Praha/Liberec - Ačkoli Liberec od brzkého rána 21. srpna 1968 obsazovaly sovětské tanky, Zdeněk Dragoun se chystal do práce stejně jako v jiné dny.
"Výjimečné události, které se odehrávaly, však tehdy 19tiletého mladíka podnítily k tomu, že si s sebou vzal fotoaparát," uvádí se v chystané publikaci Životní příběhy obětí srpnových událostí roku 1968, kterou připravil Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd.
Před čtyřiceti lety to bylo jeho poslední ráno v životě. Dragoun se stal jednou ze 108 obětí invaze "spřátelených" vojsk Varšavské smlouvy.
Smrt ve čtvrt na devět
Už před pátou ranní sledovala celá Dragounova rodina z okna bytu ve Studniční ulici přesun tanků do centra Liberce. Jako opravář kancelářských strojů trávil Dragoun spoustu času v terénu, proto si s sebou vzal fotoaparát.
Liberecká radnice se v té době opravovala a byla pokryta lešením. "Dragoun toho využil, vyšplhal na lešení a odtud sledoval celé dění a fotografoval průjezd okupačních vojsk," uvádí se v připravované publikaci, jejíž ukázku má Aktuálně.cz k dispozici.
Asi ve čtvrt na devět se otočil zády k silnici, aby si vyměnil film ve fotoaparátu. V tu chvíli vyšel z projíždějícího obrněného transportéru výstřel, který zasáhl Dragouna do zad.
"Spadl z lešení a poté byl záchrannou službou odvezen do nemocnice. Zde zemřel na vícečetný průstřel hrudníku," uvedli historici. Důvod střelby se nikdy nepodařilo objasnit, nejspíš k němu nikdo nedal rozkaz. Fotoaparát ani film se nikdy nenašly.
Pachatel neznámý, památník zakázán
Tragickou událost vyšetřoval Sbor národní bezpečnosti, ale případ nakonec skončil konstatováním, že se pachatele nepodařilo nalézt.
"Vzhledem k tomu, že libereckých obětí bylo celkem 11, byly uspořádány dva státní pohřby. 24. srpna 1968 se konal státní pohřeb sedmi libereckých obětí v krematoriu v Liberci, mezi nimi i Zdeňka Dragouna," uvedl Ústav pro soudobé dějiny.
Na místech tragických úmrtí v Liberci byly nedlouho poté umístěny bronzové desky se jmény obětí. Ovšem po dvou letech je komunistické úřady nechaly strhnout.
- Čtěte dále: V srpnu 68 pozvali tanky. Trest? 26 dní vězení
"Památník, který měl upomínat na tragédii všech libereckých obětí, nakonec nebyl vůbec postaven. Až 21. srpna 1990 byla v Liberci na budově radnice odhalena pamětní deska se jmény sedmi obětí, které v těchto místech zahynuly," připomněli historici.
Střelba do vzduchu byla běžná
Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil dokumenty, z nichž vyplývá, že okupanti v srpnu 1968 běžně stříleli do vzduchu, přičemž zasáhli lidi třeba na balkonech. Anebo se střela odrazila od zdi a trefila člověka.
"K usmrcení a ke zranění došlo jednak při přímé střelbě proti skupinám lidí i jednotlivcům, jednak při střelbě proti objektům a do vzduchu, kdy lidé byli zasaženi v bytech, na balkonech apod., respektive odraženými střelami nebo střepinami," uvádí se ve zprávě ministerstva vnitra z 30. září 1968 "o incidentech, trestných činech a případech vměšování do kompetence a pravomoci čs. orgánů ze strany příslušníků vojsk pěti států Varšavské smlouvy".
V právě vydané obsáhlé knize Ústavu pro soudobé dějiny "Oběti okupace", že ani Bezpečnost neměla o přesném počtu usmrcených po srpnové invazi přehled.
"Není dosud přesný přehled o počtu osob, které byly v různých souvislostech příslušníky okupačních vojsk zastřeleny nebo zraněny," cituje se v knize hlášení Veřejné bezpečnosti. Podle neúplných údajů bezpečnosti jen od 21. do 27. srpna zahynulo 59 občanů, 194 bylo těžce a 344 lehce zraněno.
