"Děti chtějí poznávat, nemusíme jim dělat opičky." Učitel v malotřídce zvládá prvňáky vedle třeťáků

Malotřídka v Nemyčevsi
Na základní škole v Nemyčevsi mají pouze dvě třídy. V jedné jsou děti z prvního až třetího ročníku, v druhé žáci čtvrté a páté třídy. Režim tu funguje trochu jinak než v běžné škole s devíti třídami. Ještě před vyučováním ředitel školy a zároveň učitel v první třídě Miloš Novotný některým dětem pomáhá s prací a úkoly, jež předešlý den nestihly, nebo jim vysvětluje látku, kterou nepochopily. Ve tři čtvrtě na osm pak začne hrát na flétnu...
Všichni se protáhnou při pohybové hře, až pak se vrátí do třídy a začíná výuka. "Začínáme den takhle společně. Já si myslím, že děti potřebují pohyb a měnit prostředí," říká Novotný. Na začátek a konec hodiny nezvoní, Novotný vždy zahraje na flétnu. "Končím a začínám hodinu podle potřeby," vysvětluje. O malých přestávkách děti chodí do tělocvičny, aby se vyběhaly.
Výuka tří ročníků najednou je náročná, ale v Nemyčevsi to na chaos nevypadá. Prvňáci se s panem učitelem učí číst slova na písmeno "d" − deka, datel, dýně −, druháci se sluchátky poslouchají na tabletu výukové video a třeťáci pilují vyjmenovaná slova po "m". "Všechno stojí na precizní přípravě. Než dám dohromady hodinu pro tři ročníky, aby se zabavili všichni, zabere to i půl dne," vysvětluje Novotný.
Novotný hodně sází na technologie, žáci jsou zvyklí pracovat s tabletem. Každá skupina má svou tabuli, tedy na zdi promítnutou obrazovku počítače. "Ale výstup musí být jako za císaře pána. Děti si udělají cvičení v tabletu, ale nakonec ho přepíšou do sešitu," vysvětluje ředitel.
Foto: Václav Kozák
Markéta Hronová Markéta Hronová
8. 1. 2017 18:11
Malotřídních škol je v Česku třetina, přesto se na výuku různě starých dětí v jedné třídě studenti pedagogických oborů většinou příliš nepřipravují. Zorganizovat hodinu, kde se prvňáci teprve učí písmena a třeťáci už pilují vyjmenovaná slova, je pro učitele náročné, velmi důležitá je příprava. Ředitel Základní školy v Nemyčevsi Miloš Novotný k usnadnění práce používá technologie. Žáci při samostatné práci koukají na výuková videa. Obce usilují o to, aby i malé školy v obcích přežily. Jejich financování je ale náročné, ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) slibuje, že reforma financování škol jejich situaci zlepší.

Nemyčeves – Prvňáci se s panem učitelem učí číst slova na písmeno "d" – deka, datel, dýně –, druháci se sluchátky poslouchají na tabletu výukové video a třeťáci pilují vyjmenovaná slova po "m". Děti ze tří ročníků jsou přitom v jedné třídě, Základní škola Nemyčeves u Jičína má jen dvě: první až třetí a čtvrtou společně s pátou.

"Všechno stojí na precizní přípravě. Než dám dohromady hodinu pro tři ročníky, aby se zabavili všichni, zabere to i půl dne," vysvětluje Miloš Novotný, ředitel školy a zároveň učitel v první třídě.

Malotřídky, kam chodí jen děti z prvního stupně a v jedné třídě se učí více ročníků, tvoří třetinu ze všech základních škol v Česku. Jak v nich s dětmi pracovat, se přitom většina studentů pedagogiky pořádně nedozví. Obvykle se o nich přednášející zmíní jen krátce. Více se výuce v malotřídkách věnují na Univerzitě Hradec Králové nebo na Univerzitě Palackého v Olomouci. 

Učitel musí umět zvládat víc věcí najednou, což není tak jednoduché se naučit. "Naši studenti chodí na praxi do malotřídek už od začátku prvního ročníku, aby věděli, do čeho jdou. Učit v malotřídce je náročné, ale na druhou stranu tam neexistuje šikana, ve škole je rodinná atmosféra. Má své kouzlo," říká garantka výuky v malotřídkách na Univerzitě Palackého v Olomouci Denisa Provázková Stolinská.

Náklady na takovou školu jsou větší než na ty klasické. Dotují je obce jako jejich zřizovatelé; malotřídka je často jediný způsob, jak v obci udržet mladé rodiny. Finanční situaci malotřídek by měla změnit reforma financování škol, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna. "Malotřídky si rozhodně polepší. Škola je v obci důležitá, kde není škola, tam není život," slibuje ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

 

Právě se děje

před 10 minutami

Živnostníci budou moci využít dobrovolně paušální daň, novelu podepsal prezident

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné budou moci od příštího roku platit dobrovolně takzvanou paušální daň. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Počítá s tím novela o daních z příjmů, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman.

Pro příští rok by měla podle dosavadních informací činit paušální daň 5469 korun za měsíc. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol.

Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Nejvýhodnější bude paušální daň podle odborníků pro živnostníky s výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Řidiči za první tři dny koupili přes 9000 elektronických známek

Řidiči za první tři dny od spuštění prodeje koupili přes 9000 elektronických dálničních známek. Na twitteru to dnes uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Systém po prvním dnu, kdy měl výpadek až do odpoledních hodin, v současnosti funguje bez problémů. Elektronické viněty od příštího roku nahradí dosavadní papírové kupony.

Stát spustil systém pro prodej nových dálničních známek v úterý ráno. Krátce na to však systém přestal fungovat, znovu zprovozněn byl po 16:00. Důvodem byla technická chyba, kterou vývojáři podle Cendisu, jenž má systém na starosti, opravili. Společnost však varovala před možnými útoky zvenčí. Výpadek systému vyvolal vlnu kritiky politiků i odborníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy