Tenkrát na Břevnově. Čtvrť prvního kláštera i pivovaru se stala městem omylem

Tenkrát na Břevnově. Čtvrť prvního kláštera i pivovaru se stala městem omylem
Pohled na dům čp. 1069 (hostinec U Vonásků - U Zelené brány) v Bělohorské ulici v Břevnově. Rok 1935.
Průhled Šlikovou ulicí s usedlostí Liborka. Červenec 1923.
Nové obytné domy v Praze na Břevnově. Rok 1958.
Výstavba rekreačního areálu ROH v Praze-Břevnově. Prosinec 1983.
Foto: Aktuálně.cz / Archiv hlavního města Prahy, Sbírka fotografií, Signatura snímku, I 11449
Tomáš Klézl Dan Poláček Tomáš Klézl, Dan Poláček
Aktualizováno 26. 6. 2022 11:13
Pražský Břevnov má za sebou více než tisíciletou historii. Na konci desátého století zde vznikl nejstarší mužský klášter na českém území, kde fungoval vůbec první pivovar. I přesto byla lokalita po staletí velmi málo osídlená. To se změnilo za socialistické éry, kdy na velké části Břevnova vznikla sídliště. Letos je to 100 let, co se čtvrť stala součástí nově vzniklé Velké Prahy.

Poprvé se v písemných pramenech Břevnov objevil na listině z roku 993, která jej zmiňuje v souvislosti se vznikem kláštera svaté Markéty, který založil svatý Vojtěch a kníže Boleslav II. a kde sídlil vůbec nejstarší mužský konvent na území dnešního Česka.

Se založením kláštera kníže věnoval řádu benediktinů několik okolních vesnic, a to včetně té, která se tehdy jmenovala Břevnová. Tento název byl pravděpodobně odvozen od slova břevno, tedy synonyma pro trám nebo kládu. Jelikož byl ale zdejší klášter čistě mužský, přijali místní pro vesnici název Břevnov.

Z listiny z roku 993 lze také vyčíst, že Břevnovský klášter má další pozoruhodné prvenství - fungoval zde vůbec první doložený pivovar v Čechách.

Klášter se tak stal dominantou členité krajiny mezi Petřínem a Bělohorskou plání. Ovšem jen do roku 1420, kdy jej srovnali se zemí táborité. Od poloviny 16. století pak začala jeho postupná obnova. Stavba kláštera v jeho současné podobě začala na začátku 18. století. Vznikla zde barokní sálová bazilika podle návrhu architekta Kryštofa Dientzenhofera, která je dnes spolu s okolní zahradou chráněná jako národní kulturní památka.

Rozvoji kláštera nezabránily ani reformy Josefa II. v 18. století. Místní opat František Štěpán Rautenstrauch se angažoval v reformách škol a kněžského vzdělávání, na rozdíl od řady jiných klášterů tak ten břevnovský nebyl zrušen.

Poutníci i vojska

Podobně jako klášter vývoj Břevnova v průběhu historie určovala prastará cesta, která spojovala Prahu se západem Čech. Právě tudy přicházeli do města poutníci ze západu. Mnoho z nich se zastavilo v hostinci, který stál od 16. století u bělohorské pláně. Cesta pak končila u nedaleké smíchovské usedlosti Závěrka, kde se vybíralo clo před vstupem za hradby města.

Nechodili po ní ale pouze poutníci, řemeslníci nebo obchodníci. Razila tudy také habsburská vojska po vítězství v bitvě na Bílé hoře, později právě tudy vnikli do Prahy i Švédové.

Území, kterým lidé těsně před vstupem do města procházeli, zůstávalo po staletí bez souvislé zástavby. Na zdejších polích ale vzniklo několik z nejznámějších pražských usedlostí. Tou byla například Ladronka, po které se dnes jmenuje přilehlý park na jihu Břevnova. Původně na jejím místě stál viniční lis, založený Karlem IV., na začátku 18. století zde postavili hostinec. Dnes je tu kulturní centrum.

Další známou břevnovskou usedlostí je Kajetánka, která za staletí své existence prošla proměnou z dvorce s vinicí na klášter a poté na zámeček. Po sametové revoluci chátrala, dnes je tu luxusní obytný komplex.

Tenkrát v...

 ● Vršovice ● Karlín ● Strašnice ● Žižkov ● Smíchov ● Vinohrady ● Dejvice ● Břevnov ● Podolí ● Libeň

Zmíněná listina z roku 993 také dokládá, že se na Břevnově už v tomto období lámaly mlýnské kameny. Po staletí šlo o nejvýznamnější lomařskou oblast v okolí Prahy. Vytěžené písčité slíny, neboli opuky, byly hlavním materiálem při stavbě románské a gotické Prahy. Kámen se zde lámal ještě v 19. století, kdy posloužil při stavbě smíchovského nádraží. Zřejmě při jeho těžbě došlo mimo jiné k nálezu fosilních pozůstatků vodního ještěra s dlouhým krkem a hadovitou hlavou jménem Polyptychodon interruptus. Objev popsal známý biolog a zoolog Antonín Frič.

V 19. století se začíná rozšiřovat břevnovská obytná zástavba - vesnické domky i činžáky. Zatímco ještě v roce 1869 měla vesnice jen 2702 obyvatel, na začátku 20. století už to bylo 7758. Vzniká zde také několik známých hospod, mimo jiné hostinec U Kaštanu, který je už od padesátých let chráněný jako kulturní památka. A to zejména kvůli svému spojení s historií české levice. V roce 1878 zde došlo k založení Sociálně demokratické strany českoslovanské v Rakousku - později ČSSD.

Městem díky přeřeknutí

Městem se stal Břevnov v roce 1907. Pravděpodobně se tak ale stalo omylem. Když jej v tomto roce navštívil císař František Josef I., při řeči ke shromážděnému lidu se přeřekl a prohlásil, že děkuje "městu Břevnovu". Toho mělo údajně využít tehdejší vedení obce a s odvoláním na císařovo prohlášení úspěšně zažádalo o povýšení statusu Břevnova.

Samostatným městem ale Břevnov nebyl ani 15 let. Od začátku roku 1922 se stal součástí nově vzniklé metropole Československé republiky - Velké Prahy. Počet obyvatel dále narůstal, v polovině 20. století zde žilo přes 26 tisíc lidí.

Čtyřicet let vlády komunistické strany změnilo tvář Břevnova téměř k nepoznání. V roce 1951 byl zrušen místní klášter a v jeho budovách sídlil archiv ministerstva vnitra. V padesátých letech také čtvrť rozdělila na dvě části nově postavená ulice Pionýrů (dnešní Patočkova). Stavbě dopravní tepny padlo za oběť několik budov v okolí kláštera, mimo jiné původní vstupní brána nebo pivovar.

Podobně jako v dalších čtvrtích Prahy vznikala i na Břevnově v druhé polovině 20. století sídliště. Těm uvolnila místo stará zástavba původní obce, která byla v 70. letech téměř zcela srovnána se zemí. Protože byty posloužily jako obydlí pro zaměstnance ministerstva vnitra a na jejich stavbě se podíleli i vězni, dostalo sídliště od místních posměšnou přezdívku "Na pendreku" nebo "Obušek".

Po sametové revoluci byl klášter obnoven, v roce 1997 jej dokonce navštívil papež Jan Pavel II. Dnes je Břevnov populárním místem k životu, ceněným pro své parky a venkovskou atmosféru, která zde přetrvala i po stavbě sídlišť.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Řecko bojuje s lesními požáry, během jediného dne jich vypuklo padesát

V Řecku za posledních 24 hodin vypuklo přes 50 lesních požárů. Informoval o tom v pondělí večer deník Kathimerini. Během dne se podařilo dostat pod kontrolu požár, který vypukl zhruba 50 kilometrů od Atén a vyžádal si evakuaci jedné menší obce. Mimo kontrolu hasičů je požár u města Delfi ve středním Řecku.

Hasiči za posledních 24 hodin zaznamenali vznik 52 lesních požárů, uvedl jejich mluvčí. Ve velké části země, a to včetně regionu kolem Atén, zůstává velmi vysoké riziko vzniku požárů kvůli vysokým teplotám a silnému větru. Do boje s ohněm dnes řečtí hasiči nasadili také letadla a helikoptéry.

S rozsáhlým požárem u města Dilesi v pondělí bojovalo na 100 hasičů a čtyři letadla. Část obyvatel byla kvůli tomu evakuovaná. Podle večerních informací se ale požár podařilo dostat pod kontrolu. Večer pak vypukl požár u města Delfi, který donutil k odchodu například obyvatele jednoho místního kláštera. Zasahuje tam na 50 hasičů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 hodinami

Na západě Uzbekistánu vyšli lidé do ulic, během protestů zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

"Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP.

Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl.

Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Čeští basketbalisté vyhráli v Litvě 83:72 a jsou v další fázi boje o MS

Čeští basketbalisté porazili v závěrečném kole základní skupiny F v Klajpedě domácí Litvu 83:72 a postoupili do další fáze kvalifikace o mistrovství světa 2023.

Soupeři, který dosud vyhrál všech pět duelů, připravili první porážku a mohou se spolu s ním těšit na další duely s Francií, Černou Horou a Maďarskem. Doplní je ještě Bosna a Hercegovina, která zdolala Bulharsko 76:73. Tomáš Satoranský přispěl k výhře jako nejlepší střelec utkání 21 body.

Češi dokázali proti Litevcům ukončit devítizápasovou šňůru neúspěchu a vyhráli nad nimi poprvé od 27. srpna 2006, kdy v přípravě v Opavě zvítězili 85:79. V soutěžním zápasem je porazili naposledy 21. června 1999 na mistrovství Evropy v Dijonu (78:62).

V kvalifikaci budou Češi pokračovat 24. a 27. srpna, předtím je čekají v Pardubicích a Hamburku přípravné turnaje na zářijový Eurobasket v Praze a případně v Berlíně.

Kvalifikace basketbalistů o postup na mistrovství světa 2023 - skupina F:

Litva - Česko 72:83 (13:23, 32:45, 52:61)

Nejvíce bodů Litvy: Brazdeikis 13, Grigonis 11, Masiulis 10.

Sestava ČR: Satoranský 21, J. Bohačík 9, Balvín 8, Hruban 3, Kříž - Kyzlink 18, Auda 14, Jelínek 10, Peterka, Sehnal.

Fauly: 27:26. Trestné hody: 28/20 - 23/14. Trojky: 8:5. Doskoky: 31:38.

Bosna a Hercegovina - Bulharsko 76:73.

Konečná tabulka:

1. Litva 6 5 1 462:421 11
2. ČR 6 3 3 485:483 9
3. Bosna a Hercegovina 6 3 3 472:486 9
4. Bulharsko 6 1 5 446:475 7

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy