Praha - V následujících sedmi letech by mohlo do krajů poputovat z Bruselu výrazně více peněz než doposud, a to díky zásadní úpravě jejich přerozdělování, kterou plánuje ministerstvo pro místní rozvoj.
Návrh klíčového dokumentu Dohody o partnerství - o kterém budou zástupci ministerstva pro místní rozvoj vyjednávat v Bruselu na konci ledna - předběžně počítá s částkou asi 157 miliard (včetně podílu státního rozpočtu), které poputují do jednoho Integrovaného regionálního operačního programu.
Oproti prostředkům, které byly určeny pro regionální operační programy v letech 2007 až 2013, by mělo jít přibližně o dvanáctimiliardový nárůst.
Kdo bude držet opratě?
Vzhledem k problémům, které regionální operační programy trápily, počítala původně vláda Petra Nečase s výrazným odstřižením krajů od rozhodování o evropských penězích určených na regionální rozvoj.
Po nástupu vlády Jiřího Rusnoka ale došlo k částečnému ústupku krajům, ministr pro místní rozvoj František Lukl však ubránil jak myšlenku jednotného regionálního programu, tak přímý dohled ministerstva nad čerpáním prostředků z něj. To se ale úplně nelíbí krajům, které by zcela pochopitelně rády rozhodovaly o tom, kam prostředky půjdou.
"Role krajů byla za Nečasovy vlády upozaděná, nyní je situace lepší, ale v dohodě není přesně definovaná," stěžuje si hejtman Pardubického kraje a člen vyjednávacího týmu Asociace krajů ČR Martin Netolický (ČSSD).
"Kraje požadují v dohodě stanovit ministerstvo pro místní rozvoj jako orgán zodpovědný za programování územní dimenze operačních programů, který bude mít povinnost při programování vycházet z působnosti a kompetencí víceúrovňové veřejné správy, včetně promítnutí strategických dokumentů regionálních a místních samospráv," píše ředitelka Centra investic, rozvoje a inovací a zároveň členka vyjednávacího týmu Asociace krajů ČR Klára Dostálová.
Kraje: Obava nad ztrátou kontroly
Kraje tak dávají najevo, že chtějí mít v rámci dohody jasněji vymezené své kompetence a v souvislosti s tím alespoň nějaké nástroje k ovlivňování toho, kam peníze z IROPu poputují.
"Ze zákona by měla vzniknout organizace s pobočkami v jednotlivých krajích, na které mohou přistoupit současní pracovníci tamějších regionálních rad," popisuje konkrétněji svou představu Netolický. Takový krok by byl vázán na novelizaci zákona o regionálním rozvoji.
Z tohoto pohledu se shoduje jak se současným ministrem pro místní rozvoj, tak s jeho možnou nástupkyní Věrou Jourovou (ANO). "Ano, řeší se tím hned dvě věci - jednak se využije současných kapacit odborníků z ROP a jednak bude pro žadatele vhodnější, že v jednom objektu najdou administrátory všech operačních programů," míní Lukl.
"Bude to důležitá věc pro vyjednávání. Model, v rámci kterého by obce a kraje mohly zasahovat do rozhodování o využití alokovaných prostředků," říká zase Jourová.
Jak podle ní, tak podle Lukla by takováto nově vzniklá agentura spadala organizačně přímo pod ministerstvo (podobně jako například CzechInvest) a využívala by přitom personálních kapacit současných pracovníků regionálních rad. Ti se tak podle Jourové nemusí bát ztráty místa.
Kraje podle Netolického však odmítají, aby byla taková agentura součástí ministerstva, a raději by chtěly nezávislou, zákonem zřízenou organizaci. "Ministerstvu by v takovém případě zůstala rezortní role a pochopitelně také jeho úloha národního koordinačního orgánu," konstatuje Netolický.
Obě strany - jak ministerstvo, tak kraje - by se měly v této věci sejít ve středu. V současné době probíhá také vyjednávání dalších připomínek. Například Spolek pro obnovu venkova ČR je pro to, aby přibližně necelá desetina celkové částky byla rozdělována lokálně, v rámci takzvaného komunitně vedeného místního rozvoje.
Většina dalších připomínek se potom, soudě podle slov ministra Lukla, týká zejména snah o navýšení peněz určených pro jednotlivé operační programy. První vyjednávání nad finální verzí dohody proběhnou v Bruselu mezi 28. až 30. lednem.
Jourová: "Chceme k tomu říct svoje"
Definitivní znění dohody by mělo být do 20. dubna. Do té doby budou ještě možné určité úpravy a zásahy - a Jourová, jako případná budoucí šéfka resortu místního rozvoje, by do toho pochopitelně chtěla také zasáhnout.
"Chceme k tomu říct taky svoje. Rádi bychom posílili peníze pro veřejnou infrastrukturu nebo obce. Dá se do toho ještě zasáhnout, ale nebudou to už žádné razantní změny," říká s tím, že si nechává dělat analýzu dohody.
Zřejmě ji však bude čekat také "bitva" se svými budoucími kolegy z kabinetu - vzhledem k tomu, že by se tím výrazně zjednodušil systém čerpání, zejména potom pro samotné příjemce, byla by podle svých slov ráda, pokud by se podařilo v rámci zmiňované agentury rozdělovat peníze i z tematických operačních programů, jako jsou například OP Doprava a další.
Lze však očekávat, že se kontroly nad nemalými částkami, které do těchto programů směřují, nebudou ministři vzdávat snadno.
