Tenkrát na Břevnově. Čtvrť prvního kláštera i pivovaru se stala městem omylem

Tenkrát na Břevnově. Čtvrť prvního kláštera i pivovaru se stala městem omylem
Pohled na dům čp. 1069 (hostinec U Vonásků - U Zelené brány) v Bělohorské ulici v Břevnově. Rok 1935.
Průhled Šlikovou ulicí s usedlostí Liborka. Červenec 1923.
Nové obytné domy v Praze na Břevnově. Rok 1958.
Výstavba rekreačního areálu ROH v Praze-Břevnově. Prosinec 1983.
Foto: Aktuálně.cz / Archiv hlavního města Prahy, Sbírka fotografií, Signatura snímku, I 11449
Tomáš Klézl Dan Poláček Tomáš Klézl, Dan Poláček
Aktualizováno 26. 6. 2022 11:13
Pražský Břevnov má za sebou více než tisíciletou historii. Na konci desátého století zde vznikl nejstarší mužský klášter na českém území, kde fungoval vůbec první pivovar. I přesto byla lokalita po staletí velmi málo osídlená. To se změnilo za socialistické éry, kdy na velké části Břevnova vznikla sídliště. Letos je to 100 let, co se čtvrť stala součástí nově vzniklé Velké Prahy.

Poprvé se v písemných pramenech Břevnov objevil na listině z roku 993, která jej zmiňuje v souvislosti se vznikem kláštera svaté Markéty, který založil svatý Vojtěch a kníže Boleslav II. a kde sídlil vůbec nejstarší mužský konvent na území dnešního Česka.

Se založením kláštera kníže věnoval řádu benediktinů několik okolních vesnic, a to včetně té, která se tehdy jmenovala Břevnová. Tento název byl pravděpodobně odvozen od slova břevno, tedy synonyma pro trám nebo kládu. Jelikož byl ale zdejší klášter čistě mužský, přijali místní pro vesnici název Břevnov.

Z listiny z roku 993 lze také vyčíst, že Břevnovský klášter má další pozoruhodné prvenství - fungoval zde vůbec první doložený pivovar v Čechách.

Klášter se tak stal dominantou členité krajiny mezi Petřínem a Bělohorskou plání. Ovšem jen do roku 1420, kdy jej srovnali se zemí táborité. Od poloviny 16. století pak začala jeho postupná obnova. Stavba kláštera v jeho současné podobě začala na začátku 18. století. Vznikla zde barokní sálová bazilika podle návrhu architekta Kryštofa Dientzenhofera, která je dnes spolu s okolní zahradou chráněná jako národní kulturní památka.

Rozvoji kláštera nezabránily ani reformy Josefa II. v 18. století. Místní opat František Štěpán Rautenstrauch se angažoval v reformách škol a kněžského vzdělávání, na rozdíl od řady jiných klášterů tak ten břevnovský nebyl zrušen.

Poutníci i vojska

Podobně jako klášter vývoj Břevnova v průběhu historie určovala prastará cesta, která spojovala Prahu se západem Čech. Právě tudy přicházeli do města poutníci ze západu. Mnoho z nich se zastavilo v hostinci, který stál od 16. století u bělohorské pláně. Cesta pak končila u nedaleké smíchovské usedlosti Závěrka, kde se vybíralo clo před vstupem za hradby města.

Nechodili po ní ale pouze poutníci, řemeslníci nebo obchodníci. Razila tudy také habsburská vojska po vítězství v bitvě na Bílé hoře, později právě tudy vnikli do Prahy i Švédové.

Území, kterým lidé těsně před vstupem do města procházeli, zůstávalo po staletí bez souvislé zástavby. Na zdejších polích ale vzniklo několik z nejznámějších pražských usedlostí. Tou byla například Ladronka, po které se dnes jmenuje přilehlý park na jihu Břevnova. Původně na jejím místě stál viniční lis, založený Karlem IV., na začátku 18. století zde postavili hostinec. Dnes je tu kulturní centrum.

Další známou břevnovskou usedlostí je Kajetánka, která za staletí své existence prošla proměnou z dvorce s vinicí na klášter a poté na zámeček. Po sametové revoluci chátrala, dnes je tu luxusní obytný komplex.

Tenkrát v...

 ● Vršovice ● Karlín ● Strašnice ● Žižkov ● Smíchov ● Vinohrady ● Dejvice ● Břevnov ● Podolí ● Libeň

Zmíněná listina z roku 993 také dokládá, že se na Břevnově už v tomto období lámaly mlýnské kameny. Po staletí šlo o nejvýznamnější lomařskou oblast v okolí Prahy. Vytěžené písčité slíny, neboli opuky, byly hlavním materiálem při stavbě románské a gotické Prahy. Kámen se zde lámal ještě v 19. století, kdy posloužil při stavbě smíchovského nádraží. Zřejmě při jeho těžbě došlo mimo jiné k nálezu fosilních pozůstatků vodního ještěra s dlouhým krkem a hadovitou hlavou jménem Polyptychodon interruptus. Objev popsal známý biolog a zoolog Antonín Frič.

V 19. století se začíná rozšiřovat břevnovská obytná zástavba - vesnické domky i činžáky. Zatímco ještě v roce 1869 měla vesnice jen 2702 obyvatel, na začátku 20. století už to bylo 7758. Vzniká zde také několik známých hospod, mimo jiné hostinec U Kaštanu, který je už od padesátých let chráněný jako kulturní památka. A to zejména kvůli svému spojení s historií české levice. V roce 1878 zde došlo k založení Sociálně demokratické strany českoslovanské v Rakousku - později ČSSD.

Městem díky přeřeknutí

Městem se stal Břevnov v roce 1907. Pravděpodobně se tak ale stalo omylem. Když jej v tomto roce navštívil císař František Josef I., při řeči ke shromážděnému lidu se přeřekl a prohlásil, že děkuje "městu Břevnovu". Toho mělo údajně využít tehdejší vedení obce a s odvoláním na císařovo prohlášení úspěšně zažádalo o povýšení statusu Břevnova.

Samostatným městem ale Břevnov nebyl ani 15 let. Od začátku roku 1922 se stal součástí nově vzniklé metropole Československé republiky - Velké Prahy. Počet obyvatel dále narůstal, v polovině 20. století zde žilo přes 26 tisíc lidí.

Čtyřicet let vlády komunistické strany změnilo tvář Břevnova téměř k nepoznání. V roce 1951 byl zrušen místní klášter a v jeho budovách sídlil archiv ministerstva vnitra. V padesátých letech také čtvrť rozdělila na dvě části nově postavená ulice Pionýrů (dnešní Patočkova). Stavbě dopravní tepny padlo za oběť několik budov v okolí kláštera, mimo jiné původní vstupní brána nebo pivovar.

Podobně jako v dalších čtvrtích Prahy vznikala i na Břevnově v druhé polovině 20. století sídliště. Těm uvolnila místo stará zástavba původní obce, která byla v 70. letech téměř zcela srovnána se zemí. Protože byty posloužily jako obydlí pro zaměstnance ministerstva vnitra a na jejich stavbě se podíleli i vězni, dostalo sídliště od místních posměšnou přezdívku "Na pendreku" nebo "Obušek".

Po sametové revoluci byl klášter obnoven, v roce 1997 jej dokonce navštívil papež Jan Pavel II. Dnes je Břevnov populárním místem k životu, ceněným pro své parky a venkovskou atmosféru, která zde přetrvala i po stavbě sídlišť.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

V Kralupech nad Vltavou hoří plastový odpad, hasiči vyhlásili nejvyšší stupeň poplachu

Na okraji Kralup nad Vltavou na Mělnicku hoří od odpoledne v areálu kovošrotu plastový odpad. Je vyhlášen zvláštní, tedy nejvyšší stupeň poplachu. U požáru zasahuje 30 jednotek hasičů a speciální technika, hasit budou zřejmě celou noc.

Odpoledne začala hořet zhruba 50 metrů široká hromada plastového odpadu v areálu kovošrotu. Kolem 19. hodiny zvýšili hasiči stupeň poplachu na nejvyšší, který vyhlašují při mimořádných událostech. Počet jednotek se zvýšil ze 13 na 30, na místě zasahuje záchranný útvar hasičů ze Zbirohu a Jihlavy se speciální technikou na rozhrabávání. "Rypadly budou rozhrabávat hromadu hořícího odpadu a hasiči ji budou prolévat vodou, řekl mluvčí krajských hasičů Tomáš Bakalář. Jeden hasič při zásahu utrpěl lehčí zranění.

Chemická jednotka z laboratoře v Kamenici, která monitoruje případný únik škodlivých látek do ovzduší, zatím zvýšené hodnoty nezjistila, podle Bakaláře bude v měření pokračovat. Lidem v části Lobeček doporučilo město podle starosty Marka Czechmanna nevětrat.

Policie se bude zabývat vyšetřováním příčin požáru až po dohašení, které může trvat celou noc. "Vzhledem k tomu, že zde před několika dny již k menšímu požáru došlo, bude zřejmě jednou z variant příčin i úmyslné zapálení," řekla policejní mluvčí Barbora Schneeweissová. Podle ní zřejmě požár nezpůsobí finanční škodu, protože jde o odpad. 

před 5 hodinami

Na jezu v Českém Krumlově se převrátil raft, záchranáři pátrají po jednom muži

Na jezu v Českém Krumlově se dnes vpodvečer převrátil raft. Čtyři lidé vyplavali, po jednom muži pátrají záchranáři a policie. Na twitteru o tom informovala policie. V řece Vltavě je po deštích zvýšený průtok vody. Právě dnes varovali policisté především vodáky, kteří sjíždějí Vltavu a proplouvají Českým Krumlovem, aby byli velmi opatrní. "Vltava je v těchto dnech nebezpečná, hladina je zvýšená a je zaznamenán větší průtok vody v řece, " uvedli.

Další zprávy