Firma kmotrů ODS čelí obvinění, že její šéf krátil daně

Radek Nohl Radek Nohl
7. 6. 2012 20:20
Podle policistů měli čtyři manažeři připravit stát na daních o 15 milionů korun
Vlivný člen ODS Alexandr Novák, jeden z majitelů firmy EDS.
Vlivný člen ODS Alexandr Novák, jeden z majitelů firmy EDS. | Foto: Ludvík Hradilek

Ústí nad Labem - Čtyři manažeři ze dvou významných ústeckých stavebních firem Viamont DSP a Energetické a dopravní stavby (EDS) čelí trestnímu stíhání.

Podle policistů měli krátit daně při zakázce na rekonstrukci děčínského mostu na silnici I/13 za 564 milionů korun.

Mezi obviněnými je také ředitel Severočeské vodárenské společnosti Bronislav Špičák, který byl v té době předsedou představenstva EDS. Na případ jako první upozornila Česká televize.

Je to velká věc, řekl kmotr ODS

"Zástupci stavebních firem společným jednáním vystavovali faktury za služby, které pravděpodobně nebyly provedeny," řekla Aktuálně.cz mluvčí ústecké policie Veronika Hyšplerová.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

"Přesto tyto služby ve výši asi 50 milionů korun vykazovali do příslušných daňových přiznání," dodala Hyšplerová. Podle ní kvůli tomu nyní čelí obvinění, že připravili stát na daních o 15 milionů korun.

Společnost EDS patří třem vlivným členů severočeské ODS Patriku Oulickému, Alexandru Novákovi a Danielu Ježkovi.

"To je určitě velká věc. Já tyhle informace nemám," zareagoval pro Českou televizi Oulický.

O stíhání manažerů nevěděl ani vedoucí kanceláře obchodního ředitele Viamont DSP Richard Bauer. "Nic o tom v současné době nevím, jsem na dovolené," řekl Aktuálně.cz Bauer.

Stamiliony přitekly z Evropské unie

Zakázku vypsalo Ředitelství silnic a dálnic ČR v Chomutově v době, kdy v jejím čele byl René Komínek z ODS. Vítězem se následně stala firma Viamont DSP.

Oulický (na snímku úplně vlevo na kongresu ODS) je znám jako zákulisní vyjednavač. V jeho okolí je Petr Gandalovič, Pavel Drobil nebo Petr Bendl.
Oulický (na snímku úplně vlevo na kongresu ODS) je znám jako zákulisní vyjednavač. V jeho okolí je Petr Gandalovič, Pavel Drobil nebo Petr Bendl. | Foto: Ondřej Besperát

Společně s ní se na stavbě podílela právě společnost EDS a také JHP Mosty spol.

Na opravu mostu Evropská unie přispěla částkou 549 milionů korun prostřednictvím Operačního programu doprava.

Špičák je ředitelem Severočeské vodárenské společnosti od konce ledna. Kvůli jeho angažmá v EDS je neustále spojován s Patrikem Oulickým.

Toho označil na začátku roku 2011 tehdejší ministr dopravy Vít Bárta (VV) za jednoho z kmotrů, kteří řídí chomutovskou správu Ředitelství silnic a dálnic.

Oulický vyjádření popřel a řekl, že nikoho z vedení ŘSD nezná.

Staňte se fanouškem mé stránky na Facebooku a své názory na kauzu pište zde.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy