Za nacistické okupace čekal obyvatele z okupovaných zemí takzvaný Totaleinsatz, totální či nucené pracovní nasazení. Většinou byli nedobrovolně dopraveni do třetí říše, kde vykonávali otrockou práci za nelidských podmínek. Zpravidla pracovali v německých továrnách a jiných průmyslových podnicích. Mohli však skončit i v protektorátu či v okupovaném pohraničí.
Již v rámci první vlny takzvaných "ročníkových akcí", tedy na podzim roku 1942, bylo ale několik stovek naverbovaných mladých Čechů posláno i do Norska. Brzy měli následovat další. Celkem na sever Evropy nedobrovolně putovalo 1300 Čechů. Asi deset z nich tam zahynulo. Po válce se nuceně nasazení začali scházet, vedeni pocitem sounáležitosti v nevšední zkušenosti z dalekého severu. Začali si říkat "Noráci".
Stejný název nese i projekt badatelů Karlovy univerzity a Technické univerzity v Trondheimu. Ostatně Vendula V. Hingarová z oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií Karlovy univerzity a Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR jsou autory popisek pod snímky této fotogalerie. Autor portrétů je nezávislý fotograf Vojtěch Vlk.
Další materiály do hloubky rozkrývající představené téma Čechoslováků nuceně nasazených v Norsku je možné zhlédnout na putovní výstavě "Posláni na Sever. Češi na nucené práci v Norsku za 2. sv. války". Ta je do konce dubna 2023 k vidění v knihovně F. V. Lorence ve Vrdech na Čáslavsku. Projekt podpořily Fondy EHP a Norska.
