Jindřich Wankel byl významnou osobností moravské archeologie 2. poloviny 19. století. Živil se ale především jako lékař, při povstání v roce 1848 například ošetřoval raněné na barikádách. Byl také jedním z prvních členů Deutsche Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte, založené roku 1870 v Mohuči a členem vídeňské antropologické společnosti.

V 50. a 60. letech 19. století Jindřich Wankel zmapoval několik jeskyní Moravského krasu, byly mezi nimi i dnes přístupná místa jako Býčí skála nebo jeskyně Pekárna. V roce 1856 provedl také průzkum propasti Macocha.

Světovou proslulost získal objevem velkého pohřebiště v Býčí skále včetně vybavené dílny na zpracování kovů, když z podzemí vynesl přes 40 koster mladých žen, šperky, kostry dvou koní, zbytky látek, kusů železa a velké množství obilí. Svými výzkumy také zachránil mnoho cenných nálezů. V té době byly totiž jeskyně systematicky vylupovány.