Rok po tornádu: Žiju, i když je to někdy na hraně. Zestárli jsme o několik let

Rok po tornádu: Žiju, i když je to někdy na hraně. Zestárli jsme o několik let
Manželé Matouškovi z Moravské Nové Vsi museli začít stavět odznova. "Stavíme dům tak, aby byl co nejvíce odolný i proti přírodním kalamitám," říkají.
Na majitele rozestavěných domů spíše nenarazíte. Většina si najala firmy, které pro ně práci zajišťují.
Starostce Hrušek Janě Filipovičové tornádo také zničilo dům. Už v něm opět bydlí a teď se věnuje žádostem o dotace na opravu obecního majetku.
"Kromě krátké pauzy v zimě na tom pracujeme pořád. A ještě dlouho budeme, hlavně vevnitř toho zbývá udělat ještě hodně."
Foto: Jakub Plíhal
Dominika Hromková Radek Bartoníček Jakub Plíhal Dominika Hromková, Radek Bartoníček, Jakub Plíhal
23. 6. 2022 5:30
V pátek uplyne přesně rok od ničivého tornáda, které se prohnalo pěti obcemi na Břeclavsku a Hodonínsku. Reportéři Aktuálně.cz na místě zjišťovali, jak se lidem podařilo vyrovnat s jeho následky. Starousedlíci vzpomínají na pomoc finanční i manuální od lidí z celé republiky. Díky nim už většina bydlí v rekonstruovaných domech. Mají ale obavy, že přírodní živel přijde znovu a bojí se každé bouřky.

Když se Moravská Nová Ves probouzela několik hodin po večerním tornádu 24. června 2021 do nového dne, patřila vinařka Miroslava Ježková při východu slunce k prvním, kdo stál uprostřed všudypřítomné spouště. Tehdy její slova pro Aktuálně.cz o tom, že člověk musí být silný a už kvůli dětem musí ukázat, že je třeba bojovat, vzbudila obrovskou reakci a solidaritu. 

I po roce tato vinařka stále bojuje, stejně jako další lidé v postižených místech. "Řeknu vám jediné slovo: Žiju. I když je to někdy na hraně. Utekl jeden rok, ale my jsme určitě zestárli o víc roků," rekapituluje Miroslava Ježková uplynulé měsíce. Během nich se podle svých slov téměř nezastavila, pomáhala s opravou domu a zároveň se musela věnovat obnově své firmy. Opravuje například sklady, protože nemá kde ukládat víno.

"Pomoc lidí, firem i státu byla a je obrovská. Pro nás zemědělce je výborné, že máme Vinařský fond a Státní zemědělský intervenční fond, jejich pracovnice sedí v Břeclavi a neustále se nám snaží vyjít ve všem vstříc, je to opravdu super. I dnes ještě někteří volají a ptají se: 'Potřebujete něco? Přijedeme. Pomůžeme.' To je perfektní," raduje se Ježková, která má vinohrady o padesáti tisících hlavách na deseti hektarech. 

Naproti domu Ježkových stojí kostel, který je obehnaný lešením. Na něm pracují dělníci, kteří dokončují štít. Ten původní zničilo tornádo, stejně jako další části kostela. Jeho záchrana dlouhodobě poutá velkou pozornost. Pomoc přicházela a přichází z celé země, místní farář Marián Kalina část věcí daroval i lidem, kteří je nutně potřebovali.

"Pro mě jako křesťana byla a je velmi důležitá přítomnost Boha i v těch nejtěžších chvílích. Celý rok byl velmi náročný, neměl jsem žádné volno. Ale co jsem prožíval nejvíc, byla sounáležitost mezi lidmi, ať už místními nebo těmi, kteří přijížděli pomáhat. Dodnes mi chodí maily, ve kterých se lidé ptají, jak rekonstrukce pokračuje a zda nechceme pomoc," říká farář. 

Jen několik stovek metrů od kostela pracují na svém novém domě manželé Matouškovi. Původní dům museli po tornádu nechat zbourat. Teď si staví za pomoci firem dům pořádně pevný, s masivními betonovými stropy a například i sklepem, do kterého by se v případě nutnosti schovali. "Stavíme dům tak, aby vydržel," vysvětluje Pavel Matoušek.

Chodit jako dříve už zřejmě nebudu

Tornádo před rokem zasáhlo kromě části Moravské Nové Vsi také některé ulice v Hruškách, Lužicích, Mikulčicích a hodonínské části Pánov a způsobilo škody v miliardách korun. V roce 2021 šlo o třetí nejsilnější tornádo na světě. Horší než samotné materiální škody byly ale ztráty na životech. Šest lidí zemřelo, několik stovek byl zraněno, někteří z nich velmi vážně.

Patřila k nim i čtrnáctiletá Silvie Hromková, která utrpěla těžké zranění, když tornádo smetlo autobus, v němž cestovala. Prodělala několik operací a dodnes pociťuje následky. "Chodím pořád na rehabilitace. Už zvládnu chodit sama, berle nepotřebuji, ale na jedné noze mám ortézu. Tu budu mít asi ještě pět let. Chodit jako před nehodou už zřejmě nikdy nebudu," řekla Silvie tento týden Aktuálně.cz a dodala, že se snaží být optimistka. "Co jiného mi zbývá?" povzdechla si.   

Tornádo v místních zanechalo kromě jiného trauma z jakkoliv velké bouřky. O téměř paralyzujícím strachu, který přichází pokaždé, když se obloha zatáhne, mluví ve vesnicích všichni. V posledních dvou týdnech se jim pocity prožité před rokem vybavily hned několikrát.

Minulé pondělí se totiž prohnalo malé tornádo nedalekým Lanžhotem. V loni zasažených obcích sice ničivý vítr tentokrát neřádil, nebe však bylo černé a spustil se prudký déšť. "V to pondělí jsem nejsilněji vnímal nejistotu, nervozitu a obavu lidí, že je tornádo zase tady. Dědina byla bezradná, tichá, všichni sledovali, co bude," shrnuje náladu v Lužicích jejich starosta Tomáš Klásek. 

Toto pondělí večer se zase nad vesnicemi přehnala takzvaná supercela. Bouřka, která vytvořila děsivý a zároveň fascinující rotující mrak. "Všichni tady máme z počasí obavy. Stačí, když se trochu zvedne vítr," doplňuje Vojtěška Matoušková.

Mikulčice a Hrušky, kde statik rozhodl o zbourání okolo 60 domů, nejvíc připomínají staveniště. Ve vesnicích se ale také projevila závist. Lidé, kterým tornádo nic nevzalo, mnohdy závidí poškozeným nové nebo opravené domy. Ti ze zničených domů zase namítají, že by raději žili ve starém, než řešili starosti, které jim tornádo způsobilo. 

Opravy komplikují ceny materiálu

Matouškovi se občas při povídání smějí, občas je naopak cítit, že pro ně není jednoduché o uplynulém roce vyprávět. "Ze začátku to tak obtížně ani nevypadalo, ale když jsme postupně viděli, jak je to s cenami materiálu a všeho dalšího, tak bychom se do toho asi ani nepouštěli," připouští pan Matoušek a v očích jeho paní jsou vidět slzy, když odpovídá na otázku, jak často si říkali, že se na všechno vykašlou. "To si říkáme každý týden. Je to strašné, ale je to tak, v tom zoufalství si to prostě říkáte velmi často," svěřuje se Vojtěška Matoušková.

Společně se už velmi těší na to, jak se s dvěma dcerami a synem nastěhují do nového. Věří, že během několika málo měsíců by se to už mohlo podařit. Takových lidí je v Moravské Nové Vsi, Hruškách, Mikulčicích a Lužicích mnoho. Například v Lužicích staví jen několik metrů od železniční trati Pavel Pospíšil, který zatím bydlí s manželkou v dočasném pronájmu v blízkém Hodoníně. Bydlení je pro něho důležité, ale ještě více si cení toho, že je naživu. Při řádění tornáda byl zraněn a dva měsíce se léčil.

"Byli jsme s manželkou schovaní v přízemí v obýváku. Všechno kolem nás začalo padat, dostal jsem několik zásahů. Kdyby mě něco z toho trefilo do hlavy, tak už tady s vámi nejsem," popisuje Pospíšil, jehož manželka utrpěla jen drobnější zranění. Statik následně rozhodl, že dům musí jít dolů, a oni přemýšleli, co budou dělat dál. Rozhodli se pro stavbu nového domu ze dřeva.

"Jsme už staří na klasickou stavbu, navíc by nás vyšla tak na osm milionů korun. Kvůli penězům a rychlejšímu dokončení jsme zvolili dřevostavbu, ta bude stát něco přes čtyři miliony i s podlahami, okny nebo kuchyňskou linkou," vysvětluje muž před téměř dokončeným domem. Stejně jako další místní vzpomíná s vděčností na pomoc dobrovolníků, štědrost dárců a přístup neziskových organizací a mnohdy i státu. "Jediné, co mě naštvalo, bylo shánění stavebního povolení. To bylo hrozně zdlouhavé a složité," rozčiluje se. 

Na stavební povolení dlouho čekal také Vratislav Bušek z Mikulčic. Bydlel u místního rybníka, kudy prošlo tornádo nebývalou silou. Dělníci tady museli zbourat hned několik domů, lidé si museli postavit nové. "Když nemáte barák, co vám zbývá než postavit nový? Šli byste raději na byt? Já bych nešel, co bych tam dělal? Tam bych se uchlastal. Přišel bych z práce a čuměl do čtyř stěn," směje se Bušek. Dostat zatím hodně hrubou stavbu do konečné podoby ho ale bude stát ještě mnoho práce, času i peněz. 

Rušno není rok jen v ulicích, kudy se prohnalo tornádo, ale také na zdejších obecních úřadech. Obecní majetek stále připomíná, co se tady před rokem odehrálo. Třeba sokolovna v Moravské Nové Vsi má pořád ve fasádě díry od úlomků, které do ní silný vítr zabodl. Opravit obecní domy však trvá déle, než když se do rekonstrukce pustí soukromníci, protože starostové musí splnit všechny zákonem dané náležitosti. 

Rok strávený v penzionu

Starostka Hrušek Jana Filipovičová teď shromažďuje projektové dokumentace na obnovu školky, školy, hřiště, kostela nebo veřejného osvětlení. Termín odevzdání žádostí o státní dotaci se blíží, čas má už jen do 30. června.

"Sami jsme zvědaví, jaká výše pomoci k nám doputuje, protože dotační programy byly vyhlášeny tím způsobem, že 90 procent výdajů na obnovu majetku nám zaplatí stát, deset procent musíme mít vlastní zdroje. A vzhledem k tomu, že se neustále zdražují stavební materiály, tak se částka, kterou budeme muset najít z vlastních zdrojů, bude zvyšovat," obává se starostka. U dvou projektů, které se jim už povedlo vysoutěžit, se za rok podle ní zvedla cena o dva až tři miliony. 

Ona i starosta Lužic Tomáš Klásek navíc má s obnovou i osobní zkušenost, protože také jejich domy byly poničeny a oni se svými rodinami bydleli dlouho v provizorních podmínkách.

"Dům jsme měli hodně poničený, zpátky do svého jsme se stěhovali teprve na konci minulého měsíce. Bydleli jsme téměř celý rok v penzionu," říká starosta a s úsměvem dodává: "Ve čtyřech lidech jsme byli spolu ve dvou místnostech. Někdy už byla taková atmosféra, že nevím, co by se stalo, kdyby mezi nás někdo hodil sirku," směje se a vážnějším hlasem dodává, že všichni drželi pohromadě a s pomocí přátel rekonstrukci domu zvládli.

"Když se za tímto obdobím ohlédnu, vidím, že bylo dobře, že jsme nakonec byli také mezi postiženými. Lidé na vesnici tak mohli vidět, že když o něčem mluvím a něco dělám, tak skutečně vím, jaké to je, když člověk musí řešit problémy spojené s ničivým tornádem," vysvětluje Klásek, který zároveň přiznává, že nálada mezi lidmi se zhoršuje a čím dál častěji naráží na závist. A není sám, při debatě s mnoha lidmi byly slyšet podobné stesky velmi často. Vždy ale s dodatkem, že v prvních týdnech po tornádu byly vztahy mezi lidmi naopak velmi dobré.

Tradice si nenecháme vzít

Všichni jsou vděční za pomoc od lidí z celé republiky. Po tornádu přijeli dobrovolníci až z Ústí nad Labem či Chebu. Neziskovým organizacím se podařilo vybrat mnoho peněz. Jen Diecézní charita Brno od dárců shromáždila 360 milionů, Nadace Via 222 milionů, Člověk v tísni 192 milionů a nadace Adra 73 milionů korun. "Člověk na jednu stranu tornádo zažít nechce, na druhou jsem hrdý, že jsem to zažil," podotýká Jakub Bartoník, který při příležitosti výročí vydal knihu vzpomínek očitých svědků Tornádo na Moravě.

Život ve vesnicích jde ale dál. Na návsi v Moravské Nové Vsi stojí mladí kluci, v ruce drží poříz a s velkou námahou se jím snaží seškrabat kůru z velkého kmene stromu. Ten bude stát od druhého červencového týdne nad dědinou jako předzvěst letošních srpnových hodů. "Tady si nikdo hody nenechá vzít. Jestli chcete, možete si strúhnút," vybízí jeden z mladíků Petr Čerešna.

"Strom sme dovézli dnes ráno od Valtic, protože tady ho néjni moc odkáď vozit. Protože ubývá rovných stromů, tak to vozíme z čím dál větších dálek. Hledali jsme ho v lese tři čtyři hodiny," vysvětluje s tím, že lidé se tady tradice nevzdají ani navzdory přírodní kalamitě.

"Po roce je nejdůležitější to, že sa už ludé z těch sra*ek vylízali a sú zdraví. Když sme tady s hasičama hned po tornádu běhali po barákoch, tak sme mysleli, že z každého druhého budeme vytahovat mrtvoly. Ludé si ale baráky zaséj postavili a chcejú tady zostat. A všeci sa už těšijú na hody," končí povídání Petr Čerešňa a pouští se do další části kmene.

Video: Zajímala mě kolektivní paměť té tragédie, říká autorka dokumentu o loňském neštěstí

Půlroční odstup dost ovlivnil to, jak jsem to dramaturgicky pojala. Z výpovědí desítek lidí jsem vytvořila jeden příběh tornáda, říká Jana Počtová. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Hasiči zasahují u požáru haly u Čelákovic, vyhlásili třetí stupeň poplachu

Hasiči zasahují u požáru haly v Zápech u Prahy, vyhlásili třetí stupeň poplachu ze čtyř, v hale jsou uskladněny zřejmě autodíly, oleje a plynové lahve, hrozí zřícení konstrukce, řekla mluvčí středočeských hasičů Dagmar Zemanová.

"Požár byl hlášen před 20:00, je v plném rozsahu a hrozí pád konstrukce, na místě je 30 vozidel a 17 jednotek, vypomáhají i pražské," řekla Zemanová. Požár podle ní zřejmě způsobí velkou škodu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

"Vypil jsem příliš mnoho." Britský poslanec rezignoval poté, co sexuálně napadl dva muže

Britský konzervativec Christopher Pincher rezignoval na vládní post náměstka hlavního whipa kvůli údajnému sexuálnímu napadení dvou mužů, které údajně v opilosti osahával ve stranickém klubu v centru Londýna. Konzervativní strana jej v pátek vyloučila z poslaneckého klubu a v Dolní sněmovně bude pokračovat jako nezařazený, uvedla stanice BBC. Whip je vybraným poslancem, který dohlíží na to, aby příslušníci jeho strany hlasovali podle stranických zájmů.

Pincher ve čtvrtek napsal dopis premiérovi Borisi Johnsonovi, který v plném znění obdržel bulvární list The Sun. "Minulou noc jsem vypil příliš mnoho. Ztrapnil jsem sebe i ostatní… .Myslím, že je nyní správné, abych rezignoval na pozici náměstka hlavního whipa," napsal Pincher premiérovi.

Hlavní whip v britském parlamentu zaštiťuje celý systém dohlížení (whipování), je též členem vlády a mnohdy pravou rukou premiéra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Česko předsednictví v Radě EU navzdory těžké době zvládne, ujistil Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) před večerním Koncertem pro Evropu v Litomyšli ujistil, že ČR zvládne předsednictví v Radě EU, přestože se nachází v těžké době. Česká republika bude dělat vše pro to, aby udržela jednotu EU, která se v těchto měsících ukázala její nejsilnější zbraní, uvedl Fiala. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu řekla, že Česko vždy inspirovalo Evropu příběhy odvahy. Před zahájením koncertu vyskočili na pódium dva aktivisté, kteří s transparenty v rukou demonstrovali za ochranu klimatu.

Fiala ve svém proslovu pogratuloval francouzským kolegům k úspěšným šesti měsícům v čele EU. "Pevně věřím, že Česká republika naváže na francouzské úspěchy a dostojí svým závazkům ve prospěch Evropy a jejích občanů. Nacházíme se v jednom z nejtěžších období posledních desetiletí, ale jsem přesvědčen, že tak, jako jsme zvládli minulé krize, dovedeme si poradit i se současnými problémy," řekl Fiala.

S evropskými politiky v pátek Litomyšli mluvil o tom, co je třeba v nadcházejících měsících udělat, aby obyvatelé členských států žili ve větším bezpečí a byla zachována prosperita kontinentu. "A hlavně, abychom pomohli našim občanům zvládnout rostoucí ceny a zajistili dostatek energií a potravin," uvedl Fiala.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Nigérii odsoudil soud tři muže k trestu smrti ukamenováním

Islámský soud v severonigerijském státě Bauchi odsoudil tři muže k trestu smrti ukamenováním, protože se prokázala jejich homosexualita. Podle agentury Reuters to dnes oznámil náčelník náboženské policie, která muže zatkla.

Severní Nigérie je převážně muslimská. Soudy, které se řídí islámským právem šaría, státy v tomto regionu používají k trestání obyvatel za různé činy, od cizoložství až po rouhání.

Šéf náboženské policie v místní správní oblasti Ningi v Bauchi Adam Dan Kafi uvedl, že tři muži byli zatčeni 14. června a obviněni před islámským soudem. Všichni tři, včetně sedmdesátiletého muže, se podle Kafiho k činu přiznali, přestože je nezastupovali právníci. Soudce Munka'ilu Sabo je podle velitele náboženské policie ve čtvrtek odsoudil k trestu smrti, ale mají možnost se do 30 dnů odvolat.

Každý trest smrti vynesený islámskými soudy musí v Nigérii schválit guvernér státu. V Nigérii se homosexualita, stejně jako ve většině afrických zemí, považuje za nepřijatelnou. V této nejlidnatější africké zemi zároveň platí zákon, jenž umožňuje dlouhé tresty odnětí svobody pro osoby odsouzené za veřejné projevy stejnopohlavního vztahu a osoby, které uzavřou stejnopohlavní manželství.

Zdroj: ČTK
Další zprávy