Fischer varuje: Téma víz zneužijí v kampani extremisté

Kateřina Eliášová
14. 7. 2009 12:00
Česká vláda stáhla velvyslance a zavedla víza pro diplomaty
Znovuzavedení víz může "probudit" radikály, varuje premiér Jan Fischer
Znovuzavedení víz může "probudit" radikály, varuje premiér Jan Fischer | Foto: Tomáš Adamec

Praha - Česká republika zavede víza pro držitele kanadských služebních a diplomatických pasů.

Vláda premiéra Jana Fischera tak zareagovala na krok Kanady, která od úterního rána znovu zavedla víza pro Čechy.

Premiér rovněž oznámil, že povolá českého velvyslance v Kanadě zpět do republiky. Praha se nadto v Evropské unii odvolá na takzvanou klauzuli solidarity, podle níž by mohly zavést víza pro Kanadu všechny státy Unie.

Kanada zavedla víza pro české občany od úterních šesti hodin ráno. Argumentovala rostoucím počtem žadatelů o azyl. V příštích 48 hodinách mohou Češi žádat o víza po příletu na kanadské území, pak už jen před cestou na velvyslanectví ve Vídni.

Premiér Fischer na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády připustil, že zrušení víz teď nahrává extremistickým hnutím a stranám v České republice. "Není vyloučeno, že toto zavedení víz bude dobrým podnětem pro některé extremisty ve volební kampani pro jejich další zviditelňování," uvedl.

Jak konkrétně teď bude Česká republika vůči Kanadě postupovat?

Jan Fischer: Česká republika zavede víza pro všechny držitele kanadských služebních a diplomatických pasů, povoláme zpět do republiky našeho velvyslance ke konzultacím a v Evropské unii se odvoláme na klauzuli solidarity. Oznámíme Evropské komisi, že Kanada zavedla vůči České republice vízovou povinnost s tím, že do tří měsíců by komise měla navrhnout, jaké další kroky vůči Kanadě učiní. Ministr zahraničí rovněž vyzve Kanadu, aby obnovila možnost zažádat o víza v Praze, a ne jen ve Vídni.

Proč nemůže Česká republika zavést víza všem Kanaďanům?

Jan Fischer: Náš právní řád a také pravidla Evropské unie nám neumožňují zavést víza pro všechny, proto otevíráme jednání o klauzuli solidarity.

Kohout: Mezi spojenci se takhle nejedná

Budete znovu jednat o zrušení vízové povinnosti?

Jan Fischer: Ano, v nejbližší době se o to pokusí ministr zahraničí Jan Kohout.

Ministr zahraničí Jan Kohout dostal diplomatickou nótu jen 6 hodin před znovuzavedením víz
Ministr zahraničí Jan Kohout dostal diplomatickou nótu jen 6 hodin před znovuzavedením víz | Foto: Ludvík Hradilek

Ještě v neděli jste v České televizi uvedl, že zavedení víz do Kanady neočekáváte. Jak je možné, že Kanada nakonec víza zavedla?

Jan Kohout: Ještě v neděli jsem neměl takové informace. Mezi spojeneckými zeměmi se obdobné věci sdělují den či dva předem a ne 6 hodin před zavedením takových opatření. Je to slušnost, ovšem k ničemu takovému nedošlo. Diplomatickou nótu jsem obdržel o půlnoci.

Situace mohou využít extremisté

Neobáváte se nyní v souvislosti se znovuzavedením víz útoků na romskou menšinu?

Jan Fischer: Není vyloučeno, že toto zavedení víz ze strany Kanady bude dobrým podnětem pro některé extremisty ve volební kampani pro jejich další zviditelňování. Proto jsem žádal kanadského premiéra, aby si této otázky byl vědom a zvážil zrušení, nebo alespoň odložení tohoto kroku až po podzimních volbách, kde může být tato věc takto zneužívána.

Přijmete tedy nějaká opatření?

Jan Fischer: Bez ohledu na znovuzavedení víz do Kanady vláda nadále bude dbát o to, aby systematicky sledovala postavení menšin, včetně Romů či sociálně vyloučených. Bude sledovat, zda nedochází k diskriminaci menšin. Ministr vnitra bude pokračovat s kanadskou stranou v jednání o memorandu v oblasti migrace.

Dá se očekávat, že Kanada změní názor?

Jan Kohout: Koncem srpna či začátkem září pojedu přímo do Kanady, kde zmonitorujeme dopady vízové povinnosti. Domnívám se, že i kanadská strana potřebuje čas.

 

Čtěte další souvislosti k této kauze:

Reakce na víza:
 Česko stahuje velvyslance z Kanady
Rádce:
 Do Kanady se už bez víz nedostanete. Jak na to?
Média:
Kanadská média zajímají víc víza pro Mexičany než Čechy
Fakta:
Bez víz zůstává Čechům otevřených 85 zemí světa
Grafika:
 Anabáze kolem česko-kanadských víz
Reportáž:
Olašští Romové z Ostravy se houfně stěhují do Kanady

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

před 58 minutami

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu Nord Streamem 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy