Firmy láká české zlato, těžbě překáží zákaz kyanidu

Pavel Baroch
7. 10. 2012 20:00
Pod českou zemí jsou zásoby cenného kovu za stovky miliard korun
Zlaté pruty z Vídně, ilustrační snímek.
Zlaté pruty z Vídně, ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Čtyři firmy požadují po ministerstvu životního prostředí, aby jim povolilo prozkoumat ložiska zlata ve středních Čechách a na jihu země.

I kdyby průzkumné licence dostaly a úspěšně ukončily prověřování zásob, čeká na ně zásadní překážka: Horní zákon zakazuje použít k těžbě zlata kyanidové loužení, nejrozšířenější a nejúčinnější metodu získávání cenného kovu.

Novelu prosadil před 11 lety tehdejší lidovecký poslanec Libor Ambrozek. Reagoval tak na ekologickou katastrofu v rumunském zlatém dolu Baia Mare, kde se protrhla hráz a roztok s kyanidy a těžkými kovy otrávil části řek Tisa a Dunaj.

Parlament přijal novelu jen pár let poté, co zahraniční společnosti marně usilovaly o povolení, respektive k dokončení průzkumů na několika místech v Česku. Opakovaný zájem o průzkum je vyvolán především díky mimořádně vysokým cenám na světových trzích.

Například nedaleko Kašperských Hor na Šumavě leží pod zemí více než 100 tun zlata za zhruba 130 miliard korun.

Boj o protikyanidový paragraf

I když prospektoři tvrdí, že případná těžba je daleko a že v první fázi chtějí především ověřit zlaté zásoby, zároveň přiznávají, že jim zákaz kyanidu vadí.

"Paragraf zakázal používání kyanidů při těžbě surovin, ačkoli se v té době kyanid v báňském průmyslu nepoužíval. Novela se navíc netýká výroby kyanidů ve společnosti Draslo v Kolíně, používání v jiných průmyslových oborech a netýká se ani vývozu," řekl Aktuálně.cz Petr Morávek, předseda Asociace České zlato.

Podle Morávka, který zároveň figuruje jako jednatel ve společnosti usilující o průzkum nedaleko Vlašimi, je zákaz kyanidového loužení diskriminační. Ve světě je tato metoda používaná u více než 90 procent úpraven zlatých dolů.

"Kyanidové loužení monitoruje International Cyanide Management Institute se sídlem ve Washingtonu, používá se i v environmentálně citlivých oblastech Nového Zélandu nebo Finska a v minulosti se nasadilo při zpracování zlatonosné rudy v ložisku Roudný a Jílové u Prahy. Samozřejmě bez problémů," konstatoval Morávek. 

Foto: Jan Langer

Úřad s kyanidem přibrzdil

Proti zákazu kyanidu se v původním návrhu státní surovinové koncepce ohradilo i ministerstvo průmyslu.

"Je zřejmé, že toto ustanovení vylučující použití jediné účinné moderní úpravárenské metody zlatonosných rud automaticky nesystémově znemožňuje využití téměř všech evidovaných zásob zlatých rud," uvedl v návrhu úřad ministra Martina Kuby.

Aktuální znění surovinové politiky už tak radikální není. "Finální text návrhu prošel v rámci meziresortního připomínkového řízení významnou korekcí," sdělil Aktuálně.cz Tomáš Paták z tiskového oddělení ministerstva.

Koncepce hovoří o případném "maximálním využití dosaženého pokroku v nových technologiích šetrných k životnímu prostředí" a o "dodržení právního rámce ochrany životního prostředí".

Exposlanec hovoří o předběžné opatrnosti

Ačkoli se ministerstvo průmyslu momentálně nechystá navrhnout vyškrtnutí protikyanidového paragrafu, podle Petra Morávka z Asociace České zlato to neznamená, že se tak nestane v následujících letech - až bude případná těžba aktuální.

Někdejší poslanec a současný předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek, který protikyanidový paragraf prosadil, je přesvědčen, že by toto ustanovení mělo v Horním zákoně zůstat.

"Snaha o těžbu zlata je stále živá a myslím, že by na ministerstvu průmyslu určitě našla podporu. Proto považuju zákaz za stále aktuální," napsal Aktuálně.cz Ambrozek v SMS zprávě. "Navíc je dobré se v tak závažných věcech řídit principem předběžné opatrnosti."

Pozor na obří úložiště odpadu

Proti povolení nového průzkumu se postavilo ekologické Hnutí Duha, které proti němu protestovalo už v 90. letech.

"Průzkum je prvním krokem k těžbě - důlní společnosti jej samozřejmě dělají jen a pouze kvůli ní. Dolování by poškodilo život místních lidí a proměnilo v pustinu desítky hektarů krajiny na místech, jako je sousedství slapské přehrady, podhůří Brd nebo Šumava," uvedl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Zlatý důl Martha na Novém Zélandu
Zlatý důl Martha na Novém Zélandu | Foto: Archiv Petra Morávka

"Například těžba v Kašperských Horách by znamenala, že se desítky hektarů šumavské krajiny utopí pod obřími úložišti odpadu z těžby, kde by skladovali rozemletou horninu včetně tun toxického arzenu," dodal Kotecký.

Obce by vydělaly desítky milionů

Petr Morávek z Asociace České zlato takové černé scénáře odmítl. Připomněl, že 100 metrů od rakouského Národního parku Vysoké Taury je wolframový důl Mittersill, kde se těží stejní množství rudniny, jaké by připadalo v úvahu v Kašperských horách.

"Úložiště odpadů je 10 kilometrů od dolu, zásobeno podzemním přivaděčem a průběžně rekultivováno," poznamenal Morávek. Dodal, že moderní metody umožňují likvidaci kyanidu na ekologicky stanovené normy. Zároveň připustil, že existují i jiné metody získávání zlata z rudy, ale ty obvykle nejsou tak účinné jako právě kyanidové loužení.

"Dolování by přineslo zaměstnání stovkám lidí a desítky milionů korun do rozpočtů příslušných obcí," sdělil Morávek a jako příklad uvedl zlatý důl Martha na Novém Zélandu, který funguje téměř 20 let na okraji města Waihi. Ruda se přitom upravuje kyanizací v uzavřených tancích asi dva kilometry od dolu.

 

Právě se děje

Další zprávy