Finanční šéfka Karlovy univerzity skončila. V rozpočtu kolejí chyběly desítky milionů

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
Aktualizováno 19. 11. 2019 10:08
Kvestorka Univerzity Karlovy Miroslava Oliveriusová, která zodpovídala za hospodaření školy, rezignovala. Stalo se tak poté, co akademický senát řešil díru 67 milionů korun v rozpočtu Kolejí a menz. Jedná se o další personální změnu na UK kvůli financím. Před pár dny skončil šéf Česko-čínského centra Miloš Balabán, který akce školy financoval z čínských peněz. Kvestorka tvrdí, že o tom nevěděla.
Miroslava Oliveriusová, bývalá kvestorka Univerzity Karlovy a exnáměstkyně ministra vnitra pro ekonomiku a provoz.
Miroslava Oliveriusová, bývalá kvestorka Univerzity Karlovy a exnáměstkyně ministra vnitra pro ekonomiku a provoz. | Foto: MVČR

Další blízký spolupracovník rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy za poslední týdny končí kvůli problémům s hospodařením univerzity. Tentokrát s okamžitou platností rezignovala kvestorka Miroslava Oliveriusová, která měla od roku 2014 na starosti rozpočet školy. Jako první o tom informoval Deník N.

Stalo se tak krátce potom, co akademický senát dle zjištění Aktuálně.cz řešil vážný problém týkající se univerzitní organizace Koleje a menzy (KaM), která je zodpovědná za bydlení desítek tisíc studentů a jídlo pro tisíce strávníků Univerzity Karlovy. Před čtrnácti dny však předsedovi akademického senátu UK Františku Zahálkovi dorazil dopis, ve kterém šéf rady KaM varoval, že organizace má v rozpočtu díru ve výši desítek milionů korun.

Jedná se o peníze, které mělo poskytnout vedení univerzity na stavební práce na kolejích a menzách. Nakonec však rektorát navzdory slibům finance poslal jinam a podle dopisu na prosby o vysvětlení nereagoval.

"Vedení KaM se tak ocitlo, nikoliv vlastní vinou, v situaci, kdy muselo řešit hrozící nedostatek finančních zdrojů v celkovém objemu 67 milionů korun," napsal David Emler v dopise, který má Aktuálně.cz k dispozici. A dodal, že organizace zahájila bezprecedentní šetření, ale i tak je v minusu 45 milionů. "Zmiňované skutečnosti nemůžu a nechci hodnotit, mám je však za manažersky či metodicky nešťastné a nesystémové," dodal Emler.

Mluvčí univerzity Václav Hájek řekl, že bleskový odchod kvestorky s touto záležitostí nesouvisí. "Šlo o osobní rozhodnutí paní Oliveriusové," řekl Hájek bez dalšího vysvětlení. Uvedl také, že KaM žádné problémy s financováním nemají. "Financování KaM je plně zajištěno," ujistil mluvčí. Jak následně zjistil deník Aktuálně.cz, ještě před tím, než kvestorka funkci položila, nařídila na účet KaM slíbené peníze zaslat.

Proč kvestorka rezignovala, nyní zjišťuje ekonomická komise akademického senátu. "Osobně si tento krok spojuji s otázkami projednávanými na minulém a předminulém zasedání ekonomické komise, nicméně o dalších podrobnostech nás bude pan rektor informovat na našem nadcházejícím zasedání," napsal v e-mailu členům ekonomické komise její předseda Tomáš Nigrin. Komise se zároveň pídí po tom, jak univerzita s desítkami milionů zachází.

Akademický senát řeší ještě jeden průšvih s penězi. Rekonstrukce menzy 17. listopadu, kterou dělá Fakulta humanitních studií (FHS), se prodražila o 85 milionů. Fakulta ovšem takové peníze nemá. Děkanka FHS Marie Pětová podepsala jen v září a říjnu dodatky smluv za 50 milionů korun. Celkově tak škola zaplatí na 600 milionů.

"Řekla, že musela podepsat dodatky ke smlouvám, aby stavební firma neodešla. Firma musela práce rychle dodělat, aby bylo možné použít finance z dotace," plyne ze zápisu ze zasedání hospodářské komise univerzity, která kritickou situaci řešila. Nakonec doporučila peníze sehnat, protože jinak by univerzita nejspíše vracela čtyřistamilionovou dotaci od ministerstva školství. Děkanka se přitom před akademiky hájila, že se věc pokoušela konzultovat s rektorem Zimou. 

Funkci zatím po Oliveriusové dočasně přebral vedoucí ekonomického odboru rektorátu Roman Karaš. Výběrové řízení na nového kvestora UK teprve vypíše.

Kam tekly peníze čínské ambasády?

Rektorát pochybnosti ohledně hospodaření univerzity vysvětluje v krátké době znovu. Po textech Aktuálně.cz už rezignoval výkonný tajemník Česko-čínského centra UK Miloš Balabán. Důvodem byly konference, které univerzitní centrum pod Balabánovým vedením a Zimovou záštitou pořádalo a které tajně financovala čínská ambasáda. 

Oliveriusová však tvrdí, že s touto kauzou její odchod nijak nesouvisí. "To se mě vůbec netýkalo. Byla jsem odpovědná za rozpočet a za fungování Univerzity Karlovy. Tyto věci vůbec nebyly v mém portfoliu a nemám s tím nic společného. O některých věcech jsem ani nevěděla," řekla Oliveriusová Deníku N, který o jejím konci jako první informoval. Na dotazy Aktuálně.cz do vydání textu neodpověděla.

Akademici, kteří jsou do kauzy zapleteni a mezitím také přišli o práci, ale tvrdí, že čínské peníze putovaly na konference právě přes rektorát. "Původní idea byla, že veškeré finance pro Česko-čínské centrum UK půjdou přes fakultu, čímž by vedení FSV UK bylo informováno. Ale nyní je to tak, že to jde přes rektorát," uvedla Balabánova spolupracovnice Mirka Kortusová. 

Zdůvodňovala tak, jak je možné, že vedení její fakulty - FSV - nemá přehled o tom, kdo centrum platí, na což si akademičtí senátoři v čele s moderátorem ČT Václavem Moravcem stěžovali.

Rektor Zima od vypuknutí kauzy kolem čínských peněz opakovaně tvrdí, že Česko-čínské centrum žádné peníze od čínské ambasády nepřijalo. Svá vyjádření ale korigoval. Nejprve tvrdil, že soukromá firma akademiků, přes kterou peníze od čínské ambasády na konference na UK tekly, se na jakémkoliv financování univerzity nepodílela. Později začal mluvit o tom, že o něčem takovém nemá žádné informace. "Česko-čínské centrum nebylo financováno čínskou ambasádou," uvedl nyní mluvčí Hájek.

To však je v přímém rozporu s tím, což už dříve řekl jednatel Balabánovy soukromé firmy Středisko bezpečnostní politiky, s. r. o., a akademik UK Libor Stejskal. "Částky od velvyslanectví ČLR byly alokovány na úhradu přímých nákladů spojených s konferencí Česko-čínského centra."

Škola nyní slibuje forenzní audity, které by měly vyjasnit, kde peníze komunistického režimu skončily. Česko-čínské centrum mezitím rektor Zima zrušil. Jako důvod uvedl negativní publicitu, která poškozuje dobré jméno školy.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Odplata za vyhoštění diplomatů: Rusko vypovědělo dva Němce

Rusko ve čtvrtek vypovědělo dva pracovníky německého velvyslanectví v zemi. Krok přišel krátce poté, co Berlín kvůli srpnové vraždě Gruzínce vyhostil dvojici ruských diplomatů. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí, které oběma německým diplomatům dalo týden na odjezd.

Německo vypovězení ruských diplomatů zdůvodnilo nedostatečnou spoluprací ruské strany na vyšetřování vraždy, u které německá prokuratura prověřuje podezření, že činem mohly stát ruské nebo čečenské služby či státní instituce. Kreml podíl na vraždě odmítá.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy