Posláni na sever. Unikátní fotografie Čechů, kteří byli nuceně nasazeni v Norsku

Posláni na sever. Unikátní fotografie Čechů, kteří byli nuceně nasazeni v Norsku
Skupina Čechů nuceně nasazených na práci kdesi na letišti na severu Evropy. Nedatovaný snímek.
Zatímco hlavní jídlo bylo podáváno v ubytovacím táboře, přímo na pracovišti dostávali dělníci porci polévky.
Kartička pro vykazování odpracovaných hodin. Na základě razítka pak nuceně nasazení dostávali příděly jídla. Němci si tímto vynucovali pracovní kázeň.
Zimní radovánky nuceně nasazených Čechoslováků v Norsku. Nedatovaný snímek.
Foto: Pozůstalost po Benjaminu Símovi, Tábor, Archiv rodiny / Vojtěch Vlk / Vendula V. Hingarová, Zdenko Maršálek / Projekt Česko-norská memorabilia za podpory Fondů EHP / Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
14. 9. 2021 9:44
Statisíce mladých Čechů a Češek musely během druhé světové války pracovat v zahraničí pro potřeby Hitlerovy říše. Takřka zapomenuté jsou osudy půldruhé tisícovky nuceně nasazených, kteří skončili v Norsku, kde v krutých mrazech budovali železnice, silnice, ale i betonová opevnění a ponorkové doky. Připomíná je pozoruhodný projekt "Noráci" a výstava v Praze.

Za nacistické okupace čekal obyvatele z okupovaných zemí takzvaný Totaleinsatz, totální či nucené pracovní nasazení. Většinou byli nedobrovolně dopraveni do třetí říše, kde vykonávali otrockou práci za nelidských podmínek. Zpravidla pracovali v německých továrnách a jiných průmyslových podnicích. Mohli však skončit i v protektorátu či v okupovaném pohraničí.

Již v rámci první vlny takzvaných „ročníkových akcí", tedy na podzim roku 1942, bylo ale několik stovek naverbovaných mladých Čechů posláno i do Norska. Brzy měli následovat další. Celkem na sever Evropy nedobrovolně putovalo 1300 Čechů. Asi deset z nich tam zahynulo. Po válce se nuceně nasazení začali scházet, vedeni pocitem sounáležitosti v nevšední zkušenosti z dalekého severu. Začali si říkat „Noráci".

Stejný název nese i projekt badatelů Karlovy univerzity a Technické univerzity v Trondheimu. Ostatně Vendula V. Hingarová z oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií Karlovy univerzity a Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR jsou autory popisek pod snímky této fotogalerie. Autor portrétů je nezávislý fotograf Vojtěch Vlk.

Další materiály do hloubky rozkrývající představené téma Čechoslováků nuceně nasazených v Norsku je možné zhlédnout na aktuálně probíhající výstavě "Posláni na Sever. Češi na nucené práci v Norsku za 2. sv. války", která je k vidění do 7. října 2021 (od pondělí do pátku; 10 - 17 hodin) v Kampusu Hybernská na Novém Městě v Praze. Projekt podpořily Fondy EHP a Norska.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy