Hospodaření s penězi je důležitější než rozmnožování žížal, říká ředitel základky

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
22. 10. 2018 16:41
Řada základních škol stále nezvládá učit žáky o tom, jak mají správně hospodařit s penězi. Na vině jsou podle odborníků nabité osnovy, a tudíž nedostatek času na toto téma.
Výuka finanční gramotnosti: děti se učí například to, jak držet rodinné výdaje pod kontrolou.
Výuka finanční gramotnosti: děti se učí například to, jak držet rodinné výdaje pod kontrolou. | Foto: Edhance

Praha - Děti v osmé třídě na Základní škole Tusarova v pražských Holešovicích sledují digitální interaktivní tabuli s kreslenou prezentací, která zábavně vysvětluje, jak má člověk hospodařit s penězi. "Až budete stát na vlastních nohou, bude potřeba mít 'fištróna'. Víte, co je finanční gramotnost? Je to o tom, co mám dělat s penězi. Co ale dělat, když je nemám?" ptá se lektorka Gabriela Divišová z ústeckého start-upu Edhance.

Ten v těchto dnech pilotně spustil v několika pražských školách nový projekt nazvaný Peníze pod kontrolou, s nímž v příštích dnech zavítá třeba i na Kolínsko. Cílí hlavně na sedmáky a osmáky.

Jak správně nakládat s penězi se žáci dozvídají v předmětech, jako je občanská výchova nebo Člověk a společnost, ucelený plán na výuku však neexistuje. Záleží na učiteli a škole, jak a kdy téma dětem vysvětlí. V řadě škol je výuka o správném hospodaření s penězi nedostatečná, přestože osnovy říkají, co by děti měly umět.

"Myslím si, že to školy nezvládají, ale často za to nemohou. Je to v nastavení systému. Finanční gramotnost není povinné zařazovat," řekl Aktuálně.cz člen rady Asociace ředitelů základních škol Jaroslav Jirásko.

Školství se podle něj neustále řídí ustrnulým "rakouskouherským" modelem zdůrazňujícím základní předměty, zatímco by se mělo přizpůsobovat oborům užitečnějším pro současnost. "Finanční gramotnost je důležitější téma než rozmnožovací orgány žížaly. Školy výuku ale nezvládají hlavně kvůli nedostatku času. Hrne se toho na ně čím dál více," dodal Jirásko, který je ředitelem základní školy v Lázních Bělohrad.

Výběr z témat v hodinách finanční gramotnosti

  • Rozdíl mezi hotovostí a elektronickými penězi
  • Rozdíly v příjmech zaměstnance a OSVČ
  • Jak se nezadlužit a nedostat do problémů?
  • Rozdíly mezi hrubou a čistou mzdou
  • Povinné poplatky - jejich význam a co zahrnují, rizika neodvádění povinných poplatků
  • Banky a poskytovatelé bankovních služeb - jak fungují
  • Osobní účet - co obsahuje a proč ho mít
  • Půjčky - jak fungují, co je RPSN, důvody pro půjčky - je opravdu nutné si půjčit? Rozlišování poskytovatelů půjček, rizika výběru nevhodné půjčky

V jeho škole věnují výuce finanční gramotnosti celý jeden předmět v osmém ročníku nazvaný Osobnostní rozvoj a v devátém dělají celotýdenní projekt. Součástí je i mediální výchova. Škola využila příležitosti, kdy v rámci osnov si sama může určit, na co využije takzvané disponibilní, volitelné hodiny.

Finanční gramotnost místo fyziky

Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse je povinný vzdělávací obsah předimenzovaný a neúnosný, postupem let se do něj přidávala nová a nová témata, aniž by se cokoliv ubralo.

"Pro školy je velmi obtížné a mnohdy i téměř nemožné věnovat všem tématům takovou pozornost, jakou by si zasloužila. Mají-li se školy více věnovat finanční gramotnosti, musíme také říct, čemu se mají věnovat méně," řekl HN. Bělohradská škola ji dala místo jedné hodiny fyziky.

Prostor ve výuce pomáhají vyplnit neziskové organizace. Sází na individuální přístup k žákům, interaktivní a praktické ukázky. Čili na metody, na něž učitelé v běžném provozu nemají čas. Takové projekty podle ředitelky ZŠ Tusarova Moniky Nezbedové především šetří učitelům čas. "My jsme vždy rádi, když máme možnost využít výukové programy, které vytvářejí různé společnosti, protože nám to usnadňuje práci," připouští.

Kromě Edhance například funguje čtvrtým rokem i program Bankéři jdou do škol od České bankovní asociace, který připravuje besedy s hosty z finančního sektoru, mluví s dětmi o zabezpečení internetu nebo o kybernetických útocích. Systém finančního vzdělávání na českých školách ovlivňuje několik let i Program Finanční gramotnost do škol od společnosti Your Chance, který například uděluje certifikát Finančně gramotná škola a zaškoluje i učitele.

Projekt kdysi začínal pro děti z dětských domovů, které patří v oblasti finanční gramotnosti k ohrožené skupině, později zacílil na základní školy a rozšířil se po celé republice. "Škole pomáháme udělat vlastní metodiku, co a jak učit, abychom děcka co nejvíce zaujali," uvedla metodička Dana Dohnalová.

Aplikaci s digitálními výukovými materiály Edhance si školy mohou zdarma vyžádat a brzy ji zřejmě budou moct začít stahovat na webu. Zahrnuje tři hodinové lekce, které se zaměřují na základy takzvané finanční gramotnosti, fungování občana ve státě a na funkce státu a hospodaření s osobním a rodinným rozpočtem. Hodí se nejlépe do hodin matematiky.

Která půjčka je výhodnější? Školáci tápou

Jak už před třemi lety ukázaly výsledky měření finanční gramotnosti od ministerstva financí, nejmladší věková kategorie lidí do 29 let dopadla hůře než všechny věkově starší kategorie. Učňové a lidé se základním vzděláním měli nižší úroveň ekonomické zodpovědnosti a také podle České bankovní asociace patří k nejohroženější skupině obyvatel v hospodaření a zadluženosti.

Mladí lidé, kteří vycházejí střední školu, si podle průzkumu mnohdy neumí porovnat parametry jednotlivých půjček a zhodnotit, jestli je pro ně výhodnější úvěr s úrokovou sazbou 10 procent ročně nebo jedno procento měsíčně. "Je tedy určitě třeba vzdělávání žáků ve finanční oblasti posilovat," souhlasí Andrys ze školní inspekce.

Jaké mají znalosti současní školáci, se neví. Školní inspekce jejich úroveň zkoumala před šesti lety a novější data nemá. Nejbližší šetření v rámci mezinárodního šetření PISA se uskuteční až v roce 2021.

Podpora finanční gramotnosti rezonuje podle Bohumila Kartouse ze vzdělávací společnosti EDUin i v doporučeních OECD a je atraktivní pro banky i finanční společnosti. "Problém ovšem představují závěry některých zahraničních výzkumů, které ukazují, že výuka finanční gramotnosti nemusí nutně vést k odpovědnějšímu hospodaření mladých lidí v budoucnu," upozorňuje Kartous. Za zásadní problém považuje to, že děti v okamžiku vzdělávání ve finanční gramotnosti samy nehospodaří, navíc jejich jednání v budoucnu ovlivní i řada vnějších faktorů, třeba tlak okolí.

Mladí lidé nezkoumají zdroje informací, pokud kamarád nasdílí něco na Facebook, berou to jako zprávu, tvrdí politolog Miloš Gregor. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy