Praha - Na ministerstvu školství, a to v jeho samotném vedení, nabírají na síle úvahy, zda dále udržovat při životě vyšší odborné školy.

Ministrův náměstek Jíří Nantl hovoří o tom, že by se měly začlenit do už existujících vysokých škol, případně ve spolupráci s nimi nabízet společné studijní programy. Nové vysoké školy by přitom z vyšších odborných škol vznikat neměly.

"Pokud splňují standard bakalářského vzdělání, pak ať je to jasně bakalářské vzdělání, které ale musí být garantováno vysokou školou," říká náměstek. "V případě, kdy je to spíše vzdělání navazující na střední školu, potom ať je to součástí regionálního školství a ať je zde jasná vazba vůči navazujícímu bakalářskému studiu," dodává.

Problém českých vyšších odborných škol je zejména právě v tom, že není úplně jasné, jaké mají mít místo v systému vzdělávání. Vyjasnit by je měla práce na chystané Strategií 2020, která má určit základní rámec českého školství a cíle následujících sedmi let.

"Domníváme se, že by v systému neměly být slepé vzdělávací cesty. To říkám záměrně obecně a myslím tím body, které nemají žádné formální pokračování, a přitom jejich absolvent získá stupeň, který trochu uznáván je a trochu není," vysvětluje postoj ministerstva Nantl.

Jedna a půl miliarda

Podle Nantla představují vyšší odborné školy segment, který "nás stojí přibližně 1,5 miliardy ročně, ale většina jeho absolventů dále pokračuje na vysoké škole, kde nás to stojí další veřejné peníze".

To však není tak úplně pravda - podle údajů zveřejněných Asociací vyšších odborných škol pokračovala ve studiu na vysokých školách asi čtvrtina loňských absolventů; zaměstnání ve svém oboru jich přitom našla více než polovina.

Neplatit zbytečné

Vzhledem k demografickému vývoji a výhledově klesajícímu počtu absolventů středních škol bude diskuse o budoucnosti VOŠ zřejmě nabírat na síle.

Svůj zájem na jejich transformaci totiž mají zejména vysoké školy - styl výuky zaměřující se na praxi v mnohem větší míře, než je na vysokých školách běžné, je dobrým předobrazem pro profesní bakalářské obory.

Zajímavým příkladem je v tomto smyslu nedávná vzrušená diskuse týkající se snahy ministerstva zdravotnictví zavést co nejdříve povinnost pro zdravotní sestry vlastnit bakalářský diplom.

"Chceme, aby veřejnost nesponzorovala věci, kde sice sami vzdělávaní říkají ´ano, to je výborné vzdělání, ale my stejně ještě potřebujeme - a trh práce to vyžaduje - jiný diplom´," říká k tomu Nantl.