
Pohled na skleník botanického ústavu Německé univerzity v Benátské ulici. Rok 1905
Pohled na zadní části domů čp. 1225 a 1226 na Novém Městě s náspem v místech někdejších Dolních Lodeckých mlýnů. V pozadí Feundův mlýn (dům čp. 1224). Cca před rokem 1910
Foto: Aktuálně.cz / Archiv hlavního města Prahy, Sbírka fotografií, Signatura snímku, XI 3737
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
22. 3. 2023 10:36
Pro rozvoj středověké Prahy měl podstatný význam český král a římský císař Karel IV., který majestátem vydaným 8. března 1348 založil Nové Město pražské. Základní kámen města, v praxi hradební zdi, byl slavnostně položen o několik dní později - 26. března. U této příležitosti redakce Aktuálně.cz přináší galerii historických fotografií navazující na seriál "Tenkrát v…".

Páteř Nového Města tvořila tři náměstí - Dobytčí trh, čili dnešní Karlovo náměstí, Koňský trh, nynější Václavské náměstí, a Senný trh, tedy Senovážné náměstí, která propojil poměrně pravidelný systém ulic.

Projekt byl skutečně velkorysý, což mimo jiné dokazuje rozloha Karlova náměstí, které bylo s 86 tisíci čtverečními metry největším náměstím v Evropě. V polovině 14. století zde navíc vznikla kaple, z níž se každý rok ukazovaly lidu říšské korunovační klenoty a ostatky svatých. Nové Město se tak stalo jedním z nejdůležitějších poutních míst křesťanského světa.

Vznik města na pravém břehu Vltavy umožnil začlenit do obranného systému Prahy i vesnici Podskalí a hlavně Vyšehrad, který císař Karel IV. v pojetí české "státnosti" pokládal za zásadní místo, kde v předkřesťanské době stálo nejstarší sídlo vládnoucího rodu Přemyslovců. Ostatně v jeho žilách kolovala díky matce Elišce krev starobylé české dynastie. 

Území Nového Města určovaly nově vybudované gotické hradby. V novověku byly doplněny či nahrazeny barokním bastionovým opevněním budovaným po třicetileté válce. V únoru 1784 se Nové Město stalo součástí Královského hlavního města Prahy, aby následně byly zrušeny obranné příkopy oddělující Staré Město a na jejich místech vznikly reprezentativní bulváry, zejména nynější Národní a Na Příkopě.

V následujících dvou staletích prošla čtvrť výraznou stavební proměnou. Vznikly budovy nádraží, Národního muzea, Národního divadla, dnešní Státní opera, Zemská porodnice u svatého Apolináře a později na místě zbouraných hradeb například i Severojižní magistrála.

 

Právě se děje

Další zprávy